Maminka se chce rozvést jen „napůl“. Jak se k tomu mám postavit?
Mám rodiče, kterým je 69 a a 63 let. Jsou spolu už přes čtyřicet let, vychovali nás, tedy mne a mého bratra. My už sami máme rodiny a poměrně velké děti.
Manželství mých rodičů jsem vždycky považovala za skvělé. Nikdy jsem nebyla svědkem žádných hádek, nic takového. Žila jsem domnění, že jim to spolu prostě klape. Jenže jsem se hodně mýlila. Oni totiž asi uměli všechny neshody před námi dětmi maskovat.
Maminka se mi před dvěma týdny svěřila, že uvažuje o rozvodu. Byl to pro mne doslova blesk z čistého nebe a chvíli jsem lapala po dechu. Kdyby všechno, tak něco takového bych skutečně nečekala.
Pak se maminka rozpovídala. A asi to z ní vypadlo všechno za ty roky zpátky, kdy to v sobě dusila a mlčela. Dozvěděla jsem se, že ji táta v průběhu manželství několikrát podvedl, jednou to prý byl delší románek, že to vypadalo na rozchod. Nakonec to nějak ustáli. Taky mi řekla, že ten klid, který u nás byl, byl jen díky tomu, že ona se vždycky podřizovala a nikdy s ním nešla do žádného konfliktu.
Jenže teď je to jinak. Něco se v ní zlomilo, najednou jakoby si uvědomila, že celý život jen ustupovala a překousávala různá příkoří včetně jeho nevěr a že už toho má dost. Spouštěčem se stalo tátovo chování od chvíle, kdy šel do důchodu. Dodnes se s tím nesmířil a je prý strašně protivný. Celé dny sedí doma, kouká na televizi, luští křížovky nebo si čte. Mámu pořád buzeruje, nic mu není dost dobré, kritizuje jídlo, které uvaří, jak není dokonale uklizeno, má to mamka hned na talíři, že se z ní stala bordelářka. Poslední kapkou pro maminku bylo, když jí řekl, jak je pro něj hrozné se na ni dívat, jak prý strašně zestárla a vypadá hrozně.
Řeknu vám, úplně se mi zvedl žaludek a kdybych mamince stoprocentně nevěřila, myslela bych si, že něco takového snad ani není možné. Nedokážu pochopit, jak mohl něco tak příšerného vypustit z pusy. A pochopila jsem, že rozvod, o kterém maminka uvažuje, je zcela na místě. Taky bych něco takového nepřekousla.
Na druhou stranu je mi to líto, že jejich manželství vzalo na „stará kolena“ takový konec. Je to komplikace pro ně i pro nás, jejich děti. Vůbec nevím, jak se k tomu celému postavit. Stojím plně za maminkou, na tátu se zlobím, ale přes všechno, je to můj otec. Maminka se mne ptala, zda se mohla alespoň na čas, než se vzpamatuje, přestěhovat k nám. Samozřejmě jsem souhlasila, ani manžel nebyl proti. Máme rodinný domek a v patře je zbudovaná samostatná garsonka, s níž jsme do budoucna počítali pro dceru, která zatím chodí ještě do školy. Takže tam může maminka být klidně několik let, když bude chtít. Anebo na stálo, ale to už předbíhám.
Starosti si ale dělám o tátu. On je ten chlap ze staré školy a není zvyklý se o sebe starat. Podle mne hodně zpustne, až zůstane sám. Ale možná by bylo dobré ho v tom nechat trochu vykoupat, aby si uvědomil, že když se neumí ke svému nejbližšímu člověku chovat slušně a s úctou, musí za to nést následky. Jenže je to právě maminka která mne prosí, abych tátu nenechala úplně opuštěného a chodila mu uklízet, prát a nosila mu jídlo. Respektive jen uklízet, prádlo prý mám vozit a ona ho bude prát, stejně tak jídlo, vařit bude ona a já mu to vždycky jen odvezu.
Z tohohle maminčina postoje jsem trochu zmatená, připadá mi, že to v sobě nemá úplně ujasněné a rozvod chce i nechce. Možná doufá, že se táta poučí a ona se k němu vrátí, nevím. Na druhou stranu rozvodové papíry už vyplnila, má je u sebe a za týden by se chtěla stěhovat k nám.
Co si o této situaci myslíte? Manžel mi řekl, že samozřejmě není proti, aby tady maminka bydlela jak dlouho bude chtít, ale ten její přístup se mu nelíbí hlavně vzhledem ke mně. Chodím do práce na celý den, je fyzicky dost náročná, do toho mám svůj dům, zahradu, dost práce. A teď by mi k tomu mělo přibýt ještě několikrát týdně dojíždět za otcem, vozit mu jídlo, prádlo, uklízet mu a to jen proto, že maminka nemá ujasněný postoj. Na druhou stranu kdyby ho ujasněný měla a chtěla se od táty odstřihnout kompletně, tak by mi ta péče o otce stejně zůstala na krku.
Nevím, je to celé takové strašně komplikované, jsem z toho nějaká zmatená. A taky se přiznám, že mám strach, jak se ke mně táta bude chovat, protože těžko mu zapřu, že maminka bydlí u nás.
Co myslíte? Máme se do jejich vztahu takhle angažovat, nebo bychom měli zůstat radši úplně stranou a nechat je, aby si to vyřešili sami? Včetně toho, že by maminka nebydlela u nás, ale našla si nějaký pronájem? Je to hrozné, vím, ale najednou nevím, co by z naší strany bylo správně.
31.7.2013 Rubrika: Problémy s rodiči | Komentářů 85 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Maminka se chce rozvést jen „napůl“. Jak se k tomu mám postavit?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.mam-ča: jo, jo, chybí ten důchod....
