Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Když jsem byla malá, ani mi to nepřišlo. Televize u nás běžela od rána do večera. Tedy, samozřejmě hlavně v sobotu a v neděli. První z rodiny vstával táta. Pustil televizi, kde běžely pohádky, a šel si uvařit ranní kávu. My s bráškou byli ještě v posteli a sladce spali. Ale jakmile k nám začaly doléhat zvuky nedělní pohádky, probrali jsme se, vyběhli z postelí, bleskurychle se umyli a oblékli a zasedli k pohádkám. Maminka nám zatím udělala snídani, a tak jsme všichni snídali u televize.

Televize byla u nás doma nezbytnou kulisou. Byla puštěná, i když se nikdo nedíval. Kdokoli přišel ve všední den první domů, ať už jsme to byly my děti nebo někdo z rodičů, pustil televizi a šel dělat, co bylo potřeba. Úkoly, úklid… Televize si běžela v obývacím pokoji sama a její mumlání tak nějak patřilo k rodinnému koloritu.

Teprve když jsem se vdala, došlo mi, že by to mohlo být jinak. Manžel byl na televizní kulisu úplně vysazený. Doma to nebyl problém, nijak jsem televizi nepostrádala, ale když jsme jeli na návštěvu k rodičům, tlačil mě v žaludku šutr velký jako Nový Zéland. Věděla jsem, že manžel bude televizi neustále vypínat, otec zase zapínat a nakonec se kvůli tomu pohádají. Ze strany mých rodičů nešlo o neúctu k návštěvě. Jen prostě jsou zvyklí mít televizi puštěnou, aniž by ji sledovali. Znám takových rodin více, i někteří z mých známých a přátel takhle fungují. Nenapadne je, že jiný člověk to může považovat z hrubý přestupek proti zdvořilosti.

Já osobně si dnes, kdy žiju v domku sama, většinou televizi pouštím. Ne kvůli tomu, že jsem na to byla zvyklá z dětství, ani proto, že bych ji toužila sledovat. Ale pomáhá mi udržet pozornost, když mi při nočních překladech z němčiny a angličtiny padá hlava únavou. Taková detektivka v televizi mě dokáže, aniž bych ji musela sledovat, udržet při životě (a při překládání) dalších několik hodin. Zkoušela jsem nahradit televizi hudbou. Ale jako aktivní muzikant (a ženská navíc) nedokážu z muziky odfiltrovat text písně (na rozdíl od televizního breptání), takže pak místo překládání rozjímám nad textem, i kdyby byl anglický. Ale mám zásadu. Jakmile přijde návštěva, televizi vypínám. Leda by návštěva vysloveně požádala o společné sledování nějakého zajímavého pořadu.

A co u vás? Patříte mezi televizní kulisáře, nebo mezi odpůrce běžící televize? Kolik hodin denně vám doma běží televize? Díváte se aktivně? A co nejvíce v televizi sledujete?