Jak máme přijmout „cizí“ vnoučata?
Naše dcera zůstala po rozvodu sama s tehdy dvouletým chlapečkem. Pomáhali jsme jí s manželem, jak to šlo, několik let. Když šel Lukášek do školy, seznámila se se svým současným přítelem. Na rovinu přiznávám, že jsme z její volby nebyli nejšťastnější.
Nelíbí se nám, na první pohled je to samolibý člověk. Dcera k němu ale z jakéhosi důvodu vzhlíží, patrně si ji získal svou velice slušnou finanční situací a uměním pohybovat se ve společnosti. Je to takový ten klasický blahosklonný a navenek okouzlující muž, ale pod touto slupkou se skrývá velký sobec.
Dozvěděli jsme se, že ke své bývalé ženě se zachoval velice nefér, a dokonce usiloval o svěření svých dcer do vlastní péče, opravdu chtěl matku připravit o děti. Už to o něm dost vypovídá. Dcery nezískal, takže si je bere každý druhý víkend a půlku prázdnin.
A to je ten problém, o kterém vám chci napsat. K našemu osmiletému Lukáškovi jsme „vyfasovali“ dvě dospívající slečny. Jedné je třináct, druhé patnáct. Chováním i vzezřením jsou celý otec. Namyšlené holky, kterým kolikrát nestojíme ani za pozdrav. Když k nám přijdou, vždycky se z toho nějakou dobu musím vzpamatovat.
Nezdraví (to až na upozornění), neděkují, neumí požádat. Všechno chtějí a mají pocit, že ostatní jsou od toho, aby jim sloužili. Nás, včetně naší dcery, oblažují povýšenými pohledy, na Lukáška neumějí promluvit normálně, urážejí ho, vysmívají se mu. Jakž takž respektují jen svého otce, ale ten je usměrní málokdy, nechce si prý kazit ty krátké chvíle, které s nimi může být.
Vrchol nastal minulý týden, kdy u nás dcera se všemi třemi dětmi byla na chalupě, samozřejmě i se svým přítelem. Vypadalo to tak, že ostatní si užívali dovolenou a my s dcerou jsem jim vařily praly, uklízely po nich. Když jsme chtěly zapojit i ty dvě slečny, nafoukly se naprosto neuvěřitelně a byly doslova drzé.
Dcera jen pokrčila rameny a radši to vzdala, jejich otec u toho nebyl a nechtěly jsme žalovat, takže jsme to nechaly být.
Vidím na dceři, že jí ta dvě děvčata nejsou vůbec příjemná, necítí se v jejich společnosti dobře. Ony ji vůbec neberou, chovají se k ní strašně. Dceřin přítel však považuje za zcela samozřejmé, že ona jim bude poskytovat dokonalý servis, když on je s jejím synem vlastně trvale. Zkusila jsem s dcerou promluvit, otevřít jí oči, ale marně. Ona je taková ta trpitelská povaha, hodně si nechá líbit, a i když jí není dobře, radši všechno překousne, aby byl klid.
Vím, že mi do toho nic není, je to její život, a jak si ho zařídí, je zcela v její moci, přesto mi není jedno, když se na tu celou situaci koukám. Řekla jsem jí alespoň, že pokud budou mít na víkend ty dvě protivné holky, ať návštěvy u nás vynechají, že na dvě věčně nafouknuté a drzé bubliny zvědavá nejsem. Se zlou jsem se potázala, vyčetla mi, že se pořád snažím jí organizovat život a nedokážu přijímat její rozhodnutí a styl života. A prý by se mi mohlo snadno stát, že tím pádem neuvidím ani ji a Lukáška.
Je mi z toho nějak úzko. Vidím na ní, že není šťastná, a ona od sebe začne odhánět ještě i tu jedinou oporu, kterou má – své rodiče. Dokázaly byste se dívat na neštěstí svého dítěte jen tak nečinně a nezkusily byste na ni nějak zapůsobit, aby otevřelo oči? Já se o to snažím a asi je to špatně.
23.8.2010 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 79 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Jak máme přijmout „cizí“ vnoučata?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Verera: Zajímalo by mě, jak by celou situaci popsala dcera. 
modroočka: přesně tak. On jim je možná ten táta vzácný, s ním by i ten čas trávit chtěly, ale to všechno ostatní kolem jim spíš kazí ty chvíle, které s ním můžou být a vnucuje se jim program, který nechtějí.
Tatínek má zato, že pokud zajistí stravu a ubytování , stará se dost, ale ono to vyžaduje hlavně jeho čas, který nemůže přehrát na jiné.
Co kdyby každou druhou návštěv vyrazil s holkami někam sám a udělali si program, který navrhnou ony. Spokojenější budou určitě všichni a nakonec i on si intenzivněji užije těch pár chvil, kdy s ním děti ještě rády tráví čas.
a....: 
Když si tak představím sebe v tom věku, tak kdyby mě na takové návštěvě někdo požádal o pomoc třeba s nádobím, bez nějakých otrávených ksichtů by se to asi neobešlo, možná udivený dotaz, pokud bych předpokládala, že jsem pozvána na návštěvu, kde bude zajištěn veškerý komfort, ale tu utěrku bych do ruky vzala.
