Jsou dnešní kluci bábovky, držící se máminy sukně?
.jpg)
Vzpomínáte na pohádky o českém Honzovi? Snad každá z nich začínala tím, že si Honza sbalil raneček buchet a vydal se do světa na zkušenou. Dnes je doba jiná, na zkušenou do světa, nebo chcete-li za studiemi, za prací… se vydávají mladí lidé obou pohlaví. Chlapci i dívky.
Ne všichni však mají možnost si takovou „zkušenou“ dopřát. Většina z nich zůstává doma a po ukončení studií si hledá práci nejčastěji v místě bydliště. Porozhlédla jsem se po svém okolí a zaznamenala zajímavý úkaz: zatímco většina děvčat po ukončení školy dříve či později opouští rodné hnízdo a osamostatňuje se, chlapci zůstávají doma a plně využívají služeb mamahotelu. Neříkám, že je to tak beze zbytku ve všech případech, ale ve většině ano.
Obě mé dcery si krátce po maturitě našly práci a odstěhovaly se do pronájmu. Ne proto, že by musely, nebo je něco či někdo nutil. Těšily se na samostatný život a chtěly si ho vyzkoušet na vlastní kůži. Okamžiky, kdy vylétaly z hnízda, byly pro mne jako pro matku hodně emotivní, nicméně jsem v hloubi duše věděla, že je to normální koloběh života. Dcery se do své samostatnosti vrhly s vervou a odhodláním a myslím, že obstály velmi dobře. Stejně tak je na tom i většina jejich spolužaček ať ze základní, nebo střední školy.
Co se týká chlapců, ti jsou na tom jinak. Po ukončení školy se jich takto definitivně a se vším všudy osamostatnila menšina. Ti ostatní bydlí stále v bytě se svými rodiči, výjimkou nejsou ani svobodní spolužáci starší dcery, kterým už bude sedmadvacet let. Po samostatném životě netouží, představa, že by si měli sami prát, vařit a starat se o všechny běžné záležitosti, je pro ně nepříjemná. Maminka vše potřebné zařídí a mladíci si tak za symbolický příspěvek do domácnosti užívají služeb takřka pětihvězdičkového hotelu.
Co mladé muže v současné době k tomto způsobu života vede? Pohodlnost, zbabělost či neschopnost převzít odpovědnost sami za sebe se vším všudy? Budou se držet máminy sukně tak dlouho, dokud nenajdou „jinou sukni“, které si chytí a až kvůli ní budou ochotni opustit bezpečí rodného hnízda?
Moje kamarádka Jitka se do dneška stará o své dva dospělé syny, kterým je 26 a 24 let. Kluci, ač oba zaměstnaní, stále sdílejí společně svůj původně dětský pokoj. Vyhovuje Jitce tento model soužití?
„Klukům se od nás moc nechce a já se jim nedivím. Pronájmy jsou dneska drahé, jen by zbytečně vyhazovali peníze, když můžou bydlet u nás. Někdy mě sice už zmáhají ty hory jídla, co denně vařím pro tři chlapy, i ty hromady prádla, ale nepřipadá mi to nenormální. Jsou to mé děti, proč bych se o ně nepostarala?“
Jak je to ve vašem okolí? Zaznamenaly jste podobný jev, jako já v tom svém? Kdo jsou u vás ti statečnější a neohroženější? Kluci, nebo děvčata? Anebo je to vyrovnané? Kdy jste se vy samy osamostatnily a opustily rodný dům a vyrazily „do světa na zkušenou“?
19.7.2012 Rubrika: Děti. Výchova, škola | Komentářů 60 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Jsou dnešní kluci bábovky, držící se máminy sukně?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
V mém okolí je to stejné. Zamyslela jsem se nad tím a zjistila, že moji přátelé se nedávno rozešli po desetiletém vztahu. Zatímco chlapec se vrátil k mamince, holčina si našla levnější podnájem, kterej zuby nehty zaplatila, ale domů se nevrátila a to má s rodiči výborný vztah a klidně mohla.
