Taky nakupujete „ve spodních regálech“?
Dnešní doba dává docela zabrat našim peněženkám. Zvýšené ceny, daně, sazby, poplatky, odvody… takřka ve všech oblastech života, od položek na základní potraviny po pohonné hmoty, nutí většinu z nás hodně pečlivě hospodařit a zvažovat, co a za kolik nakoupit a dobře si rozmyslet, zda to či ono skutečně potřebujeme.
Přibývá lidí, kteří sledují různé slevové akce a není jim zatěžko objet v rámci jednoho nákupu více obchodů podle jejich akční nabídky. Navenek se tím nikdo sice moc nechlubí, stále panuje jakýsi pocit, že by se za takové chování měl člověk stydět. Ale konec konců, co je na tom, proboha, špatného? Jak říká moje kamarádka Blanka: „Líp už bylo.“ I ona patřila ještě před pár lety k těm, kteří nebyli nuceni nijak přemrštěně šetřit a rozmýšlet při nákupu každou drobnou položku. Dnes je na tom jinak.
„Nikdy bych nevěřila, že se i já naučím hospodařit jako moje babička, která prožila dvě světové války. Sice se mi vždycky líbilo, jak je šetrná, ale sama jsem to tak přísně jako ona nikdy neprovozovala. Po té, co jsem přišla o práci a horko těžko si našla jinou, leč podstatně méně placenou a manžel na tom je navlas stejně, jsem svůj postoj k babiččině šetrnosti přehodnotila. Když vařím, snažím se, aby toho bylo hodně za co nejmíň peněz, při nakupování nejsem líná obejít dva řetězce, které jsou naštěstí téměř vedle sebe a porovnat, co kde koupím levněji. Nestydím se koukat na nejspodnější regály, kde bývá to nelacinější zboží a velká část mého nákupu se rekrutuje především z tohoto sortimentu. Vím, že to není zrovna nejkvalitnější, ale peněz prostě nemáme nazbyt. U pultu s uzeninami si klidně řeknu jen o dva plátky šunky, protože vím, že přesně tento počet manželovi na svačinu do 
práce stačí. Občas mne rozesmějí názory některých lidí, kteří se nad podobným stylem nakupování povyšují. Podle mne buď lžou anebo jsou na tom tak, že si nedokážou představit, jak je člověku, který ty peníze jednoduše nemá. Myslím, že lidí, jako jsme v současné době my s manželem, stále přibývá. Bohužel.“
Co dodat? Jak se říká: Chudoba cti netratí. Neustále jsme různými reklamami atakováni k nákupům mnohdy zbytečného a drahého zboží, čelíme návnadám, jak být skutečně „in“ a co nám nesmí v domácnosti či kosmetické taštičce chybět. A když si to či ono nemůžeme dovolit, trpíme často pocitem vlastní neschopnosti. Zcela zbytečně.
Jak na sobě současné všeobecné zdražování čehokoli pociťujete vy osobně? Dotklo se citelně vašeho rodinného rozpočtu, nebo mu zatím zvládáte čelit bez výraznějšího uskrovňování? Také patříte k těm, kteří využívají různé nákupní akce a prozkoumáváte v obchodních řetězcích ty nejspodnější regály? Máte pocit, že byste se ta to měly stydět?
21.2.2012 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 63 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Taky nakupujete „ve spodních regálech“?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Moje mise do obchodu s potravinami znamena nakoupit za co nejmene penez co nejkvalitnejsi potraviny - mam rada bio, organic produkty (i kosmetiku) a vzdy se snazim je koupit co nejlevneji...Zdrave a levne...Mrazena zelenina je levnejsi, ale pritom ma stale vitaminy...Fazole, cocka, ryze velmi ekonomicke potraviny z trosky je hromada (zdrava a syta)...Nektere potraviny mleko, jogurty, vajicka, tvaroh ty osidit nejde.... tak se snazim vsechno vzorne uchovavat, konzumovat, aby se nic nezkazilo, nevyhazovalo...Vazit si jidla, kdyz je tak drahe ( napr. mandle, orechy...)
.JPG)
Proč ne? Umět ušetřit, uvařit levně - to není nic, za co by se měl člověk stydět.
Na druhou stranu - já objet dva řetězce kvůli akčnímu zboží, tak projedu tolik, že ještě prodělám. 
Když vidím ty ceny benzinu... 
.jpg)
není umění nakoupit draze,ale nakoupit levně a kvalitně to už je kumšt..utratím za jídlo měsíčně hodně peněz i když se snažím jak můžu
hezký den všem, také nakupuji akční zboží, i když v poslední době nás dost zkouší, nejprve zboží zdraží, aby pak mohlo být v akci levnější ...
