Jak máme přijmout „cizí“ vnoučata?
Naše dcera zůstala po rozvodu sama s tehdy dvouletým chlapečkem. Pomáhali jsme jí s manželem, jak to šlo, několik let. Když šel Lukášek do školy, seznámila se se svým současným přítelem. Na rovinu přiznávám, že jsme z její volby nebyli nejšťastnější.
Nelíbí se nám, na první pohled je to samolibý člověk. Dcera k němu ale z jakéhosi důvodu vzhlíží, patrně si ji získal svou velice slušnou finanční situací a uměním pohybovat se ve společnosti. Je to takový ten klasický blahosklonný a navenek okouzlující muž, ale pod touto slupkou se skrývá velký sobec.
Dozvěděli jsme se, že ke své bývalé ženě se zachoval velice nefér, a dokonce usiloval o svěření svých dcer do vlastní péče, opravdu chtěl matku připravit o děti. Už to o něm dost vypovídá. Dcery nezískal, takže si je bere každý druhý víkend a půlku prázdnin.
A to je ten problém, o kterém vám chci napsat. K našemu osmiletému Lukáškovi jsme „vyfasovali“ dvě dospívající slečny. Jedné je třináct, druhé patnáct. Chováním i vzezřením jsou celý otec. Namyšlené holky, kterým kolikrát nestojíme ani za pozdrav. Když k nám přijdou, vždycky se z toho nějakou dobu musím vzpamatovat.
Nezdraví (to až na upozornění), neděkují, neumí požádat. Všechno chtějí a mají pocit, že ostatní jsou od toho, aby jim sloužili. Nás, včetně naší dcery, oblažují povýšenými pohledy, na Lukáška neumějí promluvit normálně, urážejí ho, vysmívají se mu. Jakž takž respektují jen svého otce, ale ten je usměrní málokdy, nechce si prý kazit ty krátké chvíle, které s nimi může být.
Vrchol nastal minulý týden, kdy u nás dcera se všemi třemi dětmi byla na chalupě, samozřejmě i se svým přítelem. Vypadalo to tak, že ostatní si užívali dovolenou a my s dcerou jsem jim vařily praly, uklízely po nich. Když jsme chtěly zapojit i ty dvě slečny, nafoukly se naprosto neuvěřitelně a byly doslova drzé.
Dcera jen pokrčila rameny a radši to vzdala, jejich otec u toho nebyl a nechtěly jsme žalovat, takže jsme to nechaly být.
Vidím na dceři, že jí ta dvě děvčata nejsou vůbec příjemná, necítí se v jejich společnosti dobře. Ony ji vůbec neberou, chovají se k ní strašně. Dceřin přítel však považuje za zcela samozřejmé, že ona jim bude poskytovat dokonalý servis, když on je s jejím synem vlastně trvale. Zkusila jsem s dcerou promluvit, otevřít jí oči, ale marně. Ona je taková ta trpitelská povaha, hodně si nechá líbit, a i když jí není dobře, radši všechno překousne, aby byl klid.
Vím, že mi do toho nic není, je to její život, a jak si ho zařídí, je zcela v její moci, přesto mi není jedno, když se na tu celou situaci koukám. Řekla jsem jí alespoň, že pokud budou mít na víkend ty dvě protivné holky, ať návštěvy u nás vynechají, že na dvě věčně nafouknuté a drzé bubliny zvědavá nejsem. Se zlou jsem se potázala, vyčetla mi, že se pořád snažím jí organizovat život a nedokážu přijímat její rozhodnutí a styl života. A prý by se mi mohlo snadno stát, že tím pádem neuvidím ani ji a Lukáška.
Je mi z toho nějak úzko. Vidím na ní, že není šťastná, a ona od sebe začne odhánět ještě i tu jedinou oporu, kterou má – své rodiče. Dokázaly byste se dívat na neštěstí svého dítěte jen tak nečinně a nezkusily byste na ni nějak zapůsobit, aby otevřelo oči? Já se o to snažím a asi je to špatně.
