Odmítám podlehnout hloupým pověrám a okolí to nechápe
Jsem těhotná, miminko by se nám mělo narodit příští měsíc. Moc se těšíme, je to naše první dítě. Výbavičku a vše potřebné pro naše děťátko chystám s velkou láskou a moc si to užívám. Už mám vlastně všechno připravené.
Chtěla bych se zeptat čtenářek, jaký je jejich názor na různé pověry, které jsou spojené s těhotenstvím. Občas mi totiž připadá, jako bych ani nežila v jedenadvacátém století, ale minimálně v tom předminulém. S jednou kamarádkou jsem dokonce musela dočasně omezit kontakt, protože mne vysloveně stresovala.
Ona je doslova jako chodící příručka na těhotenské pověry. Neustále mne nabádala, že nesmím zvedat ruce, prý bych neměla ani věšet prádlo, v létě na chatě mě hlídala, abych večer nekoukala do ohně, varovala mne před konzumací jahod. Bylo toho mnohem víc. V podstatě mi z těhotenství a z těšení na miminko vytvářela jeden nepřetržitý stres.
Když se při jedné návštěvě začala děsit, že už v pátém měsíci chystám výbavičku, málem to s ní seklo. Něco takového je prý předčasné a nedělá se to. Proč, to mi vysvětlit nedokázala, jen řekla, že to nosí smůlu a mohla bych o dítě přijít. Poté, co z úst vypustila toto ohleduplné moudro, ji můj manžel slušně vyprovodil a oznámil jí, že ji až do narození dítěte nechceme vidět. Byla jsem mu vděčná, sama bych to asi nedokázala.
Konečně jsem měla klid a mohla všechny pověry hodit za hlavu. Ovšem ne na dlouho, jak jsem brzy zjistila.
Naši známí nám totiž přenechali po své dcerce hluboký kočárek. A jelikož pro něj neměli doma místo, požádali nás, zda bychom si ho nevzali hned. Neviděli jsme v tom problém a kočárek si odvezli. A to jsme si dali.
Snad každý, kdo k nám přijde na návštěvu se při pohledu na kočárek zhrozí. Jako bychom snad spáchali nějaký trestný čin. Snad jedině moje máma zůstala úplně v klidu a řekla mi, abych se nenechala nikým a ničím rozhodit a kočárek pochválila.
Víte, nejsem z toho nějak vystresovaná, vlastně jsem v naprosté pohodě. Přesto by mne zajímal váš názor na pověry v těhotenství. Připadám si totiž jako z jiného světa. Opravdu je to takový prohřešek, mít doma kočárek ještě před tím, než se miminko narodí? Dodržovaly jste tuto pověru taky, nebo jste ho měly doma v předstihu stejně jako já?
5.10.2011 Rubrika: Pro maminky | Komentářů 66 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Odmítám podlehnout hloupým pověrám a okolí to nechápe
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
U prvního dítěte jsme dodrželi pověru o kočárku, manžel ho koupil až po porodu. U druhého jsme samozřejmě kočárek doma už měli, ale měla jsem tolik práce a starostí s prvním dítětem, že jsem si na pověru ani nevzpomněla. Když člověk na pověry nevěří, tak se žádné nesplní. Člověku jen vrtá v hlavě "co kdyby". Jenže je to samozřejmě blbost.
Stanik: No, mě se právě zdá, že ty pisatelky záměrně shazuje - ale může to být jen můj pocit. Proti štiplavým komentářům nic nemám, když jsou k věci - ale tohle je fakt shazování, a to mě s..e.
Stejně tak mě s...e to neustálé vynášení chlapů do nebes, jak jedině oni jsou ti správní a féroví a čestní a kamarádští a nepodrazáčtí... atd. atd. Houby jsou!! Měli by být - ano, ale nejsou! Co já znám chlapy, tak jsou úplně stejní křiváci jako ženský, pomlouvají, dělají zlo a navíc jsou to přizdisráči, že jim rovno není. Čest výjimkám - jako je třeba můj manžel - ale jinak si o chlapech (ani o ženských teda) nedělám žádný iluze. A divím se, že si je třeba Riki ve svým věku dělá. 
