Reklama: Základem každé pracovny jsou kvalitní kancelářské židle . Na Hawaj.cz si vyberete tu pravou přesně podle vašeho stylu.  

Šťáva plná vitaminů

Šťáva plná vitaminůPřipravte si domácí šťávu, která bude chutnat celé rodině...
pošlete nám recept

Magazín pro Šťastné ženy

 

Vzít děti na pohřeb dědečka? Babička na tom trvá.

Vzít děti na pohřeb dědečka? Babička na tom trvá.

Potřebovali bychom od vás slyšet názor na velmi citlivou situaci v naší rodině. Zemřel manželův otec, dědeček našich dětí. Byl poměrně mladý, ještě mu nebylo ani pětašedesát. Měl rakovinu, šlo to dost rychle.

Momentálně vyřizujeme všechny náležitosti související s úmrtím, tchyně je samozřejmě hodně špatná, tak to obstaráváme hlavně my. Pohřeb se bude konat v pondělí. A my s manželem řešíme, zda brát nebo nebrat děti s sebou.

Jsou ještě poměrně malé, synovi je osm a dcerce pět let. Dědečka v posledních týdnech už ani neviděly, byl v nemocnici, kam za ním nemohly, a i kdyby ano, asi bychom je tam nevzali. On měl to poslední období hodně špatné, už si ani nebyl podobný, pro děti by to byl šok.

Že dědeček zemřel, jsme synovi i dceři co nejcitlivěji řekli. Plakali, vyptávali se, ale druhý den už na to moc nemysleli. Byli jsme rádi, že se moc netrápí. Možná to zní cynicky, ale je to tak.

Teď jsme ale narazili na problém s babičkou, která trvá na tom, že poslední rozloučení musí být s celou rodinou, že děti tam nesmějí chybět, že by to dědečkovi bylo líto. Velmi na nás naléhá, dneska dokonce citově zaútočila i na děti, kdy před nimi o dědečkovi mluvila a u toho strašně plakala, byly z toho dost rozhozené, měla jsem problém je uspat.

Teď tady s manželem sedíme a přemýšlíme, jak to udělat s tím pohřbem. Oběma se nám zdá, že by to pro děti byla velká psychická zátěž a na pohřeb je brát nechceme. Jenže manžel má ohled i na svou matku, navíc zemřel jeho otec, cítí to jinak, než já. Já bych byla jasně nekompromisní, on se přiklání víc k mému názoru, ale stoprocentně jistý si není.

Tak jsme se oba rozhodli, že se zkusíme zeptat na názor tady. Braly byste tak malé děti na pohřeb prarodičů? Případně máte s úmrtím v rodině a pohřbem a malými dětmi vlastní zkušenost? Předem děkujeme za všechny vaše názory.

Zuzka a Petr


11.10.2018   Rubrika:   |   Komentářů 72   |   Doporučit článek   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 2,2/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Vzít děti na pohřeb dědečka? Babička na tom trvá.

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-72
krasaka
krasaka - 11.10.2018 21:36

smajlik - 61 důležitá je vzpomínka, kterou si člověk uchovává v srdci - moje maminka zesnula v lednu toho roku, kdy byla sněhová kalamita, těch 600km autem nebylo možno jet, vlaky v tom týdnu taky nejezdily pravidelně a na soukromou helikoptéru jsme neměli /oznámení jsem obdržela den před pohřbem od "drahé sestry", která se s ní rozloučila v kruhu rodinném-jsme pouze dvě dcery/smajlik - 48/
Maminka u nás dva roky před zhoršením jejího zdrav.stavu nějakou dobu žila a máme na ni tolik hezkých a vtipných vzpomínek, že i její bonmoty si často připomínáme s mými dětmi. I takový je život-já se taky nezblázním,když budu rrozprášena do moře bez přítomnosti příbuzných - už nebude možno mít "lehký úsměv na tváři, v srdci hluboký žal" - pak už je všechno jednosmajlik - 76

 
Haninka
Haninka - 11.10.2018 21:08

sallie: přesně tak, před pár lety zemřela holka (42), se kterou jsem v mládí kamarádila, nemohla jsem na její pohřeb, byla jsem pryč a dodnes, když si na ni vzpomenu, mi to rozloučení s ní chybí.

 
sallie
sallie - 11.10.2018 20:51

mě naši nevzali na pohřeb milovaného dědečka (bylo mi osm) a myslím, že mi nějaké rozloučení strašně dlouho chybělo. Potřebovala bych nějaký řád, pocit, že jsme se rozloučili, že je to skončené.
Plus někdy pohřby nemusí být jen stresové. Na pohřbu další příbuzné (zemřela relativně mladá, cca v padesáti) to nakonec bylo hrozně fajn - její vrstevníci (různí bratranci a sestřenice) nakonec vzpomínali na všechny lumpárny, které dělali za mlada. A ano, brečelo se, ale taky jsme se nasmáli - myslím, že bylo fajn zavzpomínat na to dobré, co ten člověk v životě měl a zažil, ne jen na smutný konec. Dát tomu životu finální rámec a postavit to do perspektivy.

