Žárlím na manželovu kolegyni. Je jejich vztah normální?
.jpg)
Prosím vás, řekněte mi, jestli jsem cvok, nebo zda je má nelibost vůči manželově kolegyni pochopitelná. Strašně se tím vnitřně užírám, dusím to v sobě, abych nebyla za hysterku, ale přitom mám chuť mu ztropit pořádnou scénu.
Jsem na mateřské s druhým dítětem, vlastně mi jedna mateřská navazovala na druhou. Celkem jsem doma už čtyři roky. Před půl rokem nastoupil manžel do nového zaměstnání, kde je velmi spokojený, i finančně jsme si hodně polepšili. Po této stránce vše v pořádku, i v těch dalších, které se týkají našeho rodinného života. Manžel se oběma dětem snaží hodně věnovat, obě je velmi miluje. I ke mně se chová hezky, i když má trochu sklon být tzv. pánem domu, k nějakým domácím pracím se nehrne, to všechno kompletně leží na mně. Beru to tak, že jsem doma, tak je to moje starost a nijak na něj v tomto ohledu nenaléhám.
V žaludku mi však leží jeho, dle mého názoru, až přílišná náklonnost k jedné kolegyni. Zpočátku, když byl v té práci nový, mi často povídal, co a jak, jaké to tam je, jací jsou kolegové. Pak mi došlo, že až příliš často mluví o jedné kolegyni Mirce. Je v našem věku, vdaná, se dvěma malými dcerkami. Hodně mu v jeho začátcích pomáhala, když jí během večera několikrát volal nebo si posílali smsky, neřešila jsem to. Jenže už je to půl roku a ono to stále pokračuje.
Chodí s ní na obědy, asi třikrát se stalo, že přišel z práce později, protože si s ní šel sednout na kafe, údajně potřebovali ještě něco probrat. Večer, kdy by si alespoň jednou nezavolali nebo nenapsali, je výjimkou. Postupně mi to začalo vadit čím dál více, měla jsem pocit, že nám jeho kolegyně narušuje naše soukromí. Začala jsem ji nesnášet, ač jsem ji neznala.
A teď co se stalo tento víkend. V týdnu přišel manžel s tím, že bychom se mohli vzájemně seznámit, tedy jako obě dvě rodiny včetně dětí a partnerů. A že ho a Mirku napadlo udělat společný sobotní výlet. V první chvíli mi to jako dobrý nápad nepřišlo, ale pak jsem si řekla, že by to mohlo k něčemu být, že třeba když ji poznám, moje žárlivost a nechuť vůči ní odezní. Tak jsem souhlasila.
V sobotu jsme se všichni sešli na jedné benzínce, představili se a vyjeli na zoologické zahrady. První dojem z ní nebyl špatný, dokonce mi byla i sympatická, i její manžel. Jenže pak se dělo něco, co mi po chuti zrovna nebylo a mám dojem, že i její manžel to nesl dost nelibě. Celý den byly ti dva vlastně spolu. Pořád si povídali, řešili nějaké pracovní záležitosti (na výletě s dětmi!) a vrchol byl, když se rozhodli, že si spolu sednou na kafe a nás i s dětmi poslali napřed.
Nechtěla jsem dělat scény, Mirčin manžel asi také ne, tak jsme vzali děti a šli. Asi za necelou hodinu nás ti dva našli a asi aby se neřeklo, chvíli se oba věnovali každý své rodině a dětem a bavili taky jsme se všichni dohromady. Postupně se ale začali opět jakože separovat a zapředli hovor na pracovní téma, do kterého jsme my dva neměli jak se zapojit. Šli asi deset metrů za námi a povídali si jen spolu.
Bylo mni z celého toho výletu všelijak a mé pocity jsou velmi rozpačité. Manžel je spokojený, dle jeho soudu se sobota nadmíru povedla a páčí ze mě nadšené ovace, jaké to bylo úžasné. Jediné pozitivum toho všeho bylo, že celou neděli mu Mirka nevolala a ani on jí.
Ve mně se to strašně převrací. Napadají mne různé scénáře, co se z toho jejich vztahu může vyvinout a cítím, že je ohrožena naše rodina. Nevím, co mám dělat, jak se mám zachovat. Nechci být za nějakou puťku, která se bojí ozvat, ale také nechci působit jako hysterka, která dělá scény kvůli své, možná zbytečné, zbytečné žárlivosti.
