Reklama: Základem každé pracovny jsou kvalitní kancelářské židle . Na Hawaj.cz si vyberete tu pravou přesně podle vašeho stylu.  

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Mexická klasika s Jihočeským žervé od Madety. V tomto jednoduchém receptu nechybí kvalitní hovězí maso, mexické fazole nebo avokádo. Šmrnc mu dáte kořením Fajitas a koriandrem. Zarolujte si dnešní dokonalý oběd...

pošlete nám recept

Děti.Výchova, škola, kamarádi

Jak jsem jako hlídací babička absolutně selhala

Jak jsem jako hlídací babička absolutně selhala

„Mami, prosím tě, mohla bys mi v pondělí odpoledne pohlídat Andrejku? Mám nějaké běhání po doktorech.“ Žádnou prosbu na světě bych nesplnila nadšeněji než tuto.  Na veledůležitou roli hlídací babičky jsem se těšila od okamžiku, kdy jsem se dozvěděla, že je mé první vnoučátko na cestě, a radostně a ochotně jsem dceři hlídání potvrdila.

Po telefonu jsme domluvily několik organizačních záležitostí, mezi něž patřilo i převezení Andrejky k nám, jelikož od doktora bude dcera dřív u nás než u sebe doma a, jak doufala, třeba to stihne všechno v pauze mezi kojením. Lahvičku s odstříkaným mlékem však pro všechny případy přibalí do výbavičky, jelikož miminku, kterému jsou necelé dva měsíce, by se asi těžko vysvětlovalo, ať ten hlad chvíli vydrží.

A já se začala těšit na své první zcela samostatné babičkovské hlídání.  Spoléhala jsem na svoje dvojnásobné mateřské zkušenosti a v hlavě měla vidinu pokojně prožitého odpoledne s vrnícím a usmívajícím se miminkem v mé houpající náruči. Chacha… babička idealistka, které ze vzpomínek na nejútlejší období vlastních dětí zůstalo jen to pěkné a voňavé. Novorozenecké břišní koliky a dlouhotrvající neutišitelný pláč byl dávno zapomenut.  A tak má vnučka usoudila, že je na čase mi všechno osvěžit a vrátit mne zpět do reality.

Krátce poté, co jsem Andrejku převzala do své péče, s kočárkem dorazila domů a položila ji na pečlivě připravené a bezpečně ohraničené místo na gauči, si Andrejka vytvořila alibi na několik následujících hodin. Oblažila nás andrejka3(tedy babičku a dědu) několika roztomilými úsměvy, spokojeně se nechala pronést po bytě, zvídavě se seznámila s prostředím a vůbec nám předvedla ukázku, kterak vypadá hodné miminko.

Oddychli jsme si. „Je zlatá, viď?“ Pronesli jsme oba téměř unisono, pohledem objali tu naši sladkou, hodnou princezničku a chystali se využít chvilky, kdy byla zaujatá pozorováním hraček, k vypití kávy. A právě to byl rozhodující okamžik, kdy se naše vnučka rozhodla přejít do útoku. „Uáááá….,“ okomentovala vodu, kterou jsem zalévala připravené hrnky. „Uáááá….,“ odrazila dědečkovu snahu o utišení formou různých opiček a grimas.

Zmobilizovala jsem všechny své mateřské zkušenosti a vzala Andrejku do náruče. „Uáááá…“. Houpala jsem, měnila polohy, zpívala, hladila, chodila s ní po celém bytě… „Uááá…“ Rozbalila jsem ji a zkontrolovala plenky…“Uááá…“ Zacvičila jsem jí nožičkami, vyzkoušela rourku na uvolnění větříků… „Uááá…“. Postupně jsem vystřílela všechnu svou osvědčenou utišující munici a bezradně stála uprostřed obýváku s nepřetržitě plačícím miminkem v náruči. „Asi už má hlad,“ usoudila jsem zkušeně a dala ohřívat lahvičku s odstříkaným mlíčkem do vodní lázně. Roli vrchního utěšovatele mezitím snaživě a zodpovědně převzal děda. „Uááá…“

Konečně. Opravdu to byl hlad, oddychla jsem si. Andrejka pila jako o život, maminčino mléko do ní pěkně žbluňkalo a já ji při krmení zjihlým pohledem oddaně pozorovala. Napapá se a pak hezky usne, domnívala jsem se naivně. Když měla dost, vystrčila dudlík z pusinky, za chvíli si ukázkově odříhla a spustila druhé kolo: „Uááá…“ Možná chce ještě napít. Dědeček odkvačil přihřát mlíčko… Pliv, nechci. „Uááá…“ Opětovná kontrola plenek, rourka, houpání, chování, klubíčková poloha… Na střídačku jsme si ji předávali s vidinou, že alespoň u jednoho z nás se ztiší. Marně.