 
Arna
Arna - 11.10.2018 20:03

A ještě aby děti nenutila se loučit s dědeckem v otevřené rakvi! Ono to tělo po několika dnech někdy není nejvoňavější a především u onkologicky nemocných.

 
Haninka
Haninka - 11.10.2018 20:01

YXH - 11.10.2018 16:15 ne ne, záleží na tom, jaký si ho uděláš, nemusí být řečník, otevřenou rakev jsem nikdy na pohřbu v obřadní síni neviděla, jo, když se chceš na zesnulého podívat, vezmou Tě před obřadem dozadu, ale jinak ho nevidíš. Když mi zemřel otec, byla jsem se na něho podívat, řečníka jsme neměli, jen jsme nechali zahrát jeho oblíbené písničky a v tichosti se s ním rozloučili.
Tchyně zemřela, když bylo Matějovi 8 let a sám na pohřeb chtěl jít, žádné trauma to v něm nezanechalo, dopředu jsem mu všechno vysvětlila. Každý to má jinak a Zuzka musí nejlépe vědět, jak by to na děti zapůsobilo a jak by pohřeb snesly, přání babičky je v tomhle případě až na druhém místě. Rozhodně bych je nevodila k otevřené rakvi, myslím si, že po smrti každý vypadá jinak než za života a jestliže se na tchánovi podepsala ještě i jeho nemoc, nebylo by to vhodné.

 
Arna
Arna - 11.10.2018 19:59

Podle članku to babička asi dost prožívá, nedivím se jí, ale pokud se nebude ovladat na pohřbu, asi by děti u toho neměly být. Přehnané emoce by děti vidět neměly.

 
Renee
Renee - 11.10.2018 19:38

Samozřejmě je vzít. Na pohřbu babičky jsem byla v šesti a na pohřbu dědy v sedmi. Oba pohřby si docela dobře pamatuju a žádné následky na mně nezanechaly, proč taky? Naopak jsem aspoň poznala, jak to chodí. Pak jsme každoročně chodili celá rodina na hroby a chodíme dodnes. Tam je taky brát radši nebudete? Dneska se z těch dětí opravdu dělají pokojové květinky. Zbytečně.

 
Hanča
Hanča - 11.10.2018 19:02

takhle malý děti bych asi nebrala, aspoň u nás doma to tak bylo, já osobně mám právě z dětství vzpomínky hlavně na pohřby, nevím proč mi to utkvělo v hlavě, ale jen takový útžky, svoji prababičku si pamatuju právě jen mrtvou, jak byla připravená ve svém pokoji na zemi a to se prý o mně hodně starala, to mi byly asi tři roky, takže já osobně bych toho děti raději ušetřila

 
YXH
YXH - 11.10.2018 16:19

Myslim si, ze nezalezi na tom, jak veliky pohreb clovek ma a jestli ho ma vubec, zalezi na tom jak na nej lidi vzpominaji. Jestli v dobrem nebo ve zlem. Casto se stava, ze clovek ma funus jako hrom a hned za vraty hrbitova ho pomlouva pulka vesnice...

 
YXH
YXH - 11.10.2018 16:15

Speedy: Plne souhlasim, prave ze Ceske pohrby jsou tak hodne dramaticke. Od recniku az po otevrenou rakev. Tady jsme byli zname na pohrbu a mela take otevrenou rakev (dcery jsme meli sebou, ale byly uz starsi, tak to zvladly dobre), ale bylo to takove klidnejsi.
A jak rika Krasarka, babicka by nemela "trvat" na tom, jestli pujdou nebo ne. To je rozhodnuti rodicu, oni vi nejlip, jak to deti ponesou.

 
sharon
sharon - 11.10.2018 16:06

Bety: taky tak....smajlik - 47

 
sharon
sharon - 11.10.2018 15:35

pokud nebude otevřená rakev tak já bych je vzala , smrt k životu patří , já v tom věku byla také na pohřbech , bylo to na vesnici a v kostele a nikdy jsem s tím nějaký psych.problém neměla.....a nebudu nic moralizovat o babičce, třeba na tom netrvá jen si to přeje......smajlik - 46

 
Bety
Bety - 11.10.2018 15:27

myslím že jsem tohle v průběhu let už četla všude možně x-krát...

 
catcat
catcat - 11.10.2018 14:58

Jo - a jak to čtu, nikde nevidím zmínku, že chtějí otevřenou rakev na pohřbu. Takže bezprostřední šok pro děti nehrozísmajlik - 55

 
illča
illča - 11.10.2018 12:59

Když umřel tchán, moje děti byly stejně staré, 5 a 8 let. Na pohřeb šly, byly smutné, brečely, pak o pohřbu chvíli mluvily, ale žádné trauma to v nich nezanechalo. Smrt patří k životu.

 

Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-72
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Anketa

Zpívám rád a je to na mě doufám znát...

Zpíváte si občas doma?

Celkem hlasovalo 192880.
Archiv anket.