23.8.2010 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 79 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Jak máme přijmout „cizí“ vnoučata?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..jpg)
a....: Proto, abych se zalíbila "zeťovi" nemusím ze sebe nechat dělat služku a vola. To nedělám ani vlastním dětem. Z návštěv na dýl jak 3 hodiny nejsem taky odvázaná 
Bič a pryč, když cítím, že to není ono. A kde cítím, že nejsem vhod tak tam prostě nelezu.
.JPG)
modroočka: Almega: 
souhlas
K příspěvkům dole: můj brácha má taky tři nevlastní dcery, 10, 13 a 15 let - puberta s nima tříská, ale k nám všem se chovají v rámci pubertálních možností slušně. Tzn. pozdraví, požádají, poděkují, když jsou požádány někým jiným než svou vlastní matkou o nějakou práci, tak ji udělají.
Ta nejmladší byla u nás týdenna prázdninách a chovala se líp než moje děti.
Prostě bych je nezvala na chatu,aby tam trávili dovolenou a nebo jim ji jen půjčte,ať si tam jsou sami,snad tam nemusíte být s nimi. JAK PSALA PEGG.Ať jim posluhuje dcerunka a uvidíme, jak se jí to bude zamlouvat.
Vaše dcera si z vás udělala pohodlný mamáservis a myslí si, že co udělá ona, vy musíte schválit. A Lukášek ? Až bude mít dost "sester" přijde sám. Holky odrostou, odejdou a zase budete "svá" rodina. Prostě omezit návštěvy na minimum a hotovo. Dcerunka vás prostě vydírá. Nenechte se !!!!!
A zase tu máme paní tchyni, o které se lidem zdá v hororových snech
opravdu jsem jediná na světě, která je naprosto spokojená s přítelem své dcery? No...zdá se mi, že ano, ale to je off topic.
Ano puberťačky jsou příšerné, to není žádná novinka, zároveň je pravda, že s námi u třeba dlouho žít nebudou, tak si tu jejich společnost tatínek, který je má rád, chce užít a nechce si jí kazit nějakým dusnem. Takhle se ale vážně sobec nechová
A na závěr: "miluju" starší dámy, které si o lidech kolem sebe schánějí reference, aby je pak mohly úplně odepsat aniž by je poznaly.
.gif)
Drahuše, příště až mladí budou chtít být na chalupě, vy odjeďte, ale zdůvodněte to tím, že ať si užijí sami.
Pokud děvčata budou urážet a ponižovat vašeho vnuka, upozorněte je,že on umí pozdravit a poděkovat i když je mladší.
Ale asi jste na ně zanevřela hned a nenechala si prostor se s nimi poznat.
Souhlasím s tetičkou.Každý člověk je strůjcem svého života,dcera je snad dost dospělá ,aby sama věděla co dělá nebo nedělá špatně paní Drahuše,je to její život né váš.
Paní Drahuše, já vás chápu, protože jsem taky prožívala období, kdy mi šla ukrutně na nervy manželova dcera, když si jí k nám bral na víkendy a dovolené. Jak tu bylo napsáno, je to období, kdy máme co dělat snášet vlastní děti, natož cizí. Pořád jsou to jen děti, ale jak to udělat, mít je ráda, to neporadím, protože já taky všechno vidím jinak až zpětně. A upřímně řečeno, už bych to znovu prožívat nechtěla. Jestli to jde, zkuste pro ně mít víc pochopení. Na druhou stranu si myslím, že pokud vám to nevyhovuje , trávit s nimi dovolenou opravdu není vaše povinnost.
Nechápu,proč si někdo dovolí se nacpat k někomu na chalupu,nechá se obskakovat a myslí si,že je to tak normální....Já bych celou rodinku i s vaší dcerou přijala tak na pár hodin a pak pápá....Válet se mohou v hotelu,když jsou u vás a je jich tolik,tak by zcela samozřejmě měli pomáhat a né se nechat obskakovat.Každý by ode mne dostal úkol,co má dělat a kdyby se cukal,tak nashledanou...Děláte ze sebe otroka,necháte se manipulovat do cizích osudů....Vše si má řešit vaše dcera sama,je snad dospělá...Cizí děvčata bych hned nebrala jako vnoučat,to se teprve ukáže,jak to dopadne....No a když neuvidíte svého vnuka,tak se stane co??Nenechala bych se vydírat....Každý si žije takový život,jaký si zaslouží....
