Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Stanik: Jasně je to vina rodičů (nejen matek,otcové jdou příkladem že?), ale i celé společnosti. Bylo a je tady celospolečenské povědomí, že domácnost, děti i práce je věc ženy a chlap má jen povinnost pracovat. Někdo tady psal, že bordel v domácnosti se přisuzuje ženě a je to pravda (tyhle kecy už jsem slyšela od manželový sestřenice, matky, babičky, tety).

Haninka: Jasně v nastavení rolí vláda nic neudělá, ale jsem pro kvóty na poloviční úvazky a ano jsem i pro kvóty žen ve vládě a státem vlastněných podnicích. Ale chápu, že mnoho žen se tam nežene. A čekala bych větší podporu začleňování matek při/po rodičovské do práce, firemní školky (stát by měl dát daň.úlevy atd.). V okolí (střední čechy-40 km od Prahy) neexistuje jediné místo pro ženy s dětmi. Školka je do 15:30, takže to vypovídá o všem. Většina matek tam šoupne dítě a s druhým mladším je doma.

Bellana: Se vším souhlas až na ten plat. To srovnání bylo na stejných pozicích se stejnou prac.dobou a kvalifikací a praxí a i tak dopadají ženský hůř. Jo a ještě jsem si tedy nevšimla, že by tchán kolem baráku dělal každý den min. 2-3 hodiny (tchyně vaření, úklid, věšení a žehlení prádla, nákup). Můj manžel kolem baráku dělá víc práce, ale protože stavíme.

Nika1: Není to tak hrozný. Záleží, jak si je vychováme. V prvním manželství jsem se mohla přethnout, abych manžílkovi modré z nebe snesla, až mi občas extchyně dělala kázání, že ona ho vychovávala k samostatnosti a já ho rozmazluju. On si navíc toho rozmazlování vůbec nevážil.
S druhým manželem sice bydlíme v domě jeho rodičů, ale v samostatném bytě. Tchýně má sice tendence ho trošku rozmazlovat, ale jen v rozumné míře. A manžel se stará nejen o dům, zahradu, auto, ale i o domácnost a syna, když je potřeba. Jediné, co nesnáší, je mytí nádobí, tak to po něm nechci. Ale jinak zvládá všechno, co je třeba. A narozdíl od ex- si pak dokáže vážit toho, když mě to občas popadne a trošku si ho porozmazluju. Protože to všechno zná a ví, co to dá práce.

Jojo, častý problém..Dcera měla předchozího hocha se základním vzděláním,bydlícího u maminky, bez práce, nechal se živit..Naštěstí jí to cca po roce přestalo bavit (dceru) a našla si fajn kluka. Dokonce se k němu odstěhovala- na začátku čtvrťáku, z čehož mi zešedivěl zbytek vlasů hrůzou,že se vyprdne na školu. Nevyprdla,má po matuře a zdárně je přijata na VŠ. Má to ale háček nebo spíš hák. Nebydlí jen s přítelem někde v podnájmu,ale na vesnici v domě u jeho rodičů, v jeho dětském pokoji. Mladýmu je 28, do práce dojíždí a z rodičovského domu se mu nechce. Což o to, okolí je kouzelné, rodiče mají dceru "jako vlastní" a jsou to moc fajn lidi,nicméně mé dítě hnáno mou výchovou jemně tlačí hocha k osamostatnění - do podnájmu,aby se starali sami o sebe. A to narazila kosa na kámen,. Jemu se od rodičů nechce - proč by proboha odcházel, když tam má servis, kamarády a široké zázemí rodiny a šel někam do nejistoty,kde by musel vysolit prachy za podnájem? Navíc nemá naprosto žádné ambice ohledně zaměstnání za víc peněz (možnosti by byly - ale ne v blízkosti rodné hroudy). Zrovna včera jsem dceři po jejím výlevu,jak se na něj vyprdne,že to nemá budoucnost, kladla na srdce, že pokud se (zatím) milují a není jiný problém než tento,nemá cenu to hrotit. Mám názor,že po nástupu na vejšku do Prahy se to vyvrbí samo. Přijde mezi jiné lidi,nastane hodně velký problém s dojížděním a nějak to dopadne. Buď se miláček pochlapí a začne bydlení řešit nebo se rozejdou. A je to fakt škoda,protože je jinak fajn a rodiče taky Ale pokud ve 28letech řekne,že nevidí důvod se stěhovat a osamostatnit se a že by ze svého platu dva lidi neuživil Přitom dcera má měsíčně 5tisíc + jí platím mobil a dojíždění, takže úplně bez peněz není. Ach jo,a to jsem si tajně doufala,že tohle je ten pravej,ale pokud má názor,že neuživí dva lidi,jak by asi uživil jednou holku na mateřský žejo? Holt má rodiče moc fajn,ale měkký,měly ho dávno vyšoupnout,aspoń na nějakej čas, aby se musel starat sám o sebe..

