Hulí jako fabrika a nebere ohled na děti
Mám trápení se svým manželem. Před rokem totiž začal kouřit. Hodně. Nekouřil vždycky, asi šest let se cigarety ani nedotkl, přestal s tím, když jsme čekali druhé dítě. Měla jsem tehdy radost, sama jsem nekuřačka a ten smrad mi dost vadil.
Celé roky jsem manžela s cigaretou neviděla a říkala si, že už je to asi setrvalý stav a je definitivně odnaučený. V životě by mě nenapadlo, že se po tolika letech ke svému zlozvyku zase vrátí. Způsobily to problémy v práci a strach, že přijde o místo. Z nervozity si občas zapálil, nejdřív tak jednu, dvě cigarety denně, které šel vykouřit ven před dům.
Postupně se však počet cigaret zvyšoval a dnes manžel kouří doslova jako tovární komín. Krabička na den mu kolikrát nestačí. A co je na tom nejhorší, že je absolutně bezohledný, čudí nám doma v kuchyni a ještě to považuje za slušnost, prý mám být ráda, že nikde jinde si nezapálí.
Pořád se kvůli tomu hádáme, samozřejmě, že ten kouř se z kuchyně táhne celým bytem i do dětského pokoje a ani mně není příjemné, když jsem při vaření nucená čichat ten příšerný cigaretový smrad. Hnout se svým mužem však nedokážu. Snad jedině, kdybych se rozvedla, ale to opravdu nechci.
Potřebovala bych na něj nějak pořádně zaútočit, něčím mu pohrozit, dát mu jasně a razantně najevo, že jeho kouření doma je nežádoucí. Na nějaký hysterický výbuch však nemám povahu, mám dojem, že by mne stejně nebral vážně. Co s takovým chlapem darebným?
11.8.2010 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 74 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Hulí jako fabrika a nebere ohled na děti
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..gif)
takovýho vola 
!
Nezlob se na me Pavlo, ale tvuj muz je hovado! Bez omluvy.... Nejen, ze si sam sobe nici zdravi (uz se tesis az ho budes navstevovat v nemocnici, az bude umirat na rakovinu plic?), ale jeste kazi prostredi tobe a tvym detem. Pasivni koureni je nejvetsi svinstvo! A taky samozrejme dela peknou diru do rodinne kasy.... Ja bych osobne s kurakem zit nemohla. Pokud je manzel tak bezohledny jak tady pises (uz jsi s nim mluvila jak moc ti to vadi?), tak ja osobne bych s nim uz nebyla. Mozna jsem az moc "husta", ale tohle by byl pro me duvod k rozvdou.....
Moucha: dlouhá léta mlčíš, i když ti to vlastně docela vadí? Promiň, ale tohle nechápu... 
Souhlasím s pavlinou - žádné stěhování a hotovo. Žádný chlap nestojí za rakovinu z pasivního kouření. 
Moucha:
já bych mela hned po "dilematu" - žádné stěhování 
Arna: mám podobný problém. Ovdověla jsem a mám už dlouhá léta přítele. Zatím se on (taky vdovec) staral o svou dceru, která se teď vdala a odstěhovala. Já jsem bydlela se svou dcerou, která je od letošního roku na koleji a já teď řeším dilema, zda se mám k příteli přestěhovat (ne přehlásit). Je totiž silný kuřák. Občasné návštěvy u něj se dají vydržet, i když se doma musím převléknout a vysprchovat. Jednou jsem šla ráno rovnou do práce a kolegyně mi říkala: Ty jdeš rovnou z flámu, viď? Tak strašně jsem smrděla, že si myslela, že jdu rovnou z hospody.
Pokud je přítel (vlastně přítula :-), jak se tu už jednou diskutovalo) u mne, celý další den větrám průvanem - což je v zimě dost problém.
Taky bych s tím ráda něco dělala, společné bydlení by nám oběma vyhovovalo, jenom s tím jeho kouřením mám problém. Vlastně ani nechci být pasivním kuřákem.
Sofffie: 
no já myslim, že jestli někdo u nás bude chtít děti, tak to bude on, takže mám vydírací prostor 
Arna: a nestačilo by, kdybyste po dobu co tam bude návštěva, kouřili venku?
já zastávám názor, že kuřákům "nekouřím" 
a ten vždycky novému příteli sdělím hned na začátku a je klid, ještě nikdo si nedovolil zapálit si v mé přítomnosti 
osobne bych si kuřáka nikdy nevzala - byl by to večný boj 
jsem opravdu nekuřák, který to v živote ani nezkusil, ale stejne mi pripadá trochu divný, jak je tu označujete za egoisty - prece, když se k nekomu prestehuju, tak když ho začnu omezovat nejsem egoista spíš já? nebo - oba si vesele hulíme, já přestanu a u toho druhého mi to začně nepřekonatelně vadit.... 
Linda: 7:31 že bych zkusila tvojí metodu?
Enko:
presně tak je to s námi 
když přijede od našich - všechno automaticky do pračky a máma u nás v léte v zime s kávičkou na zahradě
jelítko: "jinak mu na děti seru" - nádherná formulace 
Zaffira: 
Kuřáci jsou zkrátka egoisti na entou....Možná by vám pomohlo,kdybyste si našli toho Rusa,jak údajně odnaučí skoro každého kouřit(kromě Bartošky....).Manžel kdysi též kouřil a bylo marné ho přesvědčovat,ať toho nechá.Pak mu náhle v noci praskla plíce a bylo po hulení....Nyní kouří jen dýmku,což tak nesmrdí(a jen ve svém pokoji) a taky se to nedá šlukovat,takže o jeho neřesti v podstatě ani nevíme....
.JPG){kind=avatar}
Když by kouřil v kuchyni, tak bych z kuchyně odešla a nevařila. Děti bych vzala někam na jídlo - menu stojí stejně jako cigarety. Když je na cigarety, je i na jídlo pro děti. Nebo bych mu jeho jídlo kořenila tabákem. Na hrubý pytel hrubá záplata. Jenom jednou v životě jsem chodila s kuřákem. Když jsem ho žádala, aby nekouřil v mé přítomnosti, tak si schválně zapálil. Bylo mu 18, tak je takový truc pochopitelný. Byl jediný, se kterým jsem si nedala tu práci, aby se se mnou rozešel on (to jsem dělala proto, aby mě odmítnutí hoši neotravovali), ale ukončila jsem to já a hned. Líbat popelník, no fuj.
to teď řeším denně, sice ještě nemáme děti ale příde mi bezohledný, že ten můj kouří pod nos mně. taky sem kouřila, ale před třemi lety jsem přestala. a hlavně sem nikomu pod nos nekouřila. k mému nynějšímu příteli jsem se přestěhovala před rokem a půl. bydlíme v podnájmu. hulí taky sice jenom v jednom pokoji (máme dva), ale je to tam jak v hospodě. jemu to nepříde, mě je z toho na blití. ale co mám dělat, já sem se nastěhovala k němu, tak ho nechci kvůli svému zdraví a pohodlí buzerovat, když to nechápe sám. no ale jasně jsem mu řekla, že jestlli budou děti, tak jakmile zjistim, že jsem těhotná, tak okamžitě přestává hulit v bytě. jinak mu na děti seru.
má domluveno s rodiči, že až nastane čas, tak se seberou odstěhují se a jemu dají byt. už teď při každé příležitosti (tak jednou měsíčně) mu dávám jasně najevo, že v novém bytě si vyprošuju, aby tam hulil. je tam balkón, tak ať chodí tam. ale když nebude chtít, tak s tim asi nic neudělám. jedině se tam s nim prostě nepřestěhuju 
