Být v pubertě je super aneb "Šokující" zpověď puberťačky
Bylo nám s kamarádkou Danou deset let a nějak jsme cítily, že už jsme v pubertě. Vybika s "trapnou" sídlištní partou dětí nám už totiž nepřipadala zajímavá, a tak jsme se rozhodly, že si najdeme lepší zábavu.
Být v pubertě je super, notovaly jsme si, když jsme zašité pod schody nejvyššího švéďáku tahaly ukradené cigáro. Konečně žijeme, napadlo nás, když jsme po několika hodinách osmělování celé rudé pokřikovaly na nedaleké sedmáky: "Klucííí, pojďte sééém!" Pořád to ale nějak nebylo ono. Pořád jsme si nepřipadaly dost zajímavé.
A tak nás napadlo, že nejlepší bude, když začneme fetovat. Kapesné však nedostávala ani jedna z nás a žádné dealery jsme neznaly, proto jsme si musely vystačit s tím, co dům dal. Dana navrhla, že bychom mohly začít šňupat pepř. Prej se po tom kejchá, a tak by mohla bejt legrace.
Příští den jsme si každá z domova nesla v ubrousku náš černý fet, který jsme odsypaly z domácí pepřenky, a celé odpoledne jsme si to sázely do nosu. Byla to fakt zábava. Druhý den se to opakovalo, třetí zase. Oči a nosy nás štípaly, kýchaly jsme jak o život, ale přestat už nešlo. "Už na tom začínám bejt závislá," řekla jsem Daně a ona mi přikyvovala: "Já taky. Asi bysme si to měly začít nosit i do školy, kdyby na nás přišel absťák."
A tak jsme si pepř začaly nosit i do školy. O hodině jsme si na lavice "hlavně nenápadně" házely psaníčka s tím, že už se těšíme na přestávku a že už to nemůžeme vydržet. Občas jsme na sebe dělaly významné posunky jako "už si musím šňupnout". A jakmile zazvonilo, důležitě jsme běžely na záchod, tam se zavřely do jedné kabinky a vdechovaly stále větší dávky pepře.
Bohužel, ostatním spolužákům to tak vychytané nepřišlo. "Kam zas běžej?" zeptal se spolužák Richard, když jsme se s Danou s chichotem, který dovedou jen desetileté puberťačky, hnaly na WC. "Ále, voni si jdou zase šňupnout pepř," prohlásila lakonicky spolužačka Alice. A my si přitom myslely, jak to děláme děsně nenápadně, v podstatě neodhalitelně!
Feťáckou kariéru ukončila až moje máma. Když jsem totiž odpoledne doma do ubrousku odsypávala pepř a omylem ho nasypala i na blízkou bábovku, začala ječet: "Co to tady děláš, prosim tě? A na co si odsypáváš ten pepř? Na co ho potřebuješ?" A mě nějak nenapadala věrohodná výmluva, tak jsem kápla božskou: "No, my to s Danou šňupeme." "CO ŽE TO S DANOU????" ozvalo se z matčiných úst. Pak už následovaly jen oči v sloup, křik, pohlavek, zarach a odvykací kůra.
Pochlubtese, jaké blbosti jste ve školních letech dělali vy?
30.11.2012 Rubrika: Děti. Výchova, škola | Komentářů 78 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Být v pubertě je super aneb "Šokující" zpověď puberťačky
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
To je dobry
My se zase ucily s kamaradkou kourit tak, ze jsme zapalily takovou tu travu, jak je uvnitr neco jako molitan, pak to vyschne a je to duty. Ja si vzala tu dokonale vyschlou, dutou, zapalila (krasne to horelo, asi 10cm vysoky ohen) a natahla...
...a tak skoncila moje kuracka kariera (ohen v krku nic moc zazitek).
Linda: joooo tohle se stalo mý dceři taky, bylo jí kolem roku a vypila tátovi panáka vodky, než stačil cokoli říct, chvíli se ještě batolila kolem stolu, ještě ani sama nechodila a pak upadla tlamičkou do peřin a spala a spala až do rána ... smrděla jak starej ožrala a já byla celou noc štajf a lila do ní čaj, protože jsem se bála otravy alkoholem ... hrozná noc ...
PEGG: Jarča*: diky holky, prezila jsem a to je hlavni .... tak me napadlo zacit sepisovat serii clanku neco na zpusob "zivot s mymi detmi" ...
A jen tak mimochodem me se dcera poprve opila v 18ti mesicich! Byli jsme na navsteve a sedeli u nizkeho konferencniho stolku v obyvaku, na nem kazdy mel postavenou sklenicku s necim (bylo nas asi 10 dospelaku) a dcera obchazela stolek a do kazde sklenicky namocila lizatko, olizla a sla dal...obesla ten stul asi dvakrat a zmizela mi z oci a pozdeji na me bracha vola hele segra tady se ti vali nejaky dite - usnula v predsini na zemi, dal chudak nedosla
Linda: ježíši, ty abys vážně měla svatozář
Jagea: taky to s tebou dobře třískalo
Linda: no problem
sqwela: jezis to je nadherna prupovidka ...s dovolenim vypujcim si ji
Linda - 30.11.2012 11:50 buď na sebe hrdá, jsi velmi odolný člověk, tebe jen tak něco nezlomí
loupák: jj, v 25ti záviděly moje kamarádky mně, že já ještě lítám po všech čertech a užívám si mládí a já je častovala takovými moudry typu: však kam jste spěchaly, času dost! (na zabití jsem byla) a za pár let budu závidět já jim, až je schvácená s kočárem potkám ve městě a ony už budou v pohodě a klídku užívat střední věk :-) jo, vo tom to prostě je..