Káva nám už dávno zcela vystydla, v obýváku na stolečku byl vysypán celý obsah výbavičkové kabely. „Dudlík! Je tady dudlík!“ Pliv, nechci žádný hloupý dudlík. „Uááá…“ Učinila jsem poslední pokus a  začala zpívat „Plavala husička po Dunaji“. „Uááá…uááá…uáááá….“

Když už naše zoufalství dosáhlo vrcholu a mé sebevědomí  zkušené babičky spadlo na bod mrazu, ozvalo se z předsíně dceřino: „Ahooooj, jsem tady“. V tu ránu se Andrejka vypnula stejně rychle, jako když otočíte knoflíkem u rádia. Maminka přišla. Převzala z mé náruče svou dcerušku a ta ji okamžitě zahrnula celým repertoárem svých úsměvů. Když se ty dvě jedna druhé dosyta nabažily a náležitě se po tom odloučení přivítaly, rozhlédla se naše dcera po bytě a s pohledem na konferenční stolek plný lahviček, dudlíků, plenek, hraček, rourek a mastiček, se smíchem pronesla: „Proč tady máte takový binec?“andrejka s babičkou

A pak už bylo všechno v pořádku. My jsme si konečně vypili studenou kávu, já uvařila pozdní oběd a všichni jsme si užívali malé, roztomilé a usmívající se Andrejky, která nám všem dala jasně najevo, kdo je v jejím životě tou nejdůležitější osobou. A my jen doufáme, že brzy nastane doba, kdy zjistí, že babička s dědou jsou taky príma a je s nimi legrace… Jelikož mne však v pondělí čeká další hlídací kolo, mám v plánu s ohledem na zachování duševního zdraví nás všech prožít ho venku na procházce s kočárkem, ve kterém bude sladce spinkat to moje malé, milované štěstíčko.

Večer, když jsem pak tupě zírala do blba a cítila se jako vyždímaný citrón, jsem přemýšlela, jak je možné, že jsem kdysi bez problémů zvládala péči o dvě děti, stihla při tom vyprat a vyžehlit pleny, uvařit, uklidit a k novorozeněti se věnovat ještě tříleté dceři. Po své první hlídací babičkovské zkušenosti mám totiž dojem, že se to prostě zvládnout nedá. Anebo je to zcela přirozený koloběh života a i já začnu časem zastávat názor, že na vnoučatech je krásné to, že jsou… a taky to, že člověk ví, že je dříve či později vrátí jejich rodičům? Protože, ať chci nebo ne, a ačkoli tu naši malou nade vše miluji, otevřeně přiznám, že ve chvíli, kdy se ocitla opět v náruči své maminky, se mi velmi výrazně ulevilo.

Jaké jsou vaše první babičkovské vzpomínky? Ať z pohledu samotných babiček, tak maminek, které své ratolesti babičkám svěřují?

Meryl


19.1.2012   Rubrika: Děti. Výchova, škola   |   Komentářů 66   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 3/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Jak jsem jako hlídací babička absolutně selhala

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-66
mam-ča
mam-ča - 19.1.2012 9:53

Meryl: Budeš muset přitvrdit. Plavala husička je už zastaralý šlágr. smajlik - 58
Já na zastrašování hlučných nad-sousedů používám Toccata a fuga od J.S. Bacha, a to se jim nahoře roluje i koberec.
Tak co by to neumravnilo uječenýho kojence ?smajlik - 42
Né, začala bych s Mozartem, nějaký houslový koncert, to je taková něžná uklidňující muzika. smajlik - 58

 
Almega
Almega - 19.1.2012 9:49

Kdepak na mě s miminem!!!! Nenene.... Moje děti tvrdí,že nechtějí děti,je jim 26 a 23,tak mají ještě dosti času si to rozmyslet.Já jsem zatím v cca 57 jen stínová babka,manžel je dvojnásobný děd,ale my na to nejsme,takže nám,naštěstí,nikdo mimina hlídat nedal....Já mám raději už větší dítka,tak od těch 3 let,občas v létě se k nám na chalupu přijeli jen podívat,manželovo dcera s vnučkami,to mi zcela stačilo.Pobýt pár hodin a nashledanou ....

 
sharon
sharon - 19.1.2012 9:45

orinka: a víš že i já u toho bulela...smajlik - 76 to si pamatuju jako děcko když mi ji zpívala babička...

