Látkové, nebo papírové?
Nedávno jsem se setkala s několika kamarádkami a strávily jsme odpoledne v družném hovoru. Protože všechny máme děti, stočila se po chvíli pochopitelně řeč i na ně. Co už umí, jak jsou šikovné, prostě mateřská klasika. Jedna maminka hrdě hlásila, že jí dcerka už pomáhá s prádlem - dává do pračky, věší, dokonce už i žehlí kapesníky. Některé z naslouchajících vytřeštily oči a ozvalo se: "Ty ještě používáš látkové kapesníky?" Děti byly rázem zapomenuty a rozproudila se poměrně živá debata mezi zastánci a odpůrci látkových "šnuptychlů".
Nutno poznamenat, že oba tábory byly co do počtu vyvážené a metaly jeden argument za druhým, aby protivníka udolaly. Látkařky se oháněly tradicí a upozorňovaly na to, že kvůli nim se nekácí hromady stromů. Zdůraznily, že při používání látkového kapesníku se málokdy stane faux pas, že by se protrhnul a onen nevábný obsah zůstal v ruce. A už vůbec jim nehrozilo, že by zapomenutý kapesníček v kapse znehodnotil svými žmolky celou pračku tmavého prádla. Libovaly si, že si mohou vybrat mezi různými barvami i zdobením. Nakonec vytáhly své krásné, vyžehlené, čisté kapesníčky, aby se pochlubily.
Papírnice oponovaly tím, že jednorázové, zdůrazňuji jednorázové použití papírového kapesníčku je hygieničtější. Ke zmíněným průšvihům nedochází, pokud člověk není čunče a nedává po použití kapesník zpět do kapsy. Byly nadšené tím, že se dají pořídit kapesníčky s heřmánkovým či mentolovým výtažkem, které dělají nosu vyloženě dobře. A nejvíc jim vyhovovalo, že díky jemnosti papíru nemají při rýmě odřený nos tak moc jako u látkových čistonosoplen. A jako bonus přihodily fakt, že papírové kapesníčky na rozdíl od látkových lze v nouzi použít, když si člověk nutně potřebuje zaběhnout do lesíka. Pak by se ovšem měl vyhnout těm mentolovým.
No, neshodly jsme se. Ani jsme nepřesvědčily své oponentky. Všechny si trvaly ne svém. Se šípkovou! Se zelím!
Já jsem klasická papírnice: krabice na každém stole a v každém pokoji, balíček v každé kabelce a batohu. Z piety mám doma několik látkových kapesníků, pro které jsem až nedávno našla použití - patlám na ně sádlo a slivovici, když chci udělat dětem obklad na hrudník. Smrkat do nich? Ani za nic!
Do jakého tábora patříte vy?
zy
15.2.2010 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 85 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Látkové, nebo papírové?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
majucha: Tvému příspěvku jsem se sice chápavě zasmála, ale labužnicky u toho ukusuji hermelín té přesné zralosti. Já budu muset hubnout jen tím pohybem.
Deafina: mně to připadá docela nechutný, zvlášť, když vidím nějakého strejdu, jak na ulici vytáhne plachetku, pořídně ji proklepe, pak přiloží k nosu, že mu visí jak ubrousek v restauraci až na prsa a jsou tam zřetelný ty předchozí mokrý fleky, a začne mohutně troubit 
. Tohle mi nějak va, ale je to fajn, dneska už zaručeně nebudu večeřet
medved: Na pořádnou rýmu při ležení v posteli a v noci není nad to mít sepranou dětskou plenu.
majucha: Tak to ti závidím, mně přijde smrkání naprosto přirozené a normální. Do Japonska a i jinam asi nebudu kvůli tomu moci jet.
tak to ja jsem podoboji vsude po dome mame taky krabice s papirovymi kapesniky, ktere jsou jak na smrkani, tak na utirani rukou a obliceju a zeme a vyliteho cehokoliv kdyz toho neni moc, do kapsy si davam taky pytlik s papirovyma kapesnikama, ale kdyz dojde na poradnou rymu, tak se vracim ke starym dobrym latkovym, protoze to mnozstvi proste nejsou schopne papirove spolehlive pobrat a i latkovy (a to velky pansky) vydrzi tak na tri smrknuti.
Kdybychom v téhle debatě pokračovaly ještě tak dva, tři týdny, budu mít o deset kilo míň 
majucha: Bylas rychlejší.
Ještě znám tzv. ruské smrkání, které na mě aplikoval tata, když jsem byla malá. Prostě jsem se předklonila, stiskl mi nosní dírku a já jsem vyfoukla vzduch nosem i s hlenem. Jo, je to moc fujky
.JPG)
Gwen:
majucha: jojo, Hancze tady psala o Malaisii, že tam je přípustné popotahovat, ale ne se vysmrkat 
Pro Japonce je neslušnost smrkat, takže Japonky to tahaj z nosu zpět dovnitř...Nechci, aby se někomu udělalo špatně.
Deafina: v Japonsku je smrkání na veřejnosti společensky nepřípustné. Vlastně nejen v Japonsku, setkala jsem se s tím i jinde. Smrká se mimo lidi. Ale někdy mi taky vrtalo hlavou, když to na mě přijde třeba někde, kde není dostupný záchod, jak se to honem udělá
kubikm: A neinformoval ten Japonec, kam odkládají použité papírové kapesníčky oni? To mají být na každém kroku nějaké odpadní nádoby? Jak píše Bellana, třeba v tramvajích se nic takového nenajde. A venku třímat své hleny v ruce tak dlouho, dokud se nepotkám s něčím na odložení mi přijde nechutnější než když si to strčím do té své kapsy nebo tašky.
Používáme jenom papírové,sice látkové máme ještě taky,ale tense bere opravdu tak jenom k zubaři.Někdy se hodí i na nějaký obklad,když je potřeba.Ale vyhazovat je určitě nebudu.
.jpg)
sharon: 8.46. já jsem konzerva 
a zvyk je zvyk náhodou mám hezké kapesničky voňavoučké k zubaři určitě ( ale mám i papirové )
taky používám obojí,al eje pravda ,že látkový mám raději ,ještě nevymysleli tak pevnej a velkej papírový kapesník,abych byla jen pro papírový