Paní Drahuše, z Vás přímo čiší, jak ta děvčata nemáte ráda, ty holky to samozřejmě cítí a tak Vám to dávají najevo, tak jak umí děti. Vy z článku nepůsobíte jako milují babička, ale jako ta nejchytřejší a nejmoudřejší co má vždycky pravdu a ostatní kolem nikoliv. Na přítele své dcery sháníte drby a dceři jej zošklivujete a zprotivujete. Nechte dceru žít podle svého a přestaňte jí kecat do života.
.jpeg)
Nevím,ale myslím si,že pokud se někdo jednou spálí,dává si pak pozor něž si někoho nastěhuje domů. Buď je vaše dcera nepoučitelná nebo to vy vidíte hůř než to ve skutečnosti je. Většinou nejsme z volby svých dětí nadšení,ale člověk to musí brát tak,že to je jejich život a jak si ustelou,tak si lehnou. A co se týká těch slečen,tak ať si s nimi je tatínek,copak nemají svoje babičky a dědečky,nechápu proč byste je měli mít na krku vy,když vám lezou na nervy. Prostě bych je nezvala na chatu,aby tam trávili dovolenou a nebo jim ji jen půjčte,ať si tam jsou sami,snad tam nemusíte být s nimi. A co se týká Lukáše,neměla bych strach, však on zas nastane čas,kdy bude potřeba ho pohlídat. A dceři do toho nekecejte,svůj názor jste jí řekla a tím by to mělo skončit,je to její volba a její život.
Do budoucna to dobře nevidím. Nevyčetla jsem, jestli se už vzali, jestli ne, je to dobře. Zatím je zamilovaná a navíc ráda, že není sama, jestli to vydrží bez sňatku, zjistí, že to není ono a v zájmu svém i svého dítěte se s panem Úspěšným rychle rozejde. Ale vy, prosím, do toho nemluvte, udělali jste to nejlepší, že jste ji požádali, aby k vám nevodila ta děvčata. Nejste povinni trpět to, co popisujete. Až bude dělat služku celé rodině, prokoukne. Jen ať si ho nebere...
to Modročka
Nechci hodnotit rozvod a výchovu dětí. Ono je hezké slyšet podání z jedné strany, ale kde je ta druhá, že?
Co je ovšem horší, je to, že tatík nemá zájem usměrnit puberťačky a omlouvá to minimální časem, který spolu tráví.
Pokud potřebují slečny obsluhu, určitě by se měl tatínek postarat a jít dcerunkám příkladem.
Vaše dcera samozřejmě není šťastná v té situaci, ve které se nachází, ale z nějakého důvodu to zatím respektuje-toleruje.
Svou nelibost si potom vybíjí na Vás, což je od ní ne příliš hezké.
Nemyslím, že své dceři v tuto chvíli můžete otevřít oči, ale určitě byste si měli s manželem nastavit "pravidla hry", co všechno si u Vás oni mohou dovolit... Konec konců navštěva není ta, která diktuje, co musíme a jak musíte.
A pokud slečny obtěžuje dialog s Vámi, jistě najdete nějakou vtipnou formu, jak se jim "omluvit" za své obtěžování (nejlépe před tatínkem) a po té, že dívenky budou mít potřeby mluvit s Vámi, můžete jim to vrátit.
Myslím, že vtipná diplomacie pomůže všem zúčastněným.
Přeji Vám hodně štěstí a věřte, že Vám rozumím... v podobné situaci jsem byla a ... po 15 letech se ke mně nevl. děti vracejí, přestože jejich tatík už nežije.
Každý má jiné rozumové zrání, jinak si vysvětlí rozvod, nové vetřelce do rodiny, další děti... samozřejmě je tu i chamtivost a žárlivost... ale to je osobní záležitost každého z nás. A s tím se musí všichni poradit sami.
sallie: Plne souhlasim.
