Mýty o kouření: také se jich držíte?
.jpg)
Většina z nás si kdysi myslela, že odvykání kouření je jenom jednorázová událost. Úkol, který je možné splnit během pár týdnů. Potom, když touha zapálit si přetrvávala stále, navždy jsme se vzdali naděje, že se nám někdy podaří prolomit pouta nikotinové závislosti. Možná jsme tehdy narazili na jeden z mýtů o kouření: odvykání je totiž dlouhodobý proces a zbavit se návyku trvá podstatně déle než zbavit se fyzické závislosti. Podívejme se i na další rozšířené mýty.
Pro mě je příliš pozdě přestat kouřit. Zdraví mám již trvale poškozené.
Faktem je, že nikdy není pozdě přestat kouřit. Zdravotní benefity se dostaví v každém případě. Řečeno s trochou nadsázky, příliš pozdě přestat kouřit je až tehdy, když ležíte hluboko pod zemí. Po zanechání kouření se počíná tělo regenerovat již během prvních dvaceti minut, a pokud mu jeho snahu nebudeme kazit, zdravotní stav se stále zlepšuje v průběhu dalších týdnů, měsíců a let.
Mohu si dát jednu cigaretu a potom dále dodržovat svůj odvykací program.
Faktem je, že žádná taková věc jako „jen jedna cigareta“ neexistuje. Naprostou většinu kuřáků vrátí jediná vykouřená cigareta k jejich původnímu návyku „na plný úvazek“. Opravdové odvykání už potrvá po celý život a kuřáci, kteří svou abstinenci po delší době poruší, pak často těžko hledají odvahu k tomu, začít znovu.
Nemohu za to, že poruším odvykání. Nepřekonatelná touha po cigaretě přichází náhle a bez varování.
Faktem je, že nepřekonatelná touha po cigaretě nikdy nepřichází bez varování. Cesta k porušení odvykání začíná vždy ve vaší hlavě. Myšlenky na cigaretu v průběhu odvykání jsou přirozené, ale teprve pokud je ponecháme bez kontroly, mohou nadělat potíže. Naslouchejte svým myšlenkám a snažte se okamžitě opravit nebo přesměrovat ty kontraproduktivní, které vám našeptávají, že to odvykání prostě nikdy nemůžete zvládnout.
Kouření mi už bude navždy chybět.
Faktem je, že svoboda od závislosti se rodí především ve vaší hlavě. My všichni máme schopnost udělat takové změny v myšlení, které nám přinesou trvalou svobodu od závislosti. Lidé, kteří postrádají kouření ještě roky poté, co s ním přestali, se většinou nezbavili příjemných asociací, které měli s kouřením spojené, a kouření vidí v poněkud romantickém světle.
Faktem je, že výhody nekuřáctví zdaleka převáží všechno nepohodlí při odvykání.
Radujte se z každého dne, kdy se vám podařilo nekouřit, a mějte trpělivost se sebou samým. Jakmile jednou zažijete svobodu bez svého návyku, která se rodí především ve vaší mysli, už si ji nikdy nenecháte utéct.
(vek)
16.10.2009 Rubrika: Zdraví a krása | Komentářů 71 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Mýty o kouření: také se jich držíte?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..gif)
Křeček: tak to je smutný....já ne !
sweet: 
No já jsem kuřák (ahoj ježci!). Že si čudím doma, po tom je každýmu putna. V práci buď vydržím bez, nebo pokud mám chviličku volno, tak si zapálím na lodžii. A co se týče restaurací, většinou, když si vyrazím s kamarádkama, jdeme na jídlo a pak zbytek večera sedíme u vínka, takže si zapálím, nevidím důvod proč ne, když mi to nikdo nezakazuje 
Ano svoboda jednotlivce končí tam, kde omezuje svobodu druhého - mně zas vadí uječený caparti na prohlídkách hradů a zámků - taky omezujou mojí svobodu, neslyším ani slovo z výkladu Ale to se řekne, že jsou to jen děti a nemají z toho rozum. Jenže mně ten princip přijde stejnej. A všechno je jen o toleranci.