A teď vážněji. Výbavičku jsem chystala průběžně, protože se nic nekupovalo,ale shánělo. Dost věcí mi dovezli naši z NDR. Kočárek mi zajistila tchýně /ne zaplatila/, tehdy byla nedostatková a moderní trojkombinace z Liberty, jak já byla ráda. Kočárek dovezli až po příjezdu z porodnice. Až později jsem se dozvěděla, že byl u tchýně 5 měsíců. Původní majitelka porodila postižené dítě, které jí ani nedali domů, ráda se kočárku zbavila. Dcera se v něm vozila až do narození syna, byl v kočárkárně,tedy v domě.
.gif)
Kristýnko, nevěř na žádné pověry jsou to jen samé blbosti, co se má stát , stane se.......já na první dítě chystala výbavičku od počátku, kočárek stál nachystaný několik měsíců , přikrytý aby se do něj neprášilo a já když mě to popadlo jsem jej homkala a drncala a nemohla se dočkat......a u obou dědtí jsem makala jak doma tak na zahradě , pracovaly jsme skoro do konce ( myslím jako v zaměstnáví) a nestalo se nic....neboj a na pověry nedej, přeji hodně štěstí a radosti z děťátka....
Riki: 7:29.....a nenudíš se ty v práci ?..........
Fakt teda nevím,jak si to představuješ!! Kočár do domu, nedejbože mýt okna, dívat se do ohně, jíst čokoládu a jahody! Až porodíš,musíš jíst zasmažené polévky abys měla dost mléka, krmit dítě pravidelně po třech hodinách, nesmíš ho chovat,dávat mu dudlík a nesmí spát na bříšku. Jojo, holka, prožily jsme si to asi každá. Přikyvovala jsem a jen co se za radilkami zavřely dveře, dělala jsem si po svém. Držím ti palce,ať máš rychlý porod a z děťátka jen radost.
Jarča*: Nessie: jo Riki neni za kazdou cenu slusnickova... ma stiplave komentare, co maji riz... stejne tak Renee.. ale rozhodne nema pociut, ze by nekoho shazovala... mozna si to jen nekteri s mindfrakem ( nemyslim ted vas dv tak berou.... ale to jejich boj uzijenicmene bych vedela i jine particce, ktera je mnohem mnohem horsi
Jarča*: Nechtěla jsem vstupovat do diskuze - nemám na to v poslední době čas, ale vstoupím: ano, mám přesně ten stejný pocit jako ty. Štiplavé komentáře Riki pod každým článkem a pohrdání každým, kdo se odváží sem napsat opravdu bijí do očí.
Je potřeba si masírovat svoje ego na úkor ostatních?
Stanik: Taky mám v poslední době pocit, že Riki úplně zbytečně shazuje každého, kdo sem něco napíše
evropka: smoazrejme.. 
jen koukakm, ze uz zas nevis, roupama coby.. tak se navazis do Riki ... a jak vidim, mela jsem pravdu
.jpg)
Stanik: ..nejchytřejší z nejchytřeších se ozvala,ostatně jak jinak že?
Tak teda 
na jiné pověry nijak nevěřím, výbavička se dávala do kupy od třetího měsíce, ale...kočárek mě opravdu do baráku nesměl až do poroduMám děti tři, každé mělo svůj nový kočár sice koupený většinou okolo dvacátého týdne, ale vždycky schovanej u našich až do návratu z porodniceneptejte se proč, ale prostě to tak v rodině máme furtbrácha čekají v lednu, kočárek mají po našem nejmladším, ale opět je u našich
ale jinak...každej věří na něco jiného, tak si nenech pokazit těhotensví něčím co není důležité
Florencie: 
medved: 8.28
To by ses nemohla ani učesat, kdybys nesměla zvedat ruce. Asi proto, aby se miminku v břiše neomotala pupeční šňůra kolem krku. Ale myslím, že normální činnosti ještě žádné těhotné neuškodily.
Vykašli se na pověry a dělej,co uznáš za vhodné a co tě těší.Znám taky ty pověry, ale zvesela jsem na ně kašlala. Kočárek jsem měla už když jsem byla v pátém měsíci, výbavičku jsem kupovala, ještě na mně nebylo nic vidět a dokonce jsem do věcí oblékala velkou panu mimino a dávala do kočárku,abych viděla, jak to bude potom miminku slušet. Narodila se nám krásná zdravá dcera, takže všechny obavy hoď za hlavu.
