Máma se ke mně chová jako k cizí
Dobrý den, je mi 23 let a řeším problém ve vztahu se svou matkou. Už jednou jsem se odstěhovala k příteli, protože se ke mně nechovala jako k dceři. Tedy chovala, ale jen do doby, než si našla dalšího chlapa, o osmnáct let mladšího. Mámě je 48 a jejímu příteli 30.
Najednou jsem jí doma začala vadit, protože máme malé 2+1 a do kuchyně a na WC musím chodit přes jejich pokoj. Jednou jsem si půjčila její batůžek a ona mi pak v sms zprávě napsala, že už mě má dost a vyhází mi všechny věci. Ztropila mi scénu kvůli včas neumytému nádobí, prý kvůli mému nepořádku neztratí přítele a nepřeje si, abych s nimi bydlela. Že jinak uklízím pořád, i po nich, toho si nevšimne, stále na mně hledá jen chyby.
Momentálně jsem už čtyři měsíce bez práce i bez podpory. Zpočátku mi máma trochu pomáhala a dala mi alespoň oběd, ale teď už si doma smím vzít jen suchý chleba a rohlíky, prý nemůžu ani po ní ani po jejím příteli chtít, aby mne živili.
Našla jsem si dobře placenou práci, do které jsem nastoupila, ale po pár dnech jsem neměla peníze na cestovné, (vzdálenost do zaměstnání byla 20 km) a máma mi na mou prosbu odmítla půjčit. Ani se nezajímala, kde pracuji a co dělám, prý ji to nezajímá. Řekla jsem jí, že jestli mi nepomůže, půjdu na sociálku, ale ona tvrdí, ať si tam klidně jdu, prý mi stejně nic nedají.
Je strašně proměnlivá,. Když má dobrou náladu, baví se se mnou jakoby nic, ale jakmile jí něco přelétne přes nos , je na mne zlá. I ten její přítel, ve všem jí přikyvuje. Tátu už bohužel nemám, zemřel, když mi bylo sedm. Máma se tak ke mně chovala vždycky, když měla nějakého přítele. To jsem pro ni byla vždycky vzduch a viděla na mně jen to nejhorší.
Moc bych se chtěla osamostatnit, ale vůbec si nevím rady. Kdybych měla vlastní podnájem, byla bych šťastná. Ale momentálně si nic takového nemůžu dovolit. Neporadí mi někdo, kam bych se měla obrátit pro pomoc? Na sociálku? Děkuji předem za Vaše rady a názory.
18.8.2010 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 71 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Máma se ke mně chová jako k cizí
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..jpg)
Johanka74: Myslím, že jestli má to děvče trochu rozumu, tak tu tvoji nabídku vezme. Ostatně, nemusí tam zůstat navěky. Ale měla by možnost se "sebrat", něco si vydělat a pomalu se třeba rozhlížet jinde. Každopádně díky ti za to.
.jpeg)
Taky by mne zajímalo, jestli teda práci máš nebo ne. Pokud ne, využij nabídky Johanka74 - 18.8.2010 8:04 - budeš mít střechu nad hlavou, co do pusy a za čas se uvidí. Nějak se začít musí a ať se máma chová jakkoliv divně, povinnosti k tobě nemá.
Přeji ti hodně štěstí
.gif)
dadka: Co rodinu, já byla už rozvedená se čtyřletým dítětem 
Jogobella: Já byla ve třiadvaceti taky nesamostatná... 
Popravdě jsem tak trochu dodnes...
Zkus si najít zaměstnání, kde k tomu nabízejí ubytování na ubytovně. Časem si něco našetříš, potom můžeš zkusit podnájem třeba s kamarádkou, potom samostatně. Možností je dost, neházej flintu do žita. Nejsi žabec, v tvém věku už někteří mají rodinu.Nějak začít musíš.
Na 23 let jsi dosti nesamostatná....pokud jsi na tom takto, měla bys začít něco dělat, třeba v supermarketu, kde berou pořád lidi. Nebo si najít práci i s možností ubytování na ubytovně, ale to bývá mimo města, ale prostě se postavit konečně na vlastní nohy, takto se mlátit životem je fakt děs, co s tebe bude, vzpamatuj se !!!
HelenaPa: 
Johanka74: . Skvělé řešení. Holka si něco vydělá a našetří a může si hledat práci, aby v mimosezoně měla co dělat.
.jpg)
Ahoj, nezávidím ti. Sociálka ti nepomůže, od nich žádné peníze a ani jinou pomoc nečekej. Peníze nedostaneš, protože bydlíš ve společné domácnosti s matkou (i přítelem matky?), takže se započítají příjmy cšech členů domácnosti. Maximálně by ti mohli nabídnout lůžko v nějakém azylovém domě a nezlob se, ale až jako takový ztrozkotanec mi nepřijdeš.
Nejspíš bych se opravdu domluvila s nějakou kamarádkou, jestli bych nemohla být u ní, ale rovnou ji upozornit na to, že to bude minimálně na dva měsíce. Najít práci - není to jednoduché, ale si mladá a máš tím pádem víc možností.
A k matce, když se tak k tobě chová pořád, tak to nezměníš, nejspíš ti nezbyde, než se s tím smířit. Takže se tím přestaň trápit a zařiď si život po svém. Držím palce
Johanka74 - 18.8.2010 8:04 
evropka: Hele já už to nabízela tolika holkám,který žehraj jaký jsou chudinky a nemaj práci a bydlení a každá couvla. protože to není ve městě, kde je "zábava", je to fakt v horách,krása,klídek,příroda,ale poustevničina, na to každej nemá 
Radši se budou tísnit u rodičů a nadávat na ně,než by aspoń na párr měsíců šly makat ven z civilizace. přitom by si mohly krásně našetřit,tam není za co utrácet a myslím,že tam tak málo platit nebudou, a práce se zvládnout dá, teď jim to všechno dělá moje 17letá dcera, ta ovšem příští týden frčí domů a pak do školy,tak budou bez výpomoci
.jpg)
přeju ti hodně štěstí a síly.maminku potřebujem v každém věku a kde by ti mělo být nejlépe je u ní,ale osud to tak nechce,tak buď silná...třeba ti vyjde práce u johanky a to by bylo super
helenaPa:souhlasím s tebou.Jsem z domova od 18 let a vím už co život obnáší za úskalí.Naše generace se musela o sebe starat více než tahle nastupující po nás,bratra jsem hlídala od svých 10 let a rodiče si nedělali hlavu zda se nám něco stane, když jsme byli doma sami a oni v práci,dostali jsme klíč na krk,navařeno jme měly a pak už bylo všechno na nás dětěch.V 18 letech jsem sama o sobě sehnala podnájem u kamarádky a byla zodpovědná za svůj život v plném rozsahu.Ted sice mladí mají hodně možností,ale chudáci bez peněz toho moc nezmůžou, když jim rodič nepomůže,je všechno tak drahé ,že moc možností ti méně majetní nemají,bohužel tohle je doba v které žijeme.
Nedávno tu přece byl článek opačný,jak dítko po maturitě nehledá práci a že se mu má dávat jen chleba a voda když si práci nenajde, tak teď je tu druhá strana, která práci nemá a dostává jen suchý chleba, co se divíte? 
Prostě jsou matky,který se pro dítě rozkrájí až do dospělosti a jsou matky,který se starat o dospělý děti nechtěj a chtěj mít konečně svůj život. Já jsem z domova od 17,aby měli naši klid a taky se to nějak muselo zvládnout. Ve 23letech není člověk nesvéprávný dítě a měl by už stát na vlastních nohách
Johanka74:
