Trojčata ohrožují naše manželství
Připadám si jako ve snu. Potkalo mě něco, co bych někomu jinému jen těžko uvěřila. Čekám trojčata! A to nikoli díky umělému oplodnění. Mám pocit, že se zblázním, tím spíš, že již máme dvě větší děti. Touha po benjamínkovi se mi zatraceně vymstila. Nejhorší na tom je, že manžel tři děti narozené naráz odmítá a máme kvůli tomu doma doslova válku.
Starším dětem je 13 a 15 let. Už delší dobu jsem v sobě cítila silnou touhu po dalším dítěti. První dítě jsem měla v necelých jednadvaceti, brzy následovalo druhé. Byla jsem tehdy mladá, nezkušená, možná i pitomá. Mateřství jsem si nijak zvlášť neužívala, nejvíc jsem z něj vnímala ten nekonečný kolotoč a honičku. Peněz nazbyt nebylo, šetřit jsme museli opravdu tvrdě. Brzy po narození druhého dítěte jsem šupajdila do práce a lítala mezi domovem, prací, školkou a jeslemi.
Před asi dvěma lety to na mne najednou přišlo. Absolutní touha držet v náručí malého tvorečka, sladké miminko, na které bych měla dostatek času, trpělivosti, zkušeností i již vytvořeného stabilního zázemí. Více než rok mi trvalo, než se mi podařilo přesvědčit i manžela. Mými mateřskými pudy nebyl nijak nadšený, vyhovovalo mu, že děti jsou již velké, samostatné, představa řvoucího mimina pro něj lákavá nebyla. Nakonec souhlasil, i když s jen špatně skrývaným sebezapřením.
Nedělala jsem si z toho hlavu a říkala si, že až se malé narodí, zjihne a počáteční nechuť bude ta tam. Když jsem později na těhotenském testu objevila jasný důkaz, že budu mít dítě, byla jsem blahem bez sebe. Jakoby se mi celý svět rozsvítil, rozzářil. Cítila jsem se neuvěřitelně šťastná. Manžel tu radostnou zprávu přijal poněkud vlažněji, ale to mě netrápilo. Bylo mi blaze.
Jenže pak přišel šok. První ultrazvukové vyšetření ukázalo, že miminko není v bříšku jen jedno, ale že jsou tam hned tři naráz. Šokovalo mě to. Najednou jsem nevěděla, co si počít. Tři děti, to je opravdu hodně, obzvlášť, když už dvě máme. Pere se ve mně rozum s citem. Nedokážu si představit, že bych měla podstoupit přerušení těhotenství. Pro manžela je to však jediná možná volba. Absolutně nepřemýšlí o variantě, že bych ta trojčata přivedla na svět. Smetl to ze stolu jasně, striktně a nekompromisně. Bez jakéhokoliv ohledu na mé pocity.
Je mi strašně. Na konečné rozhodnutí už moc času nemám a připadám si v tom celém úplně sama. Pořád jen pláču, zvažuji všelijaké možnosti, ale ať dělám, co dělám, to kruté a definitivní řešení je asi nevyhnutelné. Manžel by tři děti neskousl, navíc ani nevím, jak bychom posléze všech pět dětí ekonomicky zajistili. Připadám si strašně, jako vražednice, která zabije vlastní děti. Komukoli se o tom zmíním, každý to vidí jasně, potrat jako jediné možné řešení. Nikdo však nechápe, jak zle mi je, jak zoufale se cítím. Občas mne napadne, že si ty děti prostě nechám a budeme vše řešit za pochodu, už nebude vyhnutí. Ale obavy a strach mne vždycky přemůžou. Navíc mi manžel doslova řekl, že pokud na potrat nepůjdu, nemám s ním počítat.
16.11.2009 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 71 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Trojčata ohrožují naše manželství
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..jpg)
Mashanko díky, moc tam nechodím, ale máme: 466669629
.jpg)
Navíc je málo času.... prostě panika. Já jsem ženská a měla bych ji taky, v podobné situaci
Petrušo, ICQ 323575429 - už tam mám April a některé další
K tématu, co možnost s adopcí ? Já vím, pro mámu je to hrozné, alle jestli by to nebylo pořád lepší, než potrat. A třeba by si to i on sám rozmyslel - podle mě je v šoku - já bych mu nenadávala, že je sobec - možná se jen bojí, aby to všechno uživil a zvládl - ženská má v těhotenství spíš ty pudy, ale on se může prostě jen bát
jo, je to fakt, vztah jde do kopru at uz to dopadne jakkoliv... kazdopadne to u nich vidim jako jedna-jedna... on je blbej, ze se nechal ukecat, ona je blba, ze to tlacila za kazdou cenu... tohle, co resi ted, to je dalsi kolo a bojim se, ze tu neni viteze...