 
sharon
sharon - 19.1.2012 9:44

stejně , každé dítě je jiné.....naše vnučka u nás v pohodě spávala od malička a klidně celé víkendy a její brácha o 11 let mladší ani náhodou, spal tu dvakrát s tím že každou hodinu plakal a pak jsme ve 4 ráno hledali na stropě Mars a Jupitera ( má doma nalepené svítí hvězdy) no a třetí noc jsme ho vezli v 23h domů jak vyváděl.....smajlik - 68

 
sharon
sharon - 19.1.2012 9:39

Merylko byla jsem na tom stejně....neboj až to vnouče bude páté v pořadí už budeš řádně vytrénovanásmajlik - 68
ta naše - jedna z prvních měla u nás i postýlku, pak chodila do školky za naším domem a jako dnes jí slyším jak denně pod balkonem volávala báábíííčkóóó jen abychom si zamávaly......no a za chvíli jde na gympl.....
proč to píšu ?
Merylko užívej si co to dá, strašně rychle to uteče........
Ta naše poslední se onehdy narodila a bude mít v květnu 2 roky......
klidně bych těch 15 let vrátila zpět, měla bych víc času na všechny protože už nemusím pracovat !
Máš tu vnučku moc pěknou......smajlik - 90smajlik - 47smajlik - 45

 
Meryl
Meryl - 19.1.2012 9:34

mam-ča: smajlik - 16já náhodou zpívám krásněsmajlik - 34Andrejčina maminka na "plavala husička..." vyrostlasmajlik - 68

A s tím postupným zvykáním je to jasný...ona je ještě moc maličká, pro ni je maminka středobodem vesmíru...a pak ji ještě hodně bere úplně nejlepší vynález v celé historii lidstva - hrající závěsný kolotoč a točícími plyšáky, z toho je úplně hotovásmajlik - 16

obrázek - DSC00172(2).JPG

 
monyk
monyk - 19.1.2012 9:33

Mozna vnucka opravdu neni na lidovky stavena...Moje mamka, kdyz porpve hlidala malou, tak to mela podobne. Mala rvala jak tur, tak mamku napadlo pustit docela dost hlasite nejprve Bocelliho a potom Pavarottiho a po par taktech pisnicky: Nessu'n dorma ( nikdo nespi), byl pokoj. Mala spala jak dudek smajlik - 68

 
mam-ča
mam-ča - 19.1.2012 9:23

Sofffie: No vidíš ! A hned se na ten jeho řev začneš koukat z pozitivní stránky. smajlik - 68

 
Sofffie
Sofffie - 19.1.2012 9:21

mam-ča: tak to mám doma budoucího Pavarottiho. smajlik - 34

 
mam-ča
mam-ča - 19.1.2012 9:15

Merylko, holčička je krásná, ale zatím ještě fixovaná na mámu. To chce postupně zvykat, napřed i s mámou a pak postupně prodlužovat čas bez maminky.
Andrejka si zvykne, že taky patříte do JEJÍ rodiny. smajlik - 58

Jinak, aniž bych se Tě chtěla dotknout : Zpívala jsi hezky ? smajlik - 42
Já jsem prozpívala ranné dětství našich dvojčat a většinou jsem u toho zpěvu žehlila plínky. Jak jsem přestala zpívat, ozvalo se stereo Uááááá.
Taky se chtěli zapojit do domácí hudební produkce...smajlik - 68
Tak třeba z Andrejky bude zpěvačka ? Zatím posiluje plíce. smajlik - 58

 
Sofffie
Sofffie - 19.1.2012 9:00

Já chci taky... smajlik - 97 Normálně ti, Merylko, závidím. I přes to řvaní. Proč jen se ty moje holky k ničemu nemají? Hadice na prsou si člověk hřeje. Aby něco udělaly pro svoji stařičkou macechu, to ne. smajlik - 59

majucha: smajlik - 34smajlik - 47

tornado-lou: můj syn byl to samý. S námi řval jako siréna a s kýmkoliv cizím byl rozchechtanej andílek. Prevít malej.

 
orinka
orinka - 19.1.2012 8:57

majucha: mně se nesmělo jako dítěti zpívat Kačena divoká, to mě rozbrečelo už u první sloky, jak ji střelili do boka. Na zvířátka nesahat!!!

 
Aja
Aja - 19.1.2012 8:54

Asi dopadnu úplně stejně, buď v klidu...smajlik - 34

 
loupák
loupák - 19.1.2012 8:54

mamoutek:náš synátor spal v kočáru přesně 20 min.smajlik - 76jezdívali jsme s věčně řvoucím kočáremsmajlik - 84vím přesně jak ti bylosmajlik - 25

 
orinka
orinka - 19.1.2012 8:54

Merylko, jestli tu vnučku nemáš každý den, pak si myslím, že jen prostě poznala, že nejsi mámasmajlik - 68 a vadilo jí jiné prostředí a lidé. Upřímně tě obdivuju za trpělivostsmajlik - 47- a žes doma nic krom hlídání a opatrování nezvládla, se vůbec nedivím. Pro zavedenou domácnost bez dětí je miminko jako bomba, všecky vykolejí.smajlik - 16

 

Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-66
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Soutěže na Soutez.cz

    Anketa

    Covid

    Prodělali/y jste v uplynulém roce Covid?

    Celkem hlasovalo 77203.
    Archiv anket.