Mám podezření, že zeť bije mou dceru
Mám třicetiletou dceru, je vdaná, s manželem mají dvě děti. Já sama jsem již vdova a žiji sama. V posledních dvou letech mám čím dál větší podezření, že je má dcera fyzicky týrána svým manželem. Když jsem se jí na to zeptala, důrazně to popřela a odmítala se o tom bavit. Nevím, co mám dělat.
Manžel mé dcery je hodně temperamentní a nervní. A taky cholerik. Startuje tak zvaně na první našlápnutí. Vždycky mi to na něm vadilo, ta jeho neschopnost se ovládat. Jakmile není po jeho, okamžitě řve, tříská do stolu a vynucuje si prosazení svého názoru za každou cenu. Něco takového bych nesnesla, dcera to nějak zvládala a patrně stále zvládá.
Před dvěma roky jsem si všimla modřiny na její ruce. Nekomentovala jsem to, napadlo mne, že se uhodila. Po nějakém čase jsem viděla další modřiny, dokonce na krku. To už jsem se zeptala, ale dcera to zamluvila a mávla rukou.
Od té doby ji pečlivěji pozoruji a mé podezření, že je týraná, hraničí téměř s jistotou. Není možné, aby dospělá žena, která pracuje v kanceláři a nedělá žádný sport kromě občasného plavání, měla tak často na svém těle stopy po nějaké fyzické újmě. S postupujícím časem je to u ní čím dál častější, jednou měla dokonce i tmavé brýle a vymlouvala se na zánět spojivek.
Sedla jsem si s ní a zkusila promluvit na rovinu. Snažila jsem se jí říct, že jsem její máma a vždycky budu stát při ní, že přede mnou se nemusí stydět, ať mi všechno řekne. Nabídla jsem jí i možnost přestěhování i s dětmi ke mně, včetně finanční podpory. Všechno odmítla, prý slyším trávu růst, ona i děti jsou prý v naprostém pořádku. A vysloveně mi zakázala na toto téma hovořit, natož si promluvit s jejím manželem.
Na venek se tváří, jako že se nic neděje, ale já vím, že to u nich úplně v pořádku není. Trápí mne, že odmítá mou pomoc, že se ani mně, jako své mámě, nesvěří. Jsem z toho nešťastná a bezradná. Strašně bych ji chtěla nějak podpořit, jenže nevím jak. Proti její vůli nemůžu udělat vůbec nic, ještě by se to mohlo otočit proti mně. Mám o ni strach, i o vnoučata, která jsou ještě malá, obě chodí do školky.
18.5.2011 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 75 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Mám podezření, že zeť bije mou dceru
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.ne každý je otevřený a vykecá na sebe všechno a někdo prostě nechce aby se v jeho soukromí šťourali jiní, matku nevyjímaje - my jsme se ségrou každá jiná - já jsem mamce říkala všechno a hned, ségra až to měla uzavřené a dokončené - a co, mamka z toho trágu nedělala, prostě to vzala jako fakt. Jenže moje mamka měla své aktivity a nežila nám naše životy
alexandras: kolik máš dětí ty diktátorko
alexandras: Vzala bys třicetiletou dceru pod flígr a dovedla k doktorovi? Já tedy ne. A co když už se léčí a nechce to matce říct? Říkáš ty všechno své matce? Když jsem měla dost velký zdravotní problém, tak jsem to mamince řekla, až jsem byla zdravá a jen proto, že jsem se podřekla. Má svých starostí dost, a tak jí říkám jen to, co opravdu potřebuje vědět a to, co ji potěší.
Chtěla bych vidět vás,holky demokratky, jak byste mlčeli a hleděli si svého, kdyby vám chodila dcera s modřinama neznámého původu..
I když by to byly modřiny nenásilného původu , jako matce by mi to dělalo starosti a lifrovala bych dceru k doktorovi, už kvůli zanedbání nějaké choroby..má malé děti a k nim zodpovědnost přežít.. A pokud už se s něčím léčí a matka se ptá ,tak nedělám tajnosti a aspoň informuji co se děje.
jsem přehlídal vdovu, ale jo důsledek to má stejný otázka je, kdy ovdověla, nicméně jisté citové upnutí na dceru je tu jasně rozpoznatelné. Paní Ladislavě bych radila, aby si našla jiný koníček a volný čas vyplnila něčím jiným, než je "pečlivé pozorování" dcery a jejího života. Bude jim líp všem.
