Odmítám podlehnout hloupým pověrám a okolí to nechápe
Jsem těhotná, miminko by se nám mělo narodit příští měsíc. Moc se těšíme, je to naše první dítě. Výbavičku a vše potřebné pro naše děťátko chystám s velkou láskou a moc si to užívám. Už mám vlastně všechno připravené.
Chtěla bych se zeptat čtenářek, jaký je jejich názor na různé pověry, které jsou spojené s těhotenstvím. Občas mi totiž připadá, jako bych ani nežila v jedenadvacátém století, ale minimálně v tom předminulém. S jednou kamarádkou jsem dokonce musela dočasně omezit kontakt, protože mne vysloveně stresovala.
Ona je doslova jako chodící příručka na těhotenské pověry. Neustále mne nabádala, že nesmím zvedat ruce, prý bych neměla ani věšet prádlo, v létě na chatě mě hlídala, abych večer nekoukala do ohně, varovala mne před konzumací jahod. Bylo toho mnohem víc. V podstatě mi z těhotenství a z těšení na miminko vytvářela jeden nepřetržitý stres.
Když se při jedné návštěvě začala děsit, že už v pátém měsíci chystám výbavičku, málem to s ní seklo. Něco takového je prý předčasné a nedělá se to. Proč, to mi vysvětlit nedokázala, jen řekla, že to nosí smůlu a mohla bych o dítě přijít. Poté, co z úst vypustila toto ohleduplné moudro, ji můj manžel slušně vyprovodil a oznámil jí, že ji až do narození dítěte nechceme vidět. Byla jsem mu vděčná, sama bych to asi nedokázala.
Konečně jsem měla klid a mohla všechny pověry hodit za hlavu. Ovšem ne na dlouho, jak jsem brzy zjistila.
Naši známí nám totiž přenechali po své dcerce hluboký kočárek. A jelikož pro něj neměli doma místo, požádali nás, zda bychom si ho nevzali hned. Neviděli jsme v tom problém a kočárek si odvezli. A to jsme si dali.
Snad každý, kdo k nám přijde na návštěvu se při pohledu na kočárek zhrozí. Jako bychom snad spáchali nějaký trestný čin. Snad jedině moje máma zůstala úplně v klidu a řekla mi, abych se nenechala nikým a ničím rozhodit a kočárek pochválila.
Víte, nejsem z toho nějak vystresovaná, vlastně jsem v naprosté pohodě. Přesto by mne zajímal váš názor na pověry v těhotenství. Připadám si totiž jako z jiného světa. Opravdu je to takový prohřešek, mít doma kočárek ještě před tím, než se miminko narodí? Dodržovaly jste tuto pověru taky, nebo jste ho měly doma v předstihu stejně jako já?
5.10.2011 Rubrika: Pro maminky | Komentářů 66 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Odmítám podlehnout hloupým pověrám a okolí to nechápe
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Mě by zajímalo, jak to pověry řeší, když je na cestě druhé dítě. To kočárek a výbavičku po prvním musí jako rodina někam odstěhovat? Ne, u druhého dítě už není čas řešit takové blbosti.
Jsem ráda, že osvícených lidí nedbajících na pověry přibývá 
já jsem naštěstí o podobných pověrách ani nevěděla, tak nebylo co dodržovat
A to jsou český pověry ještě celkem v pohodě, kamarádka je čínského původu a její tchyně co přijela po narození vnuka přímo z Honk Kongu jí dávala pěkné kapky...například jí hystericky bránila vlastním tělem se po porodu vykoupat. Měla se prý jen omývat vodou s nastrouhaným zázvorem...celý měsíc. 
Také ječela na všechny návštěvy co přišly obdivovat miminko, že nesmí říkat, že je to dítě hezký. Mají říkat, že je ošklivý a ono pak vyroste v hezký a opačně.
Zlatý pověry s kočárkama...
Já si pověry vytvářím jak se mi hodí...třeba dětem tvrdím, že když dostanou od někoho jako dárek čokoládu, musí dát polovinu mamince, aby nezačalo pršet. A nebo protože nesnáším když lidi vraždí pavouky, všem příbuzným říkám, že zabitý pavouk v domě značí ukrutné neštěstí v celé rodině po mnoho generací (ona to sice pověra je, ale určitě ne tak drastická jak jí podávám). Kanadské příbuzenstvo mi to žere s tím, že si myslí, že češi jsou děsně zvláštní a pověrčivý národ. 
Na kamaradku a povery se vykasli. Kocarky a vybavicku jsme meli doma nekolik mesicu pred narozenim deti. Narodily se zdrave a jsou z nich normalni dospele zenske. Navic je to praktictejsi, nemusis nic delat na posledni chvili, kdy se clovek uz hur pohybuje a pak nekdy si miminko vzpomene trosku driv nez vsichni predpokladaji, tak je lepsi mit hotovo. (nasi to meli krasne naplanovane, jeste dodelat listy v pokojiku.... no a o vikendu, na ktery planovali domalovani a ty listy, si mala vzpomnela, ze uz ji to v brisku nebavi 
) Jeste ze ostatni bylo hotovo.
Tak mne napadlo, ma ta kamaradka deti? Treba jenom zarli, ze jsi tehotna a pritom i v pohode.
žádné pověry mě nikdy neomezily, nepřipouštěla jsem si je a vše jsem dělala podle svého uvážení. Neměla jsem žádné zvrácené chutě a vůbec mi to nepřišlo nenormální. Připravená byla postýlka i kočárek, oblečení i plínky.
Nenech se vyvézt z klidu. Každý člověk je jiný a má právo žít podle svých představ, možností i schopností. Omezit Tě mohou zdravotní potíže, finanční situace anebo zákony. ,
Moudrým kamarádkám poděkuj za péči a povídej si s nimi nejlépe o počasí. 
.JPG){kind=avatar}
Na tyhle pověry nedala už moje babička, která svých deset dětí porodila ve třicátých a čtyřicátých letech.
A já je ani neznám. Nějak mi to nechybí. Kočárek a výbavičku jsme doma neměli, protože jsme lajdáci a všechno necháváme na poslední chvíli. Že se to nesmí, jsem netušila. Jak by to dělali dříve, když si každý kousek výbavičky museli ušít. To by po porodu nebo měsíc před ním bylo dost pozdě. Nebo že by ta pověra vznikla proto, aby ženy pracovaly co nejdéle na poli a v domácnosti a nezdržovaly se šitím výbavičky? 