sevenofnine: 
Mash to jsi hodná 
taky souhlasím se sevenofnine
.jpg)
sevenofnine: naprosto s tebou souhlasím, ať se rozhodnou jakkoli,ta hořkost tam zůstane ... ona už vždycky bude mít pocit, že ji nechá v čemkoli, co se vyskytne, třeba nemoc a on zase bude vědět, že ji zklamal...
sevenofnine: Jo, s tím souhlasím
Sofffie: nezlob se, ale ten muž bude mít peklo ať se Drahomíra rozhodne jakkoliv. Nebo myslíš, že když půjde na potrat, když o něm v podstatě neuvažuje a nechce tak potom budou doma všichni šťastní? Je pravděpodobné, že Drahomíra jej bude nenávidět a možná i sama sebe to rodinnému prostředí určitě prospěje. Tak neměl s miminem souhlasit, pokud se nechal udyndat tak v tom prostě 50% jede a hotovo. Myslím, že nebude fungovat uražené tys mě donutila k početí já Tebe k potratu a jsme si kvit a teď se budem milovat a ctít až do smrti. Tohle manželství je v háji ať udělá nebo neudělá cokoliv a můžou za to oba.
Šmarjá, jak já s tím manželem cítím! 
Promiň, Drahomíro, ale jsi k němu nefér. Chceš mu ze života udělat peklo a ještě mu máš za zlé, že se tomu brání...
Já bych do toho nikdy nešla, abych otěhotněla po ročním přemlouvání manžela. Pokud nechce, nemělas ho nutit, žijete přece spolu a taky spolu to musíte rozhodnout, kompromisy v tomhle případě neexistujou. 
Čauky Petrušo - tebe ráda vidím 
.gif)
Tak rekni manzelovi, ze s nim nepocitas
Neplanovane tehotenstvi, nebo neplanovany pocet deti je sok pro oba rodice. My meli meli treti dite neplanovane ani financne ani nervove
O potratu se sice nebavilo, ale i tak jsme se prvni 4 mesice doma hadali a meli krizi, protoze manzel se bal jestli to uzivi a ja se bala, jestli si to nehodim (ikdyz kdybych cekala 3 tak me asi slehne
). Teorie je takova, ze se to "vsakne" a oba si na tu myslenku zvyknete
ahoj ,tak v dnesni dobe lze i vyuzit te metody,ze si nemusis nechat vsechny deti,ale kolik chces.Moje znama cekala tez trojcata,ale i ze by ji to jako zenu zdravotne zatizilo ponechali si pouze nakonec dvojcata.Dnes je dvojcatum pres rok a oznamila mu,ze se s nim rozvadi,nebot ji nepomaha s detmi tak jak si predstavovala.Dalsi znama cekla dvojcata tez odebrali ji jedno dite a ma jen jedno.Myslim,ze vse jde nejak poresit.
Drzim moc palce pri rozhodovani a urcite to bude pekne tezke rozhodovani
Ahoj Drahomiro, poradit ti nemuzu, ale par osobnich zkusenosti predat ano. Mame holcicku a misto planovaneho druheho prcka se nam narodili tri kluci /taktez prirozenou cestou/. Male byly necele dva roky a byla to ze zacatku honicka,ale da se to zvladnout. Jsme na to dva, manzel funguje perfektne a kluci zacali chodit letos do skolky. Oba pracujeme. Ze zakona mas narok na pecovatelku na 1 rok / zarizuje mesto ci obec kde zijes/ . Nam vysla obec hodne vstric a dnes uz pro kluky treti babicku nam nechali do dvou let. Nema smysl zadat o nejake dotace nebo slevy u vyrobcu mleka, plen apod, nikdo ti nic neda kdyz nejsi nadace. Nam trojcatka zjistili az ve 24 tydnu tehu, takze uz bylo na cokoliv pozde,ale jsem vlastne rada. Dnes uz vim , ktery z kluku by v pripade redukce nebyl a to je pro me desna myslenka. Jsem si jista ,ze bych se s tim nikdy uplne nesrovnala. Pokud budes potrebovat jakekoliv info napis na veronika3x@email.cz a rada poradim. Drzim palce at se rozhodnes spravne a at se s manzelem dohodnete. P.S myslim, ze tve starsi deti jsou spis vyhoda, nemusis je samozrejme zaprahnout na plny uvazek ,ale to ze pochovaji, nakrmi nebo chvilku pohlidaji kdyz koupes druhe ci treti, to je urcite nezabije ani nesebere detstvi.
ahoj Mashanko... (omlouvám se že jse mimo téma)