Já odešla z domu ve 20 a 2 roky předtím pobývala na intru. Dcera odešla v 15 na intr a pak na vejšku do Prahy a už tam zůstala. Dospělého jedince v domácnosti bych asi brzy vykopla, nejsem nikomu služkou
Bellana: výborně shrnuto!!
"Jsou to mé děti, proč bych se o ně nepostarala?“
No protoze ty "deti" jsou uz dospele. Proto by se o ne mela prestat starat. Kdyz uz teda zustavaji bydlet s rodici, ok, ale prani, jidlo atd. by proste meli zvladnout sami. Bude se jim to hodit... Ano, ja dnesni kluky vnimam jako babovky, drzici se maminy sukne 
No a proc by se kluci osamostatnovali, kdyz je to tak vyhodne a pohodlne. Pak nemaj ale sanci dozrat v zodpovedneho samostatneho "chlapa"...
Já taky strašila doma do 24 
Řekla bych, že je to prostě setrvačností. Za komunistů se hodně žil rodinný život. A některé maminky synáčky rozmazlovaly. Na západě jsem nikdy neviděla, že děti navštěvují rodiče obvíkend, jak to děláme my. 17, 18 let a tradá. Rodiče tak jednou za rok. Ani o vnoučata tam prarodiče nemají moc zájem. Naše máma by bez vnoučat umřela 
Naše děti se odpojily od rodiny tím,že šly studovat do jiného města,tam bydlely v pronajatých bytech(každý jinde) a jak se jim hodilo,že jsem cca od jejich 12-13 let jim odmítla "utírat zadky"....Pokřikovali sice,jak jiné děti si nemusí připravovat svačinu do školy,uklízet si v pokoji,vynášet smetí,skládat si prádlo,mýt nádobí,umět si uvařit jídlo,atd.atd.....ale vše,co uměli,jim usnadnilo samostatné žití.Dnes syn již vede svůj život samostatně,jedině snad prádlo nemá kde prát-bydlí v obytném autě a jezdí po ČR,tak jednou za čas se stavuje doma s rancema prádla.Ale i to se jistě vyřeší.Dcera se údajně po skončení studia odtrhne a bude někde bydlet v podnájmu,a my konečně budeme moci odejít pryč z bytu s velkým nájmem a konečně si něco začít šetřit,což nyní již 7 let nebylo možné.Jinak chápu,když je bydlení u rodičů výhodné,že se dětem nechce vyletět,kdysi bylo důvodem,že nebyly byty ani podnájmy,dnes zase je drahota a není práce....Žádné životní jistoty,budoucnost se jeví spíš černě,než zářivě! Jo,takhle si to v r.1989 nikdo nepředstavoval ani náhodou.
.jpg)
HelenaPa: Mě docela překvapilo, jak píšeš, že synkovi bude za měsíc 6 a chodí s vámi za ruku atd. On je jedináček? Když bylo mému staršímu 6, tak mladšímu byly 2 a měla jsem co dělat, abych toho staršího uhlídala.. pořád někam zdrhal, něco podnikal, chodil sám ven a za kamarádama... Mně když bylo šest, tak jsem musela vyzvedávat tříletého brášku ze školky a do večera ho hlídat doma, protože naši mívali často oba odpolední... Musela jsem mu umět ohřát jídlo, které máma připravila... A tak jsem i svoje děti odmala vedla k samostatnosti.. Dítě v šesti letech už je hodně šikovné a umí být i zodpovědné. Neber to jako kritiku, tak to nebylo míněno, jen mě to překvapilo... spíše znám děti, co jsou jako pytel blech...
.JPG){kind=avatar}
Nika1: A jejich matka teď všude kritizuje dnešní mladé holky, které nechtějí převzít její roli domácího skřítka a opečovávat ty její dárečky. Nebo se mýlím?
