Vysokoškolačka a elektrikář. Má to budoucnost?
Zajímal by mne názor čtenářek na mou situaci. Ne, že by mě mohl v mém přesvědčení nějak ovlinit, spíš bych si postoje čtenářek chtěla soukromě zkonfrontovat s názory lidí ve svém okolí.
Je mi 25 let, mému příteli o šest více. Máme se rádi, rozumíme si, a i když je náš vztah vlastně ještě v počátcích, mám pocit, že jsem konečně potkala toho pravého. Problém – pokud se něco takového vůbec problémem nazvat dá – je rozdíl v našem vzdělání. Zatímco já jsem vyskoškolačka, tzv. s titulem, David je „pouze“ vyučený elektrikář, který si nástavbovým studiem dodělal maturitu.
Nikdy mě nenapadlo jakkoli řešit naše rozdílné vzdělání, protože to ve vztahu nepovažuji za důležité. Chodila jsem s několika vysokoškoláky a byli to, s prominutím, takoví blbci, že by je pohledal. Zastávám názor, že inteligence člověka nijak nesouvisí s tím, kam až byl schopen „dojít ve škole“.
Mí rodiče, přátelé a kolegové to však vidí jinak. Většina z nich skálopevně tvrdí, že dříve či později ten rozdíl pocítím a začne mi to vadit. Kdyby to prý bylo opačně, tak by to bylo v pořádku. Ale žena, která je vzdělanější než muž, to prý normální není a jednomu nebo druhému to jednou začne být proti srsti.
Nechápu to. Hlavně proč tento názor sdílí i mí rodiče, kteří nemají ani tu maturitu. Jsem v naší široké rodině v podstatě první, kdo vystudoval vejšku. Pravda, naši jsou na mne náležitě hrdí, což je mi příjemné, ale zatahovat do toho partnerský vztah mi připadá jaksi maloměstské.
Jak jsem již psala, s Davidem si rozumíme. Je nám spolu dobře a máme spoustu společných zájmů i témat k rozhovoru. On je hodně sečtělý, zajímá se o hodně věcí, o kterých umí krásně povídat. Chodíme do kina, do divadla, jezdíme na výlety. Ani jeden z nás nemá zapotřebí řešit rozdíl v našem vzdělání.
Bohužel, okolí nás občas docela dost dusí a jejich zaručeně pravdivé prognózy stran vývoje našeho vztahu nám jdou pěkně na nervy. Sice se snažíme na to nijak nereagovat, nebo je odkážeme do patřičných mezí, ale příjemné to není.
Co si o tom myslíte? Také máte dojem, že nám to spolu za těchto okolností nemůže vydržet, nebo sdílíte náš názor, že pro vztah jsou důležitější jiné věci než to, jaké poslední školní vysvědčení máme v rukách?
24.11.2008 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 79 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3,1/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Vysokoškolačka a elektrikář. Má to budoucnost?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.Lidi si vždycky něco najdou, když vám do toho budou chtít kecat Vybodla bych se na ně. Držím palce
Důležité to není vykašli se na kecy
Dvě spolužačky z vysoké si vzaly za muže vyučené, kteří si maturitu dodělávali později. Jedno to manželství je vysloveně šťastné, druhé není nešťastné, prostě standardní. Obě jsou vdané skoro třicet let. Takže to vidím takto: problém to bude, až to jako problém bude vnímat jeden z vás dvou. Ostatně i lidé se stejným vzděláním si často přestanou po letech rozumět. Zatím bych to neřešila. Ale asi by to byl problém, kdyby mi předhazoval vzdělání a tím mě nutil ustupovat mu v důležitých věcech. Záleží na vás dvou, okolí se časem přizpůsobí.
HelenaPa: Ono je to spíš kus od kusu
Milá Radko,
už jen to,že tahle diskuse vznikla svědčí o tom, že i tobě to tak úplně jedno není. Bohužel žijeme v tak konzumní společnosti a jsme tak ovlivnitelní ostatními .
Zamysli se nad tím, jak o vztahu opravdu přemýšlíš TY a na názory ostatních se, s prominutím, vykašli. Nikdo z nich ani z nás vedle tebe nebude stát, až přijdou horší chvilky. Tak si važ svého přítele, pokud je to on, kdo ti bude pomáhat.
Přeji ti, ať ti vztah vyjde.
Držím pěsti, ať ti to vyjde.
U nás je to podobé. Mám VŠ, manžel je elektrikář s dodělávanou maturitou. Ze začátku mi to opravdu nevadilo, měli jsme si pořád o čem povídat, rozuměli jsme si.
