Jak udržet chutě na uzdě
Když se rozhodneme shodit nějaké to kilo, většinou se do hubnutí vrhneme plné odhodlání a skálopevného přesvědčení. Po pár dnech nebo týdnech nás však mohou naše chuťové buňky zradit a my podlehneme. Vrhneme se na své oblíbené lahůdky… a pak následují výčitky: pocit, že jsme k ničemu, že jsme opět nevydržely. Když už se vám něco takového stane, neházejte flintu do žita. Byla by to škoda. Když si jeden den pořádně dopřejete a dáte si „do nosu“, nevyčítejte si to, ale hned druhý den znovu najeďte na svůj dietní stravovací režim.
Pokud vás mlsná honí častěji, než je zdrávo, třeba vám přijdou vhod naše tipy, jak některé zrádné lahůdky nahradit něčím dietnějším.
Patří mezi vaše oblíbené pamlsky třeba brambůrky, křupky a další podobné pochutiny? Když už si nemůžete pomoci a nemyslíte na nic jiného než na to, jak byste si chtěla něco křupavého sezobnout, dejte přednost netučným slaným tyčinkám nebo rýžovým chlebíčkům. Ale úplně nejlepší je v takových chvílích chroupat třeba mrkev.
Nedokážete se ovládnout při pohledu na sladký koláč? Klidně si občas zahřešte, ale vyhýbejte se koláčům a pečivu s různými smetanovými krémy. Lepší jsou kynuté koláče s ovocem.
Je pro vás cesta kolem stánků s rychlým občerstvením utrpením? Na tyhle dobroty zapomeňte. Smažené hranolky, hamburgery, nebo salámové pizzy jsou hotové kalorické bomby. Místo toho je lepší třeba rajče se sýrem nebo loupané brambory s bylinkovým tvarohem či kuřecí prsíčka se zeleninou.
Stravujete se v závodní jídelně a máte problém odolat nabídce řízků, omáček, dezertů? Zkuste odolat. Oběd začněte od konce: nejprve snězte pořádnou porci zeleninového salátu a pak si vyberte z nabídky něco dietnějšího. Třeba rybu nebo drůbeží maso.
Jste pozvaná na večeři do nějaké italské restauraci a máte obavu, že vás jídelní lístek naláká na něco, co si pak budete vyčítat? Radši si vyberte něco, čím se tolik „neproviníte“. Máte-li velkou chuť na pizzu, dejte si třeba tuňákovou nebo špenátovou. Nejlepší je objednat si třeba grilovanou rybu nebo velký zeleninový salát s kuřecím masem.
Při vaření doma si dávejte pozor na množství tuku a oleje. Smažit a dusit můžete i na velmi malém množství těchto surovin. Stačí mít teflonovou pánev, nebo připravovat jídlo v alobalu, na grilu či dušením v páře.
Hlavně nezapomeňte na jednu důležitou věc: hubnutí nesmí být mučení. Jezte několikrát denně menší porce a každé jídlo si pěkně upravte a vychutnejte. Nemyslete jenom na to, jak se strašně trápíte, ale představujte si, jak si za pár týdnů obléknete tu krásnou sukni, do které se už delší dobu nevejdete. Uvidíte, že tentokrát se vám to podaří.
20.11.2012 Rubrika: Hubnutí | Komentářů 58 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Jak udržet chutě na uzdě
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.sqwela: Hm, tak to taky smekám - já sice plavu, ale nerada a dát ne 30, ale třeba jen 10 bazénů, tak je po mě.... prostě na ten druh pohybu nejsem zvyklá.
A to co dělá tvoje sestra mi teda taky přijde směšný...
Nessie- to určitě není těma cigárama, ale jak říkáš, špatnou fyzičkou..jenže já se o ty cigára vsadila! :-) a 8 km, to je teda výkon, to :) já jsem fakt neuběhla ani ty 3 kolečka, což je, tuším, 1200m. ale za to uplavu za hodinu 30 bazénů (50metrových) a to taky není špatný
monja: ty vago 75kg co by za ne dala
loupák: a ještě mě napadá..určitě je lepší vyříkat si to na rovinu a třeba i přestat, než dělat potěmkiádu, jak moje setra (31, žádná puberťačka) a dělat, že nekouřím a před příchodem manžela domů rychle ústní voda, krém na ruce apod..on je sportovec, vede fitko a kuřačku by nesnesl.jen si říkám, že má asi něco s rypáčkem, když to za ty roky ještě stále nepoznal po čuchu!
Monja: 75kg není žádná hrůza, ale držím pěstičky, ať to jde ještě kousek dolů
sqwela: Vážně??? Já kouřím sice jen tak 4 - 5 cigaret denně (u pivka teda víc ), ale chodím pravdidelěn běhat a uběhnu třeba 8 km bez větších obtíží.... v létě, když běhám častěji, tak klidně 10 km - podle mě to není o kouření, to bys už musela hulit jak fabrika, ale o tom, žes nebyla trénovaná - běh je přece jen něco jinýho než plavání, jinak dýcháš, zapojují se jiné svaly....3 kolečka okolo stadionu by nedal ani nekuřák, kdyby nebyl zvyklý běhat...to je teda můj názor.