*
v případě, že bude dcera potřebovat pomoc, ví, že se na matku může obrátit a to je hlavní
Jestli tam je týrání,tak s tím musí přijít vaše dcera sama.Teď je na tom tak ,že se stydí a bude zapírat...Více by napovědělo,kdybyste šikovně navedla vnoučata,aby vám kreslily obrázky,třeba,jaká zvířátka by byly ony,co maminka,co táta-z toho se dá beze slov vyčíst skoro vše.. a k tomu vyprávěly "pohádku",jak žijí ve svém domečku.....Děti citlivě vnímají atmosféru doma a myslím,že by zlé zacházení s mámou nedokázaly utajit....
já myslim že prostě má o ní strach a to je celý.
Markýza: v tomto konkrétním případě matka píše, že je vdova, a žije sama. Důsledky to může mít naprosto stejné, jako rozvodovost.
Riki: protože tady v tom konkrétním případě to zas vypadá na matku samoživitelku, která prostě nemá svůj život, "obětovala se pro dítě" a když jí dítko vylétlo z hnízda, hledá každou záminku k tomu, aby si jej přitáhla zpět - a ještě pokud možno s dalšíma kuřátkama-holátkama, o které bude možno se starat. Holt i to je jeden z důsledků rozvodovosti v sedmdesátých letech
Mně teda z hlediska filozofického není moc jasné, proč spoustě lidí nestačí, když na přímou otázku dostanou přímou odpověď. Proč i přesto pořád něco vymýšlejí, spekulují, teoretizují, co by všechno mohlo... Jistě, matky mají sklon nebrat své dospělé děti vážně, a pořád na ně hledí s jakousi mateřskou shovívavostí... ale přece jen 30letá dcera, svéprávná, která má volební právo a je sama matkou, snad ví, co mluví, a jestli říká, že je vše OK, tak proč to nevzít jako dostatečnou informaci, věc uzavřít, a začít se starat o svý záležitosti...
Lilinka: což ta dcera výše psaná třeba už dávno řeší - jenom to nikomu zbytečně nevypráví.
Verera: To je pravda. Mamka si jednou na profesní prohlídce postěžovala na tvorbu modřin, doktorka jí udělala testy a vyklubala se z toho akutní leukémie.
Dnes už je v pořádku a modřiny se netvoří. Tím nechci nikoho strašit.Jen chci upozornit, že tvorba modřin " z ničeho" úplně v pořádku není a třeba by se dala nějak řešit.
Markýza: No pokud mají modřiny přirozenou příčinu, tak by nebylo vyšetření krve od věci, ne? Vždyť to může být i nějaká vážná nemoc.
No s těma dětma bych se pokusila nějak šikovně nenápadně promluvit. Školkové děti ještě jsou schopné bez obalu samy od sebe říct, že tatínek křičí na maminku a mlátí ji. Teda pokud nejsou od rodičů zpracované a to zase nejsou takové herci, aby se nedalo poznat, že se snaží něco zatajit.
Myslim si, ze jsi uz udelala vse co si mohla. Vic nelze, pokud dcera sama nechce. Mozna jeste jednou bych, jak psaly holky, rekla, ze ma u u mne dvere otevrene a ze se nebudu na nic ptat, pokud by se rozhodla jit ke mne. A jeste bych zkusila Bily kruh bezpeci, treba ti dodaji dalsi radu, ktera tady nezaznela.
Jadvinka: 10:26 - já jsem si například modřinu na krku vyrobila sama - jednou jsem zapoměla sundat dost velký šperk a jak jsem si ho zatlačila při spaní do krku, tak jsem měla modřinu jak kolečko od vozíku
no a podruhé jsem se málem přiškrtila šálou - a hned jsem vypadala, jako kdybych utekla zpod oprátky