Nika1: Bellana: no.. to jak dnesni chlapecci a chlapi funguji, jsme z nich udelaly jmy baby.. mamniky a babicky, co se muzou po.. , ze se narodilo neco s pindikem( o tatincich nemluvim)... takovy spratecek nemusim od mala nic, ma jen prava a zadne povinnosti.. nelze se pak divit, ze to vypada, jak to vypada.
myslim, ze nejlip to vystihuje ten komentar kamaradky Jitka v clanku "sjou to me deti" tak se o ne preci postaram... hmmm.. deti? dospeli chlapi v 24 a 26 letech?
inu " dokud mama funi, tak se drzim u ni".. ze?

Nika1: žádná vláda v tomhle asi nic neudělá, je to v ženských, které si ty mamánky vychovávají, mám zářný příklad ve svých rodičích - můj táta by umřel hlady nad plným talířem, protože mu máma nepodala lžíci, nehne doma ani prstem, protože naše máma byla a je ta, podle které nikdo nic neudělá tak, jako ona, proto si to raději dělá všechno sama. Jenže síly jí s přibývajícím věkem ubývají, k tomu ještě chodí do práce, protože nechce být s protivou tátou doma. Takže ona má práci, domácnost a na krku tátu , který celý den dřepí u TV. Jediné, co ho zajímá, ještě si občas dojde do garáže přeleštit auto....
Tchyně měla dva kluky a holku, doma včetně tchána dělali všichni všechno, ona měla svého času problémy se zády a tak pokud chtěli mít uvařeno, vypráno, vyžehleno, museli to zkrátka udělat sami. Zkrátka jaký si to uděláš, takový to máš

Nika1: žádná vláda v tomhle asi nic neudělá, je to v ženských, které si ty mamánky vychovávají, mám zářný příklad ve svých rodičích - můj táta by umřel hlady nad plným talířem, protože mu máma nepodala lžíci, nehne doma ani prstem, protože naše máma byla a je ta, podle které nikdo nic neudělá tak, jako ona, proto si to raději dělá všechno sama. Jenže síly jí s přibývajícím věkem ubývají, k tomu ještě chodí do práce, protože nechce být s protivou tátou doma. Takže ona má práci, domácnost a na krku tátu , který celý den dřepí u TV. Jediné, co ho zajímá, ještě si občas dojde do garáže přeleštit auto....
Tchyně měla dva kluky a holku, doma včetně tchána dělali všichni všechno, ona měla svého času problémy se zády a tak pokud chtěli mít uvařeno, vypráno, vyžehleno, museli to zkrátka udělat sami. Zkrátka jaký si to uděláš, takový to máš

je to normalni jev.. bratrrice dostudoval praci ma v miste bydliste, bydlel do 33 u nasich, pak si nasel byt - 50m od mamy, chodi k ni na jidlo temer denne - nutno podotknout, ze ona je tak stastna. Jeho predchozi slecny z toho stastne nebyly, ted ma jednu, co je uplne stejny mamanek jako on, tak si rozumi.