Tak nevím, jestli ty slečny na slušnou žádost vyhrkly, že je ani nenapadne to dělat a nebo jestli ta žádost byla spíš něco jako : " Co kdybyste se přestaly válet a s něčím pomohly? " proneseno patřičně opovržlivým tónem. To se by pak byla jejich reakce docela pochopitelná.
Škoda že nám pisatelka takové věci neobjasní, to se pak těžko posuzuje.
Já si dokonce myslím, že ty dvě slečinky vůbec netouží po přítomnosti svého nevl. bratra a všech dospělých. Nejraději by byly se svými vrstevníky úplně někde jinde. Prostě touží po jiném programu, kterého se jim nedostává.
Holky jsou velké i malé zároveň... a podle toho jsou jejich kcichtíky příjemné. A není to jen tou pubertou.
Mám děti i v těchto letech a jediné, co po nás dospělých chtějí, jsou penízky a nepřekážet. 
Drahuško, co takhle si promluvit se oběma a zeptat se jich, co by chtěly dělat. A pokud se holky rozpovídají, máme všichni vyhráno.
anjelicek22: Já Tě chápu, ale reagovala jsem na příspěvek a.... a vzpomněla si na články, kde nové manželky naříkají, jak jejich manželé platí vysoké alimenty a jak je to nespravedlivé, vždyť jeho děti se přece můžou živit brigádami. To tady opravdu bylo.
.JPG){kind=avatar}
a....: No právě, lidi spolu nemluví a pak se diví. Nejsou to děti, kdo má předem předpokládat problém, jsou to dospělí, kdo má vědět, jaké zádrhele mohou nastat a co je třeba předem dohodnout. Takže chyba je na straně všech zúčastněných dospělých. Všechno předem odhadnout nejde, ale dá se hodně problémům předejít. Na rozdíl od tebe já nejsem ochotná kolem kohokoliv skákat, takže u mě i hosté musejí občas přiložit ruku k dílu, pokud je ta návštěva delší než jeden oběd a jedna večeře. Ale nečekám, až je to samo napadne, ale řeknu si o pomoc. A když odmítnou i druhou prosbu, tak se druhý den balím a nechávám je sobě na pospas
@monia - no ako k tomu nova rodina prijde...
Toto s tym sice nesuvisi - a vobec to nesuvisi zo vztahom k detmi - ale mojho draheho zena opustila z jeho sefom, zaraba slusne, svojho milenca si vzala, su na tom financne tak dobre, ze chodia 3-4x do roka na dovolenky a moj drahy v zaujme dobrych vztahov aj tak plati to najvyssie vyzivne, ani len ulavu z dani si na polku on nemoze zobrat - lebo ona nepopusti. Niekedy su nove rodiny znevyhodnene. A stare z toho vyviahnu dobre.
Ale to je fuk...
.gif)
a....:
Bellana: Předpokládám, že celá situace vznikla z nedorozumění. Mladé slečny se domnívaly, že jsou na chatě vítaná návštěva a pokud jsem návštěva, znamená to, že se o mě někdo stará ( a naopak pokud si já někoho pozvu tak nechi, aby mi s něčím pomáhal). Pokud by slečnám bylo už předem naznačeno, že tam budou jako nevítaná přítěž pod drobnohledem velké matky rodiny, tak by se z takového výletu určitě samy chtěly vykroutit.
a....: Občas to tak vypadá Ale na druhou stranu - už by bylo na čase přestat omlouvat klackovité chování pubertou. Nevím, jak to bylo u tebe, ale moje maminka by mi asi pěkně zvedla mandle, kdybych nezdravila, odmlouvala a nepomohla, když jsem o pomoc požádána. Takže za sebe vím, že bych na chalupě nebyla ani s klackovitými vlastními vnoučaty, natož s cizími. Ale je fakt, že ke mně si děti moc nedovolují, protože mám ústa a předem stanovuji pravidla, za kterých funguji. Nepředpokládám, že někdo umí číst myšlenky a že dokáže poznat, kdy už pohár mé trpělivosti přetekl. Když to ale nerespektuje, pak důsledky pocítí, nemusím být s každým zadobře i za cenu vlastní nespokojenosti. V tomto případě mám dojem, že Drahuše je ke své dceři příliš ochranitelská a nechce si připustit, že jí život řídit nemůže. Může (a taky musí) říct svůj názor, ale to je asi tak vše, co může dělat. Ale stýkat se s někým, koho nemá ráda, to tedy opravdu nemusí. Když ji baví posluhovat manželovi a vnukovi, je to její volba, ale cizím posluhovat taky nemusí.
a....: A taky proto, aby neutíkalo tolik peněz z rodinného rozpočtu, protože jak k tomu ta nová rodina přijde, že jo. 
a....: já bych řekal , že těch bílých vran by se tu našlo hodně......
anjelicek22: tak alespoň jedna bílá vrána, která dokáže vyjít s dětmi partnera. To mě těší, protože tady v podobných diskusích to vždy vypadá, že děti z předchozích manželství by bylo nejlépe utratit( ideál, ale problematický) či se jich alespoň nějak zbavit, aby nebránily "štěstí" v novém vztahu
a....: 9:10 Trefa přímo do černého. Mám naprosto stejný pocit.