talenka: 
proboha, proč by měli poslanci nařizovat majiteli restaurace, jestli tam může nechat svoje hosty kouřit nebo ne????? to je na hlavu postavený....ano chápu argumenty kuřáků i nekuřáků, ač sama kuřák, nemám ráda totálně zahulený prostory a smradlavý šaty, takže fandím čističkám vzduchu....nicméně se domnívám - abych s vrátila k tématu restaurací - že to´hle by si každej majitel měl rozhodnout sám a určitě to není tak, že když udělá nekuřáckou hospodu/restauraci, tak mu tam nikdo chodit nebude......no, snad ti kuřáci ne 
.JPG)
sharon: pozor na ochránce zvířat 
já bych to o zvířeti neřekla, ale znám dost lidí(netřeba je škatulkovat), o kterých klidně jo
Stanik: a ten příjem ze spotřební daně stejně nahoře rozkradou.....
Stanik: matky a důchodci by zemřeli.....chcípne zvíře
talenka: proto bych se drzela toho respektovat svobodu majitele podniku, aby si rozhodl, zda bude kuracky , ci nekuracky a podle toho se zaridit...
me nedela problem sedet vecer ve nekuraku, ale pokud si muzu vybrat nevidim duvod.
no a nejvic me fascinuje, jak se mohli lidi vzteknou, kdyz ten brnenskej kavarnik zalozil prvni childfree kavarnu... s tim, ze je to jen doporuceni a samo nikoho s harantikama nevyhodi... ale to se o svobode nemluvilo ani chvilkuco?
Stanik: já neříkám, aby nekouřili, to je jejich věc. Ale ať mě tím neobtěžují 
Víš co je říká o demokracii? Svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého...
talenka: sharon: kdyby vsichni kuraci v tyhle republice prestali naraz kourit, pulka matek na materske a duchodcu chcipne hlady, neb ten prijem ze spotrebni dane se nekde projevi
Vikina: 
talenka: ma to jako Vik, do restarace ci kavarny jdu na kaficko, vinko , cigarko a podrabt a kamoskama, neb na navstevy mame maly byt...
talenka: myslim, ze o tom , zda se v restauraci bude ci nebude kourit by si mel majitel.. tak je to ve Spanelsku a je pokoj...tam je to teda, ze si mohou rozdhodnout u zarizeni tsum do 150m2
kdyz nekuraci prestanou chodit do zakourenych lokalu, tak to treba majitelum dojde a rozhodnou se mit restauraci nekurackou.. ale kde neni poptavaka, nediv se ze neni nabidka..
Vikina: od toho jsou kavárny,ne?
talenka: přesně,ale já jsem pro ať mají kuřáci svoji hospůdku, ale já když jdu na jídlo tak se chci najíst a podrbat bez smradu z kouře.....máme jednu takovou o třech místnostech a jedna z nich je pro nekuřáky a je tam pořád narváno.....a co je platný nějaký "zákon" když stejně jeho dodržování nikdo nekontroluje viz: zákaz kouření an zastávkách MHD.....
.jpg)
talenka: vidíš a já chodím do restaurace na kafe a cigáro a ne na jídlo, chodím si tam podrbat
Stanik: zřejmě jsem přecitlivělá, protože ten smrad i přes to odvětrávání cítím nicméně jdu do restaurace primárně kvůli něčemu jinému. Restaurace jsou od toho,aby se tam jedlo, ne od toho, aby se tam hulilo. A navíc JÁ nikoho ničím v restauraci neobtěžuju. Takže nechápu, proč já mám odcházet pryč...
Ale na tom se evidentně kuřáci a nekuřáci shodnout nemůžou, že... Prostě doufám, že v dohledné době páni posranci přijmou zákon zakazující kouření v restauracích, tak jako je tomu v několika jiných státech Evropy. I když, u téhle naší bandy v něco tak rozumného nevěřím