Moc ráda bych věděla, jaký je na celou tuto situaci váš názor. Myslíte, že si dělám zbytečné starosti a vztah mého manžela a jeho kolegyně je nevinný, nebo je na místě být ostražitá?
16.7.2013 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 72 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,8/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Žárlím na manželovu kolegyni. Je jejich vztah normální?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Tak mě to teda normální nepřijde. Aby si pisatelka na sobotním rodinném výletě připadala jak páté kolo u vozu, to mi přijde úplný vrchol. Osobně si myslím, že mezi nimi něco je nebo se alespoň k něčemu schyluje.
A k tomu volání si kvůli práci - osobně si myslím, že často ani nezáleží tak na druhu povolání, jak na povaze toho konkrétního kolegy. Většina záležitostí vydrží do rána, pokud mi někdo vyvolává denně, pak je důvodem jeho neschopnost poradit si v dané situaci sám, nebo nižší IQ, že nedokáže respektovat moje soukromí.
Ke kamarádství mezi mužem a ženou - nevím, no, také příliš nevěřím. Jedna věc jsou kamarádi, kteří se sejdou 2x do roka, povykládají si a pak jdou zase každý domů, ale pokud s někým (ať už osobně či po telefonu) dobrovolně trávím více volného času než s partnerem, tak už si nemyslím, že se jedná o nevinné přátelství. Pokud se chci o své radosti a strasti dělit s kamarádem, a ne s partnerem, je jen otázka času, kdy se z kamaráda stane partner či alespoň milenec...
.jpeg)
Stanik - 16.7.2013 11:50 taky mám spoustu kamarádů I několik fakt dobrých přátel a s nikým z nich jsem nespala
ale rozhodně s nimi neudržuji tak intenzivní kontakt jak Venduly manžel se svou kolegyní, tam je to fakt podezřelé. 
No tak podle mě to moc normální není. Těžko říct, jestli spolu něco mají. Jestli ano a kryjí to kamarádstvím a ztrapňují vás oba (tedy Tebe a manžela té druhé) rodinnými výlety, tak to bych považovala za vrchol pokrytectví a byl by to konec, to bych fakt neustála.
Ale je dost možné, že je to ní jen manžel zakoukaný a je to jen platonické, to se prostě v životě stává. Možná to ani sám neví a omlouvá to sám před sebou přátelstvím a prací. Pak by mohlo stačit mu jen dát najevo, že je to přes čáru, tak časté kontakty, že Ti to vadí a narušuje vám to rodinný čas, že máš pocit, že kvůli tomu máš míň manžela a děti otce. To by si pak měl uvědomit, že je to příliš a krotit se. Pokud je rozumný, tak to bude omezovat a zakoukání časem přejde.
Ale tedy ještě ta poslední možnost, že jsou jen přátelé - no tak ať, ale mě by to v téhle intenzitě vadilo taky. Jsem už prostě taková, majetnická. Prostě kamarádění se ženou v práci, obědy pracovní, velmi výjmečně káva po práci kvůli pracovním záležitostem, stýkání se v rámci víc lidí, to ano. Ale vyloženě přátelství se ženou, soukormě telefonovat, psát sms, chodit sami někam, to ne, to by mi prostě vadilo.
.JPG){kind=avatar}
Nenápadně bych před manželem zavedla hovor na to, že se mi líbí střídavá péče po rozvodu, protože i já bych se chtěla pracovně a soukromě realizovat. Už vidím, jak se takový muž těší, že jeho nová partnerka má své dvě děti a k nim by ještě každý týden přibyly jeho dvě děti. To by to šimrání v břiše dostalo hned jiné grády
.
Pokud nepracují v nepřetržitém provozu, neřeší požadavky klientů, kteří volají kdykoli nebo nehoní doma nějaké termíny projektů, které opravdu potřebují probrat, tak není důvod si volat kvůli práci. To si můžou říct ráno.
A z článku mi nepřipadá, že by to byl zrovna tenhle druh práce.
.jpg)
Možno 
a len vyhovuje také to "šimranie v bruchu", také laškovanie, pocit že som niekomu sympatický, vedomie že KEBY SOM CHCEL/A TAK... ešte za niečo stojím. Len to neprehnať.