Celý život jsem měla na co šetřit, tak mám trénink. A taky jsem naštěstí měla babičku, která uměla udělat hostinu z mála. Nestydím se za to koupit malé množství, protože máme rádi čerstvé a určitě mi nedělá potíže koupit plátek farmářské šunky. Pořád je lepší jíst plátek dobré, než se cpát gothajem, který maso neviděl. Ano, prohlížím letáky, vypisuju si, co kde je a pak si zajedu. Mám na to už čas. Proč bych měla kupovat výrobek o 10 korun dražší? Třeba dražší bílé jogurty, co snídáme, kupuju jen ve velkém balení, načaté dva dny v lednici vydrží. A kupuju je v akci, prohlédnu datum spotřeby a tak, aby nám nezestárly. Oblečení kupuju přes internet-tedy to svrchní, drahé. Vlastně i spotřebiče...prostě když je nouze, člověk musí mít nápady. Jo, a neprovařit, kdo musí kupovat krabičky, výplata mu nestačí.
Jakapak hanba? Proc utracet vic nez clovek musi? Kdyz je neco na sleve, tak se muze koupit i to, co by clovek jinak kvuli cene nekoupil. Tak obcas zkousime nove produkty at uz potraviny, nebo treba prasek do mycky. Ze to je jinak drahe jeste neznamena, ze je to kvalitnejsi, nez neznackovy prasek do mycky. Kdyz je na sleve koupim, zkusim a bud pak jsem ochotna zaplatit trochu vic a mit kvalitnejsi vyrobek, nebo prijdu na to, ze je to stejny produkt v jinem obalu a zase kupuji ten neznackovy lacinejsi.
V sekaci kupujeme nove znackove obleceni a je mi to uplne fuk. To ze se neco koupi v obchode "vyssi urovne" jeste neznamena, ze se to za chvili nerozpadne. Takze jestli mam za rok vyhodit dziny za $20.00 nebo za $120.00 je to dost rozdil.
Jenom mi je lito, ze neexistuje "spodni regal" na elektrinu, plyn, vodu a dane
Šetřila jsem vždy, i když bylo peněz dost, protože jsme nechtěli utratit vše, co jsme vydělali, ale naopak vytvořit si rezervy pro horší časy. Takže jsem nikdy neměla problém s tím, že na děti nakupuju v sekáči (ostatně i na mě nebo i na manžela, když kápnu na něco pěkného, nového a značkového). Naprosto běžně kupujeme i potraviny ve slevě - má to jednu výhodu, sníme to ihned, takže to nedopadne jako když koupíme něco s normální trvanlivostí a pak to skončí zahrabané v lednici. Hovězí maso ve slevě je právě tak akorát uležené, takže když výjimečně seženeme takhle falešnou svíčkovou, je přesně vyzrálá na steaky. Nedávno jsme v Makru například ukořistili hovězí kližku za 50 kč + dph - naprosto skvělý gulášek z ní byl. Když koupíme větší množství, rozdělíme se s tchýní, nebo naplním mrazák. Navíc takto někdy koupíme i potraviny, které bychom si normálně ani nekoupili, nebo by nás to kvůli ceně nenapadlo. Jo a z výprodejových banánů jsou skvělé koktejly, mají na to akorát konzistenci. Zeleninu ale kupuju čerstvou, pečivo taky, na tom nešetřím.
.JPG){kind=avatar}
Cíleně nešetřím. Přesto vždycky zkouším levnou i dražší alternativu. Něco se liší jen balením, ale rozdíl nepoznám (nemám tak dokonalé receptory), u něčeho raději koupím méně dražšího. Hodně ušetříme tím, že nemáme potřebu mít hned všechny technické vymoženosti. V klidu počkáme, než se jejich cena dostane k reálnější hodnotě.
Vždy jsem se dívala na cenu zboží, četla všechny informace a vím, že i velmi kvalitní jídlo lze koupit levně, dochází-li záruční lhůta. A i ta lhůta je mnohem delší, než je uvedeno. Totéž platí o bio ovoci a zelenině, sebekvalitnější hlína z nich nesmrtelnost neudělá. A v lednici klidně i 2 týdny vydrží.
Pracovala jsem v obchodě a všechny tyto praktiky objevila. Proto se nebojím koupít zboží nad kterým jiní opovrhují. A jsem moc ráda, že i tuto zkušenost mám.
Nestydím se šetřit, když lidi pomlouvají, je to jejich věc. Ale až mně budou chybět penízky, oni mi je nedají. A také nikde není uzákoněno, že časem nerozšíří naše řady šetřílků. ... Bohužel ...
.gif)
Proč stydět? Šetrnost není přece lakomost. Já jsem zvyklá šetrnosti a nestydím se za to. A v dnešní době si vážím všeho tím více, protože vím, jak je těžké v dnešní době vyjít s penězi.
