Ještě není moje tchyně a už se chová jako generál
.jpg)
Dobrý den. Chtěla bych se s vámi podělit o nepříjemný zážitek. O týden se mi zpozdila menstruace. Nedávno jsem začala chodit do fitka s nadějí, že zhubnu, a tak jsem zpoždění nejdříve přičítala tomu cvičení. S přítelem žijeme skoro rok a půl a rodinu chceme, takže antikoncepci neberu.
Když jsem byla o pár dní později s jeho matkou na kafi, začaly jsme tlachat. Tedy spíše ona. Když si začala stěžovat na gynekologické problémy, chytla jsem se tématu a řekla jsem, že mám týden zpoždění a nevím, jestli nejsem těhotná. To jsem neměla říkat, neboť budoucí tchýně hned začala plánovat svatbu stylem: „Takže svatba se stihne v termínu… sezvu celou rodinu…. tetky, strejdy, babičky… takže nás bude asi 50 lidí… a doufám, že ty si nebudeš zvát 100 lidí…. do tří měsíců stihneme koláče… hostinu, tu budeme mít na zahradě… a musíme objednat sele…“ a už to frčelo.
Já jsem jen zírala s pusou otevřenou, protože nechci mít velkou svatbu a z představy hromadného srazu důchodců na vesnické svatbě se mi dělá zle. Tudíž jsem jí řekla, že se nehodlám vdávat těhotná a už vůbec ne mít na svatbě celou rodinu a sele. Navíc jsem jí naznačila, že jsme motorkáři a chceme mít svatbu v létě, což by se nedalo realizovat, protože bych byla v pátém měsíci. Ona udělala v kavárně hysterickou scénu: „Jak mi to můžeš udělat? To snad nemyslíš vážně! Vdávat se po porodu! Taková ostuda!“ Já vypila vařící kafe a odporoučela se domů. Už tak jsem byla nervózní kvůli zpožděné menstruaci. A ještě k tomu její představa o takzvané svatbě.
Dopadlo to tak, že jsem kvečeru začala slabě krvácet. Docela jsem si oddychla. Hned jsem jí napsala SMS, že jsem menzes dostala. Jenže to bylo jen ten jeden den a pak krvácení přestalo. Za tři týdny jsem si udělala test a byl pozitivní. I lékař mi těhotenství potvrdil. Přítelově matce jsem to neoznámila se škodolibou radostí, že se to dozví, až to na mně bude vidět… Jenže člověk míní, osud mění a já jsem potratila. Teď jsem v šestinedělí. S přítelem se budeme snažit dál. Jediné, co vím, je, že se nebudu s budoucí tchýní už o ničem bavit. Jsou to jen nervy a stres. Taky máte zkušenosti s tchýní, co by nejraději jiným naplánovala celý život?
Čtenářské téma. Napište a vyhrajte dárek.
Chcete si i vy postěžovat na svou tchyni? Anebo naopak - je vaše tchyně skvělá žena, na kterou nedáte dopustit? Napište nám na redakce@stastnezeny.cz. Do předmětu zprávy uveďte heslo "tchyně" a nezapomeňte napsat i nick, pod kterým jste na magazínu zaregistrovaná.
Vaše příběhy budeme postupně vydávat na magazínu. Večer pak vyhlásíme jednu přispěvatelku, která od redakce získá malý dárek.
3.3.2010 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 65 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Ještě není moje tchyně a už se chová jako generál
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Ja mela 1tchyni skvelou damu kazdym coulem,do niceho nemluvila,kdyz mohla tak pomohla a nikdy jsem nepocitila s jeji strany nejake intriky a zlobu...za to bejvalej byl nerad 
Ale 2tchyne 
ta se nepovedla,do oci se usmiva za zady skodi...intrikuje,je plna zloby,neustale psychicky na dne a citova vyderacka.Jakmile ma pocit,ze ji jeji deti nevenuji patricnou pozornost spusti(a to doslova)takovej hysterickej plac,ze by se za to nestydely ani herecky v telenovelach 
...ale nynejsi manzel je 
...holt nemuzu mit vse...
majucha: 
Že bych tě poprosila o kousek? Věděla bych o pár lidech, který bych pak s chutí pozvala na kafe
.gif)
já měla svoji tchýni móóc ráda.....zvlášť když jsem ji neviděla
, byla bohužel falešná a ulhaná,naštěstí k nám chodila jen na pozvání, děcka nikdy nehlídala(nebylo třeba) a nikdy jim nic nepřinesla(nemusely děkovat), dej jí pánbůh lehkou zem
Sofffie: jeden nikdy neví a biologická zbraň, na které má otisky jiný člověk, se vždycky hodí 
majucha: děkuju, nechci - jen mě zajímá, proč to schováváš - že by pro nevítané návštěvy? Ty jsi ale zákeřná!
Cinderella - 3.3.2010 9:10 ;
Sofffie: jestli chceš, mám v mrazáku ještě pořád kus toho dortu s tou salmonelou 
.jpg)
monyk: Šťastná to tchýně - děti jdou do pryč.....
mashanka: Neboj, nepozvou, ledaže se zázraky ještě dějí, nebo by náhodou něco potřebovali.....
.jpg)
moje tchýně bezmezně miluje svého syna.....takže ostatní mají smolíka a jsme tomu rádi
Sofffie: Kdyz jsem si precetla Tvuj pripevek, hned jsem poznala, ze urcite popisujes moji tchyni . Tvuj popis na ni perfektne sedi . Kdyz jeji sluzby, jidlo, penize ci cokoliv odmitneme tak sice nebuli, ale chodi nafrcena. Mam jeste tu smulu, ze bydli hned vedle 
. Nastesti uz se mi podarilo zlomit manzela (naivka, on to sousedstvi jeste do nedavna povazoval za vyhru ) a poohlizime se po jinem bydleni.
mashanka: Já po ní nikdy nic nechtěla, ani hlídání (vzhledem k jejímu věku a psychickému stavu by stejně šlo o hazard se zdravím synátora) Jde o to, že ona nám všechno násilím nutí - jídlo, pozornosti, služby, peníze.. A když to nechceme a vlídně vrátíme, bulí a připadá si ublížená. Po těch letech už na to fakt nemám nervy.
.jpg)
Trosku mimo mísu.... dcera chodí uz rok a pul se stejným klukem, na víkendy jsou na strídacku u nás a u jeho rodicu, pres týden jsou kazdý u sebe doma a starají se o skolu. V práci jsem se zmínila, ze o víkendu budou u nás a budou malovat dcerin pokoj a kolegyne mi na to rekla " to zetáka zapráhnes, co" 
..... jeste ted je mi z toho spatne
.JPG)
Ano, ano, nemyslela jsem to ta, že by se svatba měla přizpůsobit tchýni, samozřejmě by si ji měli udělat snoubenci podle svého.
Jen jsem chtěla říct, že se vždycky najde někdo, komu to nebude po vůli, ale netřeba kvůli tomu hned vyhlašovat válku - ne?
hm. a co na to tvuj pritel? jak ten se tvaril na to, zes jeho matce o tehotenstvi napred rekla, pak nerekla, oboji bez nej? a jak si svatbu predstavuje on? ses si jista, ze se nechovas stejne jako tchyne?
