Mýty o kouření: také se jich držíte?
.jpg)
Většina z nás si kdysi myslela, že odvykání kouření je jenom jednorázová událost. Úkol, který je možné splnit během pár týdnů. Potom, když touha zapálit si přetrvávala stále, navždy jsme se vzdali naděje, že se nám někdy podaří prolomit pouta nikotinové závislosti. Možná jsme tehdy narazili na jeden z mýtů o kouření: odvykání je totiž dlouhodobý proces a zbavit se návyku trvá podstatně déle než zbavit se fyzické závislosti. Podívejme se i na další rozšířené mýty.
Pro mě je příliš pozdě přestat kouřit. Zdraví mám již trvale poškozené.
Faktem je, že nikdy není pozdě přestat kouřit. Zdravotní benefity se dostaví v každém případě. Řečeno s trochou nadsázky, příliš pozdě přestat kouřit je až tehdy, když ležíte hluboko pod zemí. Po zanechání kouření se počíná tělo regenerovat již během prvních dvaceti minut, a pokud mu jeho snahu nebudeme kazit, zdravotní stav se stále zlepšuje v průběhu dalších týdnů, měsíců a let.
Mohu si dát jednu cigaretu a potom dále dodržovat svůj odvykací program.
Faktem je, že žádná taková věc jako „jen jedna cigareta“ neexistuje. Naprostou většinu kuřáků vrátí jediná vykouřená cigareta k jejich původnímu návyku „na plný úvazek“. Opravdové odvykání už potrvá po celý život a kuřáci, kteří svou abstinenci po delší době poruší, pak často těžko hledají odvahu k tomu, začít znovu.
Nemohu za to, že poruším odvykání. Nepřekonatelná touha po cigaretě přichází náhle a bez varování.
Faktem je, že nepřekonatelná touha po cigaretě nikdy nepřichází bez varování. Cesta k porušení odvykání začíná vždy ve vaší hlavě. Myšlenky na cigaretu v průběhu odvykání jsou přirozené, ale teprve pokud je ponecháme bez kontroly, mohou nadělat potíže. Naslouchejte svým myšlenkám a snažte se okamžitě opravit nebo přesměrovat ty kontraproduktivní, které vám našeptávají, že to odvykání prostě nikdy nemůžete zvládnout.
Kouření mi už bude navždy chybět.
Faktem je, že svoboda od závislosti se rodí především ve vaší hlavě. My všichni máme schopnost udělat takové změny v myšlení, které nám přinesou trvalou svobodu od závislosti. Lidé, kteří postrádají kouření ještě roky poté, co s ním přestali, se většinou nezbavili příjemných asociací, které měli s kouřením spojené, a kouření vidí v poněkud romantickém světle.
Faktem je, že výhody nekuřáctví zdaleka převáží všechno nepohodlí při odvykání.
Radujte se z každého dne, kdy se vám podařilo nekouřit, a mějte trpělivost se sebou samým. Jakmile jednou zažijete svobodu bez svého návyku, která se rodí především ve vaší mysli, už si ji nikdy nenecháte utéct.
(vek)
16.10.2009 Rubrika: Zdraví a krása | Komentářů 71 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Mýty o kouření: také se jich držíte?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Jogobella: a vedela si, ze zatimco ze firemni zpravy se nejdriv dozvis parve na cigu? ( overeno)
to vis, vyvrehelove vzdycky drzi spolu 
Almega: no tak ani by me nenapdalo si zapalit v kanclu , kde sedi nekurak...
nastesti u nas je dulezite , jestli je hotova prace a nto jak dlouho byl kdo na obede , ci cigaru.. neb kdyz je treba , stejne tu jsme treba do pulnoci
talenka: rozhodne netvrdim, ze jsme diskriminovani chudacci... nicmene, pokud mi nekde neco vadi, tak ta proste nelezu... u nas chodime do fantasticke reastaurace, kde se taky kouri, ale nekuraci maji svoji pulku a navic je dobre odvetravana.. takze tak ekxluzivni tak rest asi nebude, nebo jsi precitlivela
Stanik: dík za radu, já čekala, který kuřák s ní přijde 
kuřácké jsou v převaze, že... dokonce i v brněnském Brabanderovi, kam mě manžel zve třeba na narozeniny, protože tam skvěle vaří a je to mírně luxusní restaurace, se prostě kouří. Takže se mám omezit na jednu restauraci, aby kuřáci nebyli diskriminovaní, chudáčci 
Kuřáci jsou otroci svého návyku, vidím to v práci, V celé budově se nesmí kouřit a tak ti chudáci když se blíží svačina se celý třesou na cigárko na které musí jít ven za budovu, jelikož přestávka je 30 minut a také se chtějí najíst, tak mají tedy fofry, nahltat sváču a pak pádí ven honem doplnit nikotín aby mohli vydržet do konce prac. doby. Komický pohled je, když venku prší a oni tam v dešti a teď v zimě se klepoucí hltají cigáro.