Linda: uff, to jsou ale andílci jen je sestřelit. ale ustála jsi to a to je super! počkej na jejich děti, to bude zadostiučinění
monja: to víš,že to má i svoje výhody,být mladou matkou,když vidím kámošku v mým věku která už má jednu dospělou a druhou skoro dospělou dcerku a užívá života,pubertu holek zvládla v poho,protože vzpomínky na její pubertu nebyly zase tak vzdálené,takže byla hodně tolerantní...no přiznávám,občas jí závidím
sqwela: koureni vseho moznyho jsem presla, samy casem pochopily ze je to blbost. Alkohol jsem se snazila aby poznaly doma, aby teda neskoncily nekde ve skarpe... nedokazes si predstavit co dokaze s 5 13tiletyma osobama udelat lahev dzinu a lahev bayleis (dodnes nechapu proc musely smichat zrovna tyhle dve veci ) - to si vyzrala starsi dcera,protoze prisla domu prvni a nasla sestru s kamoskama pekne pod parou a tak je natahala do koupelen k wc a zavolala mi do prace stylem mami prijed ja tu s nimi nebudu... dneska se tomu taky zasmejeme. Nejaky zachvaty smichu, blby napady, jeste blbejsi vtipy, soutezeni v nejnemoznejsim, zavody vajec na tvrdo v obyvaku, opousteni domavo zasadne oknem, ruznou zver, kluky, pochybnou skolni dochazku a jeste pochybnejsi vysledky, buhvi kolik probdelych noci a podobny lahudky jsem nikdy neresila, to patri k zivotu. Dodnes jsem ale dceri neodpustila humornou smsku, k vuli ktere si me nasledujiciho pul roku podavala socialka jak horky brambor, proc jsem se osobne musela seznamit s hasicema a policii je taky dilo potomka a to nepocitam ty 2 roky depresi s mladsi
V pěti letech jsem na návštěvě vypila babičce panáka vaječného likéru, bouchala pěstičkou o stůl a dožadovala se dalšího. To, samozřejmě, puberta ještě nebyla.
V jedenácti letech jsme s kámoškou shromažďovaly pětadvacetihaléře na telefon a z budky volaly na různé instituce strašné oplzlosti. Úžasná zábava! To na nás puberta patrně lezla. Ve třinácti jsme si s jinou kámoškou koupily lahev vaječňáku, vypily ji v zasklené autobusové zastávce a za strašného chechtotu se tou prázdnou lahví snažily sklo zastávky rozbít. Rozbila se však jen ta flaška a my litovaly zálohované lahve. To s námi puberta třískala...vydržela dost dlouho, ukončení ZDŠ jsme s další kámoškou oslavily lahví vína a ukradly školníkovi králíka.(později jsem ho došla kajícně zaplatit, školník byl tak překvapený, že chtěl jen dvacku) Ve druhém ročníku na gymplu jsem dostala za nemrav dvojku z mravů, ale to už byl naštěstí konec. Od té doby již jsem 43 let řádným občanem.
Linda: můj táta s oblibou říká: "už bych byl z krimálu venku, měl jsem to tehdá udělat!!", většinou to řekne po návštěvě babičky (jeho tchyně), ale říkával to i po návratu z tř. schůzek :-)
moji "vzorní" rodiče (otec uvázal psovi pionýrský šátek a poslal psa do dědiny, maminka splachovala vajgly do záchodu a nespláchli se, takže dostala vždycky od dědy nášup) si to taky vyžrali se mnou a ségrou, premiantkou na gymlu, která kouřila cigarety ubalený z pytlíku indickýho čaje, že prej to musí mít podobné účinky, jako marjánka, jelikož ta pochází taky z Indie, ale teď na to vzpomínají docela s humorem a prý to byla aspoň sranda :-)
sqwela: hele já byla na pubertacku svata, ano sem tam nejaky pruser, ale nekourila jsem, nechlastala, nefetovala, s klukama jsem se tahala primerene...proste prumer, nic vystredniho...... a moje holcicky? Ja si to vyzrala az do dna za geneticky i negeneticky pribuzenstvo az nekdy do praveku !!!! Ze ony prezily a ja neskoncila ve vezeni bude jednou v quinessovi
Linda: že já zůstanu radši jen u toho psa!
no jestli moje ratolesti budou jen trošku po mně, mám se na co těšit..už vidím mámu, jak si škodolibě mne ruce a říká něco o Božích mlýnech