Já právě přestat nehodlám - chutná mi to, mám to spojené s pocity pohody, finančně mě to taky neruinuje a běhám pravidelně v pohodě. Takže já si cíga nechám
loupák: Já jsem přestala vždy v těhotenství a jen co jsem přestala kojit, tak jsem se vrátila ke svým pohodovým 4 - 5 denně
Jojo Merylko, ono se to dobře řekne a blbě udělá,že ? Ale nějaký dílčí úspěch tu přeci jenom máme, takže proč házet zbraň do obilí..... dneska mě pobavila paní doktorka na sonu, když říkala, vy máte v kartě nějakou divnou váhu a začala kontrolovat údaje ... byla jsem tam před 3 lety a v kartě váha ... 97 kg .... málem mě šmejklo, tolik jsem určitě nikdy nevážila ted mám 75 a ještě bych chtěla sundat 10 ted je otázka, jestli to vůbec půjde až mi vyndají žlučník, tak to třeba ještě sundám
sqwela: tak to musí stát opravdu za to...abych řekla pravdu,taky si kolikrát říkám,že když jsem kouřila,nepamatuju si,že bych měla takový chutě,možná na tom něco bude...ale začít se mi nechce,i když bych kecala,že na to někdy nemyslím
a ta sázka, že uběhnu 3 kolečka na stadióně bez přestání, protože mám přece plíce v pohodě a fyzičku taky, když chodím 2x týdně plavat..ta byla fakt pitomá a jsem po zásluze potrestána
Nessie-, loupák: s tím kouřením to bylo od něho blbý, to máte, děvčata, recht..jenže ve všem ostatním mi dokázal a stále dokazuje, že je prostě skvělý chlap, není to můj první partner, ale je konečně první, který opravdu stojí za to..takže to "přestat kouřit" byla pro mě prostě prkotina..navíc si říkám, že to dělám taky pro sebe, pro svoje zdraví, i když prvotní impulz byl od něj, mně by to zatím rozhodně ani nenapadlo..a těch peněz, co jsem ušetřila :)
Nessie: souhlasím...můj manžel semnou začal chodit taky jako z kuřačkou(on nikdy nekouřil),hned v začátku když brblal,jsem mu oznámila,že prostě kouřit budu,maximálně to omezim doma,ale aby mě hnal na ulici před barák ani náááhodou...pravdou je,že jsem to hodně omezila a s nástupem těhu úplně přestala až doteď...i když občas si dám v hospůdce a to už vím,že je zle a měla bych jít domů
sqwela: Jo a o cigarety se zásadně nevsázím - na to je mám moc ráda Kouřím sice málo, ale s chutí.
Aha...vidíš...tak to by se mnou nehlo. Tohle je totiž věc, kterou já osobně naprosto nesnáším - najít si partnera s nějakým zlozvykem nebo dejme tomu časově náročným koníčkem nebo nebezpečným zaměstnáním - a pak se ho snažit předělat. To nesnáším a neuznávám a nidky bych se žádnýmu brblání na toto téma nepodvolila. Můj manžel nekuřák se mnou začal chodit jako s kuřačkou zcela vědomě a dobrovolně a tak nemá žádné právo kvůli tomu brblat nebo mě dokonce nějak "nutit" přestat.(Taky to nikdy za 14 let ani nezkusil - vyběhla bych s ním jako s popelem )
Já nevím...je to stejné jako najít si za partnera třeba vášnivého rybáře a pak brblat a nadávat, že je pořád na rybách a že by měl být víc pro rodinu a ne pořád někde trajadat a co na tom vidí na těch rybách atd. atd.
Mě by to teda otrávilo a partner by dosáhl jen toho, že bych začla pochybovat jestli je skutečně ten pravý.
Nessie- : donucena je asi silné slovo..uznávám. :-) prostě začal brblat, po té, co jsme spolu začali bydlet, že kouřím čím dál častěji a že mu to smrdí a že by byl rád, kdybych nekouřila a podobně..odolávala jsem několik měsíců, přece si mě jakožto kuřačku našel a najednou mu to vadí..no jasně, vídali jsme se o víkendu a tak to vždycky nějak přežil, a já jsem sice chodila kouřit ven před barák, ale stejně se to se mnou přitáhlo domů, když jsem přišla..nakonec padla sázka, kterou jsem prohrála a tak jsem tedy nakonec přestala.
sqwela: Sice chválím tvou snahu přesta kouřit, ale na druhou stranu nechápu, jak tě může někdo, kdokoli "přinutit" přestat Držel ti pistoli u hlavy?
Mě nikdo na světě nepřinutí udělat něco, co nechci a kdyby na mě někdo zkusil např. vydírání typu: buď já nebo cigarety, tak si vyberu cigarety...vydírat se nedám. A na přemlouvání kašlu, jen by mi lezlo na nervy.
v době, kdy jsem kouřila, jsem si prostě šla zapálit, když mě honila mlsná a pak to vždycky přešlo..jenže teď, když jsem byla mým milým donucena přestat (za pár to bude rok), tak hold občas žeru jak urvaná ze řetězu :-) a tak zkouším čtvrtý týden krabičkovou dietu a až na jeden den, kdy jsem to nezvládla a nezřízeně žrala, se mi celkem daří držet chutě pod kontrolou. V té knížce o krab.dietě totiž píšou, že nejdůležitější je správná skladba jídla (sacharidy, bílkoviny a tuky ve správném poměru) a pak prý tělo nepřepadají chutě v celku na nic, ani sladké, ani slané..něco na tom bude, protože je fakt, že od té doby mám s chutěma celkem pokoj.