Hulí jako fabrika a nebere ohled na děti
Mám trápení se svým manželem. Před rokem totiž začal kouřit. Hodně. Nekouřil vždycky, asi šest let se cigarety ani nedotkl, přestal s tím, když jsme čekali druhé dítě. Měla jsem tehdy radost, sama jsem nekuřačka a ten smrad mi dost vadil.
Celé roky jsem manžela s cigaretou neviděla a říkala si, že už je to asi setrvalý stav a je definitivně odnaučený. V životě by mě nenapadlo, že se po tolika letech ke svému zlozvyku zase vrátí. Způsobily to problémy v práci a strach, že přijde o místo. Z nervozity si občas zapálil, nejdřív tak jednu, dvě cigarety denně, které šel vykouřit ven před dům.
Postupně se však počet cigaret zvyšoval a dnes manžel kouří doslova jako tovární komín. Krabička na den mu kolikrát nestačí. A co je na tom nejhorší, že je absolutně bezohledný, čudí nám doma v kuchyni a ještě to považuje za slušnost, prý mám být ráda, že nikde jinde si nezapálí.
Pořád se kvůli tomu hádáme, samozřejmě, že ten kouř se z kuchyně táhne celým bytem i do dětského pokoje a ani mně není příjemné, když jsem při vaření nucená čichat ten příšerný cigaretový smrad. Hnout se svým mužem však nedokážu. Snad jedině, kdybych se rozvedla, ale to opravdu nechci.
Potřebovala bych na něj nějak pořádně zaútočit, něčím mu pohrozit, dát mu jasně a razantně najevo, že jeho kouření doma je nežádoucí. Na nějaký hysterický výbuch však nemám povahu, mám dojem, že by mne stejně nebral vážně. Co s takovým chlapem darebným?
11.8.2010 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 74 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Hulí jako fabrika a nebere ohled na děti
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
janeten: a to si vezmi, když já nekuřák pracuju na klientské přepážce a chodí mi sem lidi, kteří to típli před třemi vteřinami venku. 
Já nevím, že si ti kuřáci fakt neuvědomujou, jak děsně SMRDÍ - že to nevadí přinejmenším ženám, to mě zaráží. Na jednu stranu utratí pár tisíc za parfém a pak to přebijou tímhle odporným hnusem...
Sofffie: nemlčím, ale nepomáhá to
rabaska: Tak jelikož já nekouřím 3 měsíce mám stejné pocity a to navíc kouří můj šéf v kanceláři, ale to se dá nějak přežít, horší je, když po cestě ráno do práce někdo kouří, anebo právě típl cigáro a vlezl do busu
PAvli zašla bych jinak taky za dětskou doktorkou a přišla s lejstrem, co všechno hrozí dětem, které žijí v zakouřeném prostředí. Věřím, že až na něho vytasíš případné doplatky za "foukátka" na astma a léky, tak si to příště rozmyslí...
Pavli, já kouřila přes 20 let a přestala jsem před 3 měsíci z vlastního přesvědčení, manžel i děti kouří, sice na lodžii, ale letí do do bytu a mně to vadí. Jelikož jsem odnaučený kuřák, toleruju jim to, ale kdybych nikdy nekouřila, tak bych to nikdy nesnesla a kor když jsou doma malé děti. Jestli ti můžu radit, vyžeň ho před dům, přece nenecháš ničit dětem zdraví a sobě taky. Vy jste ve většině - když chce kouřit dobře, ale ne v bytě. Jana
Víte co mě na tom štve nejvíc? Že si za to kuřáci můžou sami, ještě se léčí téměř zadarmo a ještě dostávají invalidní důchody jako důsledek své nedostatečné vůle k životu...a člověk který má třeba lupénku v blbém stadiu nemá ani na pořádné léky, ani na lázně a nikdo mu na to nepřispěje.....
sharon: to je můj častej argument, že chci aby mi dlouho vydržel a, že se o něj nemínim starat až bude starej prohulenej tuberák, ale všechno je to houno platný 
rabaska: tak to přesně mám taky. když sem kouřila, hulili sme si s přítelem v pokoji, kde sme žili a spali a bylo mi to jedno. měli sme tam oblečení, sušila sem tam prádlo a nic sem necejtila. ale teď v hospodě to taky přežiju, co mám asi dělat že? ale doma bych to ráda neměla, ale co nadělám
.gif)
tak když jste u toho , tak můj
2-3 krabičky denně od 16ti let....... a teď po 5ti bypasech druhý měsíc ani Ťuk....a doufám, že mu to vydrží, jinaka se odmítám až bude zase zle starat....
Sofffie: to je právě to, že mlčí a chlap si myslí, že ji to vlastně nevadí. to ten můj si to nemyslí, ten ví, že mi to sere a toleruju to jenom proto, že já sem se přistěhovala k němu, kdyby to bylo obráceně, hned na začátku bych ho hnala na chodbu nebo ven
Arna: no tak to zas přeháněj. vždyť pod nos jim nekouříte ne? tak co jim vadí? možná ten smrad co se drží v bytě, ale ten není smrtelnej
.JPG){kind=avatar}
Arna: Můj otec kouřil hodně, zemřel na rakovinu plic. Moji bratři kouří hodně. Oba mají velké problémy s cévami a jsou v invalidním důchodu. Přesto jsem jim vděčná. Mým dětem smrděli tak, že už jako malé měly jasno, že kouřit nebudou, protože nechtějí smrdět jako strejdové a děda. Takže na místě tvých dětí bych k vám z preventivních důvodů jezdila, aby moje děti viděly a cítily, jaké to je být kuřákem
já hulila jak dán, manžel byl sváteční kuřák, občas si dí cigaretku u pivečka. Já přestala ze dne na den, 3 měsíce jsem se na to psychicky připravovala, šlo to až moc snadno, už to bude rok co nekouřim, občas teda ve snu 
Začal mi vadit kouř z cigaret, třeba v restauračce mi to nevadí, ale pokud ke mě někdo přijde a zrovna dokouřil tak se mi chce uplně se ted divim, jak jsem mohla chodit takhle smradlavá 
Pavlo je to asi mazec, ale já bych se manžela snažila pořád dokola přesvědčovat, že doma hulit nemá, možná bych i zašla za dětskou mudrou a sehnala nějaký lejstro, že dcera, je lehký astmatik , prostě nějaký uskok.
.gif)
jelítko: Jasně, kouříme venku,ale to jim nestačí. Vždy přijeli,nasáli a hodili držku.
pavlina: 
Přesně to si říkám,poznala jsem ho jako kuřáka, tak ho tak musím brát. Moje sestra tak přišla o několik vztahů,on byl kuřák, v zamilovanosti jí to nevadilo a pak začala nadávat,omezovat,vyhrožovat. Každý se na ní vykašlal.
