Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Každoročně řeším problém s mou rodinou. Co si pamatuji, vždycky u nás bývaly bohaté Vánoce, spousta dárků, jídla, pití. K tomu návštěvy v hojném počtu po oba sváteční dny spojené se vzájemným obdarováváním každého s každým.

Když jsem se vdala a postupně se nám narodily děti, neměli jsme peněz nazbyt. Jeden plat, mateřská a hypotéka na krku z nás udělaly téměř chudáky. To samozřejmě troch přeháním, ale pravda je, že musím hodně počítat a pečlivě hospodařit. Když se blížily loňské Vánoce, domluvila jsem se se svými třemi sourozenci, že vánoční dárky, které jsme si vždy nadělovali, vynecháme. A to jak pro nás, dospělé, tak i pro děti. Vysvětlila jsem jim situaci a zdálo se mi, že ji pochopili. Na můj návrh kývli a mně se docela ulevilo.

Jaké pak bylo mé překvapení, když jsme se na první vánoční svátek všichni sešli u rodičů a na nás tam pod stromečkem čekala hromada dárků od všech sourozenců i od jejich dětí. Obdarováni jsme byli všichni, včetně mne a manžela. Byl to pro nás hrozný trapas, protože my jsme vezli drobnosti pod stromeček jenom rodičům. Pro sourozence a jejich děti jsme – podle naší předchozí úmluvy – neměli nic.

Necítila jsem se vůbec dobře a nevěděla, jak mám zareagovat. Z dárků jsem radost neměla, nejraději bych jim to hodila na hlavu. Blekotala jsem něco o tom, že jsme se přece na něčem domluvili, ale oni mne uklidňovali, že ano, samozřejmě, ať si s tím nelámu hlavu, že pro ně to nebyl problém nakoupit pro nás vánoční dárky. A že se prý vůbec nemám cítit trapně, jsme přeci rodina.

Jenže mně trapně bylo a to dost. I mému manželovi, který pak nebyl schopen s nikým skoro promluvit, protože se cítil doslova pokořený.

Teď se opět blíží Vánoce, opět jsem sourozencům zdůraznila, že opravdu, ale opravdu žádné dárky. Ale s ohledem na to, co udělali loni, se nemůžu spolehnout, že se podle toho skutečně zařídí. Manžel navrhuje, abychom letos zbojkotovali „povinnou“ rodinou slezinu, ale to se mi moc nechce, je to vlastně jediná příležitost, kdy se můžeme sejít všichni, a rodiče by naše nepřítomnost určitě hodně mrzela.

A tak nevím, jak se letos zachovat. Peněz nazbyt nemáme, i když bych pro každého koupila nějakou maličkost, tak vzhledem k celkovému počtu osob by to byla dost vysoká částka, kterou si nemůžeme dovolit. Děsí mne představa, že opět přijedeme bez ničeho a dostaneme se do trapné situace, kdy pro nás dárky pod stromečkem budou.  

Vůbec nevím, jak bych měla to měla vyřešit. Nechci dělat nějaké potíže a rodinné rozepře, už vůbec ne v souvislosti s Vánocemi, ale mám obavu, že nějakému radikálnímu řešení se asi nevyhnu. Jak jsem psala, manžel je bojovně naladěný už teď. Dostala se někdy některá z vás do podobné situace?