Svoje děti jsme "vyhodili" z domu po maturitě. Trvala jsem na tom, že musejí jít studovat do jiných měst, i když to bude dražší. Kolej je kolej a je to dobrý základ pro život. Ani jsem nenaléhala, aby jezdili domů každý víkend. Já sama jsem taky odešla z domu po maturitě. I manžel. Sice to nebyla pravá samostatnost, když jsme dostávali apanáž od rodičů (a stipko, samozřejmě), ale bylo na nás, jakým způsobem uhradíme všechny své potřeby, včetně oblečení a koníčků.

Starší syn (24) se odstěhoval v den svých 20.narozenin do podnájmu spolu s dvěma dalšími kamarády, po dvou letech odjel na rok coby au-pair do Anglie, kde se staral o dům, pral, žehlil a ještě k tomu o dva psy, o víkendech ještě o kluky 7 a 9 let. Po návratu bydle doma půl roku, protože začal s VŠ, po půl roce usoudil, že studium není nic pro něj, takže se zase odstěhoval do podnájmu spolu s dalším kamarádem a jeho přítelkyní. Domu jezdí tak jednou za 14 dní na víkend.
Dcera (22) ta bydlí pořád doma, protože studuje VOŠ a teď si chce k tomu přidat ještě VŠ. Nevím, jak to chce zvládnout obojí, ale co je mi naprosto jasné, že žádná brigáda k tomu nepřipadá v úvahu, proto jsem ráda že bydlí doma a má (bude) to co se týče bydlení a jeho financování bez starostí.
No a nejmladšího (11) - toho si ještě doma chvilku necháme
Já sama jsem šla v necelých 15 na internát, po skončení školy v 18 jsem se odstěhovala k babičce, která po 2 letech zemřela a já zůstala v bytě sama, no moc dlouho ne, za půl roku jsem se vdala... Musím ale říct, že s babičkou jsem se měla báječně , líp než doma u našich.

Nika1: Kolem domu je pořád spousta práce, i když ji nevidíš. To je jako s domácností, taky je vidět jen to, co není uděláno. Dobrý údržbář je ten, kterého není třeba volat a úkolovat, ale všechno šlape bez chyb.
S tou emancipací je to tak, že jsou to ženy, které ji sabotují. Kdejaký příspěvek začíná slovy: "Nejsem žádná feministka, ale ..." Jo, když samotné ženy považují slovo feminismus za sprosté a pitomě se hihňají a přitakávají mačům, pak se nemohou divit, že je muži považují za slepice a chovají se tak k nim. Tohla žádná vláda nevyřeší, to je v nás. Kolik žen si při návštěvě totálně zasviněné domácnosti řekne: "ONI tady mají svinčík." ? Většina si řekne a pak to i dává dál: "ONA je špindíra." Navíc s pocitem, jak ona sama je dokonalá, že všechno zvládá, i když jí nikdo nepomůže. Proč u všech všady by měl muž v domácnosti POMÁHAT? Je to i jeho domov, tak se na jeho údržbě musí PODÍLET. Slovíčkaření? Ale kdež, vystihuje to podstatu problému.
Ženy mají menší platy taky proto, že si o větší neřeknou. A proto, že pracují v hůře placených profesích.