Nika1: Ženy si prostě neumějí důrazně říct o vyšší plat. Nikdo jim ho sám od sebe nedá.
My teď rekonstruujeme starší dům. Musím přiznat, že víc na tom dělá manžel. O hodně víc. Jednak je pečlivější, jednak je víc doma (já jsem teď půl roku doma moc nepobyla), jednak jsem si zranila ruku. Ale u nás to funguje už léta tak, že neřešíme, kdo dělá víc. Každý dělá to, co mu víc vyhovuje a v čem je šikovnější. Manžel vařit umí, ale nedělá to rád. Žehlit asi neumí, tak nějak se stalo, že to už 38 let dělám já, protože v mládí mě to bavilo a teď už není cesty zpět. Sice se chci naučit ovládat sekačku, ale zatím to dělá to dítě, které přijede na návštěvu. Ale až budu v důchodu, budu to dělat já. Co bych taky celý den dělala, že jo?
Nika1: no vsak rikam, ze o tatincich radeji nemluvit....
.jpeg)
Nika1 - 19.7.2012 10:00 - ale já jsem nepsala, že všechno mají dělat ženský, já jen chtěla říct, že kvůli pár neschopným jedincům, nelze všechny chlapy házet do jednoho pytle, i když chlapů se nezastávám
Ono je to někdy i chyba těch partnerek, když chlap podle nich neudělá nic správně a nebýt jejich vedení zašli by špínou a hlady.
.jpg)
Ano.
Muži kolem 30 let jsou většinou naprosto nepoužitelná individua - dnes bych si nechtěla hledat životního partnera.
Stačí je jen sledovat jak se staví k práci, jak nakládají kočárek do tramvaje, ... při běžných činnostech - jak nešikovně se k nim staví - a ještě se tím chlubí, že jsou kopyta - mají dojem, že je to známka inteligence, neumět ani vyměnit žárovku
PEGG: Ale to je další výmluva spíš chlapů. Jako že mají ženský buňky na to jak si poradit s kojencem, uvařit, uklidit. Tuhle kravinu jsem už taky x-krát slyšela. Uvařit nakonec zvládne podle kuchařky každý a s koupí pračky dají i návod na praní a na oblečení jsou takové cedulky s tím, jak prát. Jde o tu snahu se něco naučit, že? Když jsem šla z domu (měsíc po dokončení školy, čerstvých 23), tak jsem ani jedno neuměla a taky se to rychle naučila. Ale horší je když se nechce než nemůže.
HelenaPa: Bohužel jsou to spíš vyjímky. Otec byl zvyklý doma taky "pomáhat". Byl ale takhle vychovaný jediný z širokého příbuzenstva mé rodiny, ale i manželově. Tchán se chlubil, že neumí ani vajíčka, švagr litoval manžela, že je chudák že myje nádobí, tchýně kritizovala, že ta a ta má doma bordel, jako kdyby tam bydlela sama. A mohla bych pokračovat. Strýc a bratranec asi ani neví, že prádlo se neobjevuje ve skříních samo a kde že jsou ty čisticí prostředky.
No, trochu bych se těch kluků zastala. Ano, mamánky z nich dělají matky, ale kolik je dneska slečen mamánků, které neumí např.uvařit? Znám i takové, které neumí pustit ani pračku. Ona by většina z nich chtěla chytrého, krásného, inteligentního co hodně vydělá a po práci se s vervou vrhne na domácí práce zatím co ona přijde utahaná z kosmeťáku nebo ze cvičení. Vztah je vždycky kompromis a spravedlivá dělba práce.
Nevidím to tak tragicky, ono je mezi kluka spousta schopných a mezi holkama zase spousta neschopných. A bylo to tak vždycky.
A to, že někdo bydlí doma, ještě neznamená, že je neschopný, pokud to teda nemá jako životní cíl, to je pak na ránu mezi oči, ale to platí u obou pohlaví nejen u kluků.