.gif)
Bellana: tak ta paní to je síla...chodící trafika
.JPG){kind=avatar}
Nekouřím, dokonce jsem nevykouřila ani onu povinnou pubertální cigaretu. S kuřáky to mám trochu jinak než lékaři - člověk, který si dá cigaretu ke kávě a k vínu, to pro mě není třídní nepřítel. Ale ti šetřiči sirek, kteří zapalují jednu od druhé, ty tedy opravdu nemám ráda a snažím se jim vyhýbat, seč to jde. V tramvaji občas potkávám jednu takovou politovánihodnou ženu. Kolik jí je, to si netroufnu odhadnout, mezi čtyřicítkou a smrtí. Páchne levnými cigaretami na sto honů, klepe se jak ratlík a ještě před zastávkou nervózně žmoulá v ruce zapalovač a loví cigaretu. Už na schůdcích si ji zapaluje. Zaslechla jsem agenturu JPP, že tahleta paní si cestu dělí na dva úseky - po deseti minutách vystoupí, vybafne cigaretu a pak zase pokračuje v cestě.
Pusina: mám podobnej názor......s tím smradem,snažím se k nim nečichat ? A žádnej parfém ani žvejka to nespraví.........
.gif)
nikdy jsem nekouřila a nehodlám s tím začínat, z mnoha důvodů... manžel kdysi kouřil, ale měl problémy se zubama a doktorka mu dala vybrat, bu´d bude kouřit, nebo bude mít zuby, tak toho ze dne na den nechal, dneska si zapálí tak jedn dva doutníky do roky... a synek by nás asi zabil, kdybychom začali kouřit, naprosto to nesnáší... tak doufám, že ani v budoucnu kouřit nezačne.
A kromě zdravotních důvodů, proč nekouřím, blablabla, řeknu jeden, kterýje pro mě jako ženskou naprosto zásadní - NECHCI SMRDĚT. Prostě představa, že jako ženská smrdím kouřem, je příšerná. Kuřáci smrdí, ženské, chlapi, oni už to samozřejmě necítí, ale cítit jsou a já to nemám ráda...takže když to nemám ráda na jiných, nebudu to dělat ani sobě...
.JPG)
Almega: však s tím chozením ven je to v pořádku...
.jpg)
Almega: Nemůžeš všechny házet do jednoho pytle, například mě by nikdy nenapadlo si zapálit v kanceláři v době, kdy se to ještě smělo, pokud by to tomu druhému vadilo. To je jako bys napsala šmahem, že všichni jsou zloději, ovšem musela bys do toho zahrnout i sebe a hulit dneska chodím před barák a nekouřím ani doma.
Kuřáci bohužel jsou velmi sobečtí-měla jsem možnost(bohužel) sedět v práci v jedné kanceláři se dvěma kuřáky,k tomu tam docházel ještě šéf,taky kuřák..Moje jedna kolegyně měla jednu zapálenou v ruce a druhou na popelníku...Ona zemřela ve 48 letech(ne na následky kouření),šéf zemřel v 68 letech na nádor v mozku.Když jsme se přestěhovali do jiné budovy,tak tam jsem zase seděla se dvouma chlapama,kteří kouřili jak fabrika,ten jeden zemřel v 71 na rakovinu plic...Nyní je v celé budově kouření zakázáno,kuřačky(opravdu tu jsou jen ženy-kuřačky) musí hulit venku za barákem a ještě se odhlásit a pak zase přihlásit,takže jsou tam jen velmi málo...
.JPG)
Vikina: 
dík
¨chtěla jsem si tu poplakat, že mně toho ježka nikdo nepřivezl - jenže bych si ho nerada vykoledovala teď
Kawa: já kouřit 3x přestala - mám tři dětikdyž jsem přestala kojit, vždycky jsem sáhla po cigáru
Stanik: Vikina: Florencie: miniježek zdraví další ježky...
mně sice krabka stačí tak na tři týdny, ale halt sem kuřák... Když byla potřeba (těhotenství, zápal plic atd.) nekouřit mi nedělalo problém, s kojením sem nekamarádila, takže tady omezení nebylo... Co ale fakt nesnáším sou ty opravdu hovada co hulí člověku do obličeje, kuří v práci na chodbě a neotevřou okno, zapálí si na zastávce, atd... Pak se divíme, že nás kuřáky lidi nemají rádi...
Křeček: to se za totáče z NDR vozily malé figurky ježků - do huby se jim vrazila bílá tyčinka, jako cigáro, zapálila a ježek kouřil