Zrovna včera jsem se o tom bavila s kamarádkou. Dnešní mladí muži - není o co stát. Sobečtí a líní. Matky je rozmazlily, synáčkové nemusí doma nic dělat. Po 2.světové válce se jaksi přestali vychovávat pořádní chlapi, resp. chlapi viděli, že ženská maká v domácnosti, vychovává děti a ještě musí nosit peníze a hlavně doma držet ústa, kdežto chlap je přes ty peníze (dnes to už taky není hitparáda, že by zajistil komplet rodinu) a své koníčky. Pro chlapy v bytech neexistuje výmluva, chlapy na vesnici dělají kolem baráku - jak často, když je už vše postaveno? Jednou za rok složí uhlí? Vidím to i v rodině-švagr 28 let, maminka mu dělá veškerý servis a on to jaksi už u žádné dívky nenašel, takže dívky má na a zbytek mu obstará maminka za směšných pár korun. Důsledkem jsou pak svobodné matky a polovina dětí mimo manželství. No jo rodina je základ státu, kterého? Dívky opouštějí domácnosti rodičů, protože chtějí žít vlastní život než chodit do práce, makat v domácnosti a posluhovat a uklízet po mužské části rodiny a ještě být zticha a za vše vděčné. Samozřejmě to asi takhle nebude ve všech rodinách, ale v dost rodinách to vidím. Za 20 let od revoluce tu žádná emancipace neproběhla: ženskám zůstala domácnost, děti a za stejnou práci míň peněz. Chlap akorát dítě vyveze na 3 hod týdně v kočárku a tvrdí, jak se o děti stará. Žádná vláda pro ženský nic neudělala, ani pitomou kvótu na poloviční úvazky kvůli rodičovský a malým dětem. Hanba.

Jejda, to je dneska téma, zrovna to řeším. Ale v mladší kategorii.
Synovi bude za měsíc 6, v září začne chodit do školy. Tedy chodit - z vesnice dojíždět autobusem 2 zastávky do vedlejšího městečka. Bude sice jezdit se skupinkou dalších dětí z vesnice, ale bez nás. Doteď jsem byla ráda, že je tak trochu mamánek (taťánek, babičkánek) - když někde jdeme, tak se nás drží za ruku. Nikdy neměl tendence zdrhat a prozkoumávat okolí. Tak jsem nemusela mít strach, že mi skočí někde pod auto nebo se ztratí v nákupním centru. Jenže teď ho musíme osamostatnit.
Tak jsem začala s tréninkem - v obchodě ho nechám stát u košíku a odejdu pár metrů zvážit zeleninu. No, už to skoro vydrží bez řečí. Ale nejdřív to byl dost problém. Když někde jdeme, vytahuju ruku z jeho pěstičky a trénujeme chození bez ruky. Zjišťuju, že musím hlídat i sebe, abych ho za ni automaticky nechytala. Ale prostě trénink je teď víc než nutný.

"Jsou to mé děti, proč bych se o ně nepostarala?“ ...tady más Merylko odpoved proc jsou kluci bábovky!!! A pro Jitku ano tvy synové jsou tvy deti, ale uz to nejsou deti ale chlapi, tak se k nim tak chovej! Pokud se k nim chovas jako k detem tak se jako deti chovaji, az se k nim zacnes chovat jako k dospelym chlapum tak se i oni zacnou tak chovat. Ano chteji u vás bydlet prosim, ale tak jeden zmuze haldu pradla a druhy uvari a pristi vikend si to prohodi. At obskakuji oni tebe kdyz chteji u tebe bydlet

Já se stehovala z domova v 21.
Dcery: hmm starsi je cerstvych 18 a vidim ji tak 2-3x tydne, ale pry bydli doma...nevim jak tomu rozumet. Kazdopadne za rok konci stredni a chce na univerzitu a to bude bud kolej nebo nejaky pronájem takze bude odstehovana. Mladsi necelych 16 se za mesic stehuje na internat.
A jejich chlapci - ti kolem 15-16 jsou des a sedivy mi vlas, nejsou shopni sami od sebe ani strcit talir do mycky a kdyz po nich neco chci/chtela tak to musim vysvetlit polopaticky stylem: vezmes uterku do jedné ruky, sklenicku do druhé, prilozis uterku..... misto jednoduchyho pokynu utri nádobí . Od 18 roku (posledni dcerin objev) se zacinaji chovat jako lidi a jsou shopni utrit nádobi i sami od sebe a od 19 se s nimi dá mluvit.....vidim to na svetle zitrky