Jarča*: PEGG: Můj švagr ovdověl těsně před šedesátkou. A ten hon, který na něj uspořádaly rozvedené a vdovy přiměřeného i nepřiměřeného věku, byl nepřehlédnutelný.
Nejen, že ze dvou důchodů se líp hospodaří, ale člověk je tvor společenský a není mu dobře samotnému. I nějaký ten majetek je vítaným zpestřením.
Ženy kategorie 60+ mají povětšinou zakódováno se o někoho starat. Když nemají chlapa, pořídí si aspoň psa nebo kočku. Jenže těm zas chybí ten důchod...
Až budete mít přebytek času, mrkněte se na Seznamku. Chlapů ve věku kolem 60+, co by za něco stáli, je tam minimum. A to ještě ve snaze sehnat nějakou krásnou, mladou, bohatou ...a ochotnou se o něj postarat, natřásají opelichané peří.
Zatímco žen mezi 50-70 je na seznamkách jako máku. A to nabízejí auto, chatu, byt, všemožný servis...a moc se nechytají.
Heleno, mysli v první řadě na své manželství. Je sice hezké, že se manžel vyjádřil vstřícně, ale jasně dal najevo, že toho bude na tebe moc. Máš svého až až a také je možné, že tě tvá maminka rozvede. Protože to, co vymyslela, je pro tebe dost likvidační. Tatík se poohlídne jinde, manipulativní maminka ti zůstane na krku a ani ten byt pro dceru už kvůli ní nebude volnej. Ty budeš uštvaná, třeba i nemocná z toho všeho a pak může i tvůj muž jít o dům dál a dcera ti taky radši uteče. Tak rozum do hrsti. Matinka ať se zařídí jinak, nech to na ní, ona zase na něco přijde.
Jaguška:
PEGG: no přesně...je to prostě vůl, místo aby spolu prožily pěkné stáří - koukni na Gotta- tak si to tak znepříjemňují......63 a 69 není ještě až tak hrozný věk.....copek celý život neměli žádný společný zájem ?... a i kdyby ne tak za ty roky se mohly spolu naučit žít......
holky já to stejně nechápu,ať je to problém ze včera nebo dnes,vždyt stačí selskej rozum a problémy řešit hned a né si je před s sebou tlačit až do důchodu
sharon - 31.7.2013 10:10 on by potřeboval sprdnout na dvě doby, protože jestli je takhle protivný a jediný důsledek jeho hnusného chování je pofňukávání maminky, tak to je špatně. To ho ještě víc prudí, možná se chce dědek, z nedostatku jiné činnosti, jen hádat
Jarča*: K těm zástupům babek, které se chtějí starat.
Moje babička umřela, když jí bylo 74 let, děda ji přežil o 10 let. Krátce po smrti babičky jsem ho vídala na procházkách s paní od nich z činžáku. Starala se a oba měli hezký zbytek života.
Tvoj imaminku plně chápu.Ta volnost, klid a nemuset poslouchat buzerování za každou maličkost...to za to stojí i v tom věku. Je dobré, že má kam jít, protože najít si byt je dnes docela finančně náročné a nevím, jak jsou na tom tvoji rodiče finančně.
Moc bych se do toho nazapojobvala,jsou to dospělí a svéprávní lidé. Dnes existují přece úklidové a donáškové služby, které vyperou, vyžehlí, uklidí a dovezou oběd. Tak ať se otec stará. Myslím si ale, že roztřídit prádlo a zapnout pračku dnes dovede každá cvičená opice.
Jarča* - 31.7.2013 10:10 taky takovou žádnou neznám, že by ve svém věku ještě sháněla dědka leda nějaká zlatokopka, která dědka oškube a odkopne, protože proč by se proboha starší ženská chtěla dobrovolně starat o protivného chlapa? K čemu by ji to bylo dobré?
Maminka se musí rozhodnout,co vlastně chce. Musím souhlasit s tím, že je to docela manipulativní. Pokud se s ním chce rozejít, ať se rozejde. Ale pro tebe je prioritní tvoje vlastní rodina. Nechce spíš mít v tobě maminka "špicla"? Počítá tvoje matka s tím, že si třeba otec někoho najde? Možná jen trucuje a doufá, že otec přileze po kolenou, ale na to může skutečně odjet do lázní. A zkus si promluvit s otcem. Bez emocí si jej vyslechni, nesuď jej. Každá mince má dvě strany.
Monik: No, nevím, ona ta včerejší tchyně bude pěkná semetrika. Ale možná, že by pána postavila do latě, ten by kmital a neměl čas na kecy.
Abrasia: spíše jsem toho názoru, že právě díky takovému chování (schovávání emocí, dělání, že je vše OK) se nemoc vyvine, nebot potlačované emoce způsobují nemoce.
Heleno nemůžeš přece přebírat zodpovědnost za kohokoliv jiného! Proč by ti měla spadnout celá péče o tatínka do klína?! Je snad nesvéprávný a fyzicky invalidní? Mamince bych pomohla, vzala ji do domu, ale i na to pozor, budeš možná poslouchat jen brekot a co táta....Mohla by se z tebe stát spojka. Můj názor je ten, že bych se do toho hned od začátku moc nezaplétala - jsou oba dospělí, mentálně i fyzicky stále zdraví, tak at si poradí sami. Hodně štěstí!
říct mi jak je hrozné se na mě dívat ...tak ho svlíknu do naha a postavím před zrcadlo.....a budu se smát jaká je to nááádhera....se dívat na něho....
ti dva přece zestárli spolu a pán zřejmně nemá ani kapku inteligence no a jestli už nemůže tak mu to leze na mozek.....anebo má milenku a tímto obranným systémem to tutlá...