Ono je pravda že žena na materskej ktorú večer nájdem tam kde som ju ráno nechal veľa romantiky nenarobí a zrovna tak možno manžel kolegyne je taťka typu práca, pivo, telka a tak dookola.
Im dvom je teraz dobre, nič zlé nerobia (možno naozaj nie) a páči sa im že partneri žiarlia, že sú v strehu, užívajú si že sú žiadúci, že to "majú pod kontrolou", že je nejaké vzrúšo v dennodennom stereotype.
Vendula není v žádném případě slepice a její manžel nemusí být nutně idiot, když je seznámil, naopak, může to být součást jeho rafinovaného plánu, jak seznámit rodiny, poté podnikat společné akce ve volném čase, při nichž se určitě najde vhodná příležitost pod rouškou řešení pracovních problémů.... Někteří chlapi by byli vůbec nejradši, kdyby si manželka s milenkou porozuměly a společně pečovaly o jeho blaho.
..že je to představa scestná, to je věc druhá...mně osobně moje ženská intuice v 99% případů nezklamala.
.jpg)
Stanik: takže jim nebudem dělat svačinu,že jo?
desser: jsem jedina baba v teamu.... to bych musela byt dle dadky pekna kurtizána :D takova pitomost.
evropka: ja asi jo... jak rekla jeden moudrý řimský filozof.. bohuzel si za boha nejsem schopna vzpomenout ktery... "Přátele si drž blízko.. nepřátele ještě blíž".. myslim, ze pozdat o co jde, je lepsi, nez ze sebe nechat delat kravu.. ale bach.. zadny trpny mlceni, ale zaridit s epodle toho...
nejakeho kamose, se kterm yprost eobcas pudju na vinko, kafe.. nic vic, nic min... pán at se postara o deti... otazka jen je, jestli by to nakonec neprivital.
osobně si myslím že práce se dá řešit jinak a jinde...určitě bych ná žádný "pracovní"výlet nepřistoupila....bych praskla asi vzteky a žárlivostí
.jpeg)
Taky nesouhlasím že neexistuje přátelství mezi mužem a ženou.
Pracuju v kolektivu, kde převládají muži a spím jen s jedním z nich 
Ne samozřejmě že to funguje.
je divný že by byl takovej prosťáček a před rodinama dal důvod k nějakým pochybnostem o jejich"vztahu"
dadka: a s tim azse nesouhlasim. Pratelstvi mezi muzi a zenami existuji. Je jen a ciste na jedinci,jak si to zaridi. A ze prilezitost dela zlodeje je konina. ( v tomto pripade) Tohle si mysli leda lidi, kteri to sami nezvaldaji... pratelit se s opacnym pohlavim jinak nez pres postel.
a....: 10:36, presne tak. v mem oboru je clovek na tlf podstate 24x7, proto rikam, ze mobil a notebook nejsou zadny benefity :) nekdy me to stve, ale nemenila bych.
Já i manžel řešíme z domova pracovní věci, protože těžko můžu klientovi zavěsit telefon s dovětkem ve 4 hodiny mi padla. Dokonce i na dovolené musíme občas řešit pracovní věci. Ono asi dost záleží na povaze zaměstnání, které tady manželka nezmiňuje. Takže pokud je manžel pekař, tak je divné že s kolegyní z práce řeší pracovní věci, pokud je zaměstnancem například v bance a to ne na pozici pokladníka, tak se bežně po pracovní době řeší pracovní věci.Takže pracovní hovory bych vůbec neřešila a to ani doma.
Vadilo by mi, že mi při plánování výletu neřekl rovnou, že budou opět řešit práci. A řekla bych mu to na místě. Nejde o žádnou scénu, ale člověk si k nám dovolí jen to co mu samotní dovolíme. Pokud si dovolila aby si sedli na kafe a řešili si svoje, považuje to manžel za normální evidentně.
Fakt je, že já bych na takovouhle smluvenou schůzku s kolegou nebo kolegyní nešla. Proč taky, že budeme všichni kamarádi a jezdit spolu na dovolenou? Kamarády si vybírám sama. Dovedu si představit seznámit se někde na firemním večírku, ale plánovaná ZOO nic moc.