Teď si bohužel na svoje rozhodnutí, že rozdíl ve vzdělání nemůže hrát žádnou roli, velmi často vzpomenu a říkám si,"jak je možný, že je někdo tak blbej". Když manželovi něco 2x vysvětlím a on to stejně nepochopí, když zaměňuje cizí slova, takže místo Camembert řekne Kabernet, když nedokáže domyslet následky některých svých rozhodnutí. Jenže toto (až na cizí slova) není o vzdělání, ale o inteligenci, která nemá se vzděláním mnoho společného. Bohužel mi růžové brýle spadly až dost pozdě.
Vůbec bych to neřešila. Je možná lépe, že je šikovný a umí si s lecčíms poradit . Pokud se zajímá i o intelektuální záležitosti, je to opravdu docela výhraMít vedle sebe vysokoškoláka, který má sice titul, ale není s ním o čem mluvit a není co žít...
Co máš ty za VŠ?
Já hlavně nechápu, proč se tví známí a rodiče ofrňují nad elektrikářem ? (nota bene s maturitou, kterou si udělal dobrovolně).
Na venkově jsou všichni posuzováni podle toho, jak mohou být svému okolí užiteční. Takže elektrikáři, instalatéři, zedníci...apod. patří k těm nejpotřebnějším.
K čemu by mi byl v chaloupce na samotě u lesa geniální matematický inženýr, co neumí vzít nářadí do ruky ?
Kašli na to,co ti kdo vykládá.....,mi a manželovi kdysi bylo rázně řečeno,že zdravotní sestra a důlní zámečník nemá budoucnost a vyzdvihovali nám manželovu sestru a jejího přítele,oba vzdělaní,že se tihle k sobě hodí a ta už je teď dávno rozvedená a my to táhnem dál.Pro život potřebuješ muže,který se o tebe postará a je jedno,jakou má školu,záleží na vrozené inteligenci,která chybí mnohým vysoškolákůmHodně štěstí
Na názory rodičů a okolí bych se vykašlala. Pokud si rozumíte, milujete se, tak je nějaký rozdíl ve vzdělání prkotinou. A pokud jak říkáš je rozumný (žádný ňouma), tak nevím co řešíš. Vzdělání nikomu nezaručí, že bude vztah fungovat. Ty s ním budeš žít, tak si žijte podle svého. Jediné, čemu se vyvarovat je, abys mu při nějaké hádce nebo sporu mu nepředhazovala, že jsi vysokoškolačka. Jináč, např. takový popeláři by byli hodně osamělí muži. Hodně
A proč ne,tohle děsně nesnáším stavět vztah na tom jakou kdo má školu,copak se hodnotí vztahdle vzděláníi ti vyučení jsou inteligentní lidé pro rodinu,někdy i lepší,tak tohle jsem fakt vždy nenáviděla ,myslet na společnou domácnost dle vyučení
Kolegyne je vysokoskolacka, jeji manzel stredoskolak, jsou spolu petadvacet let a klape jim to jako malokomu. Jen o vzdelani to urcite neni.
Nečetla jsem jestě příspěvky. A proč by to mělo vadit?Pokud to nevadí vám´, tak v tom nevidím problém. Pokud si to někdy nebudete navzájem vyčítat," no jo, ty jsi chytrá, protože máš výšku a já jsem jen obyčejný elektrikář!"
Takový "jen" elektrikář může mít větší přehled než leckterý vysokoškolák, nezáleží na titulu ale na přirozené inteligenci. Vůbes bych si s tím hlavu nelámala a přátelé a známí s váma nežijí.
Tví rodiče asi právě proto, že nemají vysokoškolský titul, si na tvém vzdělání hooodně zakládají a chtěli by mít i vysokoškolsky vzdělaného zetě.
Ahoj :-), tak můj manžel je vyučený topenář, taky má nástavbu s maturitou a já VŠ. Navíc je o dva roky mladší...Jsme spolu už víc než 13 let, 6 let po svatbě a máme dvě krásnéý zdravé děti..rodina taky prorokovala jak to nemůže fungovat (u nás tedy hlavně rodina manžela, poněvadž vysokoškolačky jsou nafoukané, že )..myslím, že stále čekají na rozvod, který přece musí přijít ..co na to říct..jestli víš, že váš vztah funguje, není důvod, proč by neměl fungovat i dál .
Mezi námi: není nad zdravý selský rozum a ten mnohému vysokoškolákovi chybí ...
Norreen: PetraCz: můj manžel je také o dva roky mladší, nikdy na to vlastně ani nemám čas myslet. Vysokou školu nemám, střední ano,jsem z trojjazyčné rodiny, hovořím několika dalšími jazyky,živí mne to Manžel je původně automechanik,nyní řidičem kamionu, ale mluví jen česky. Je velice manuálně zručný ve všech směrech v domácnosti, od auta až po perfektní vaření,máme krásnou dcerušku, společný smysl pro humor a mnoho dalšího.Nevidím žádný rozdíl ve vzdělání. Láska není o tom, kolik kdo přečetl knih, vztah je přece o toleranci k druhému.
Neřeš to