Velké nákupy. Jak je máte zorganizované?
Ženy prý rády nakupují. Nevím, zda o tom byl někdy proveden seriózní výzkum, nicméně si myslím, že obecně tradovaná láska žen k nákupům úplně pravdivá není. Ženy možná nakupují skutečně rády, ovšem jak co... Troufnu si tvrdit, že při nákupu potravin a potřebného proviantu do domácnosti málokterá z nás prožívá orgastickou rozkoš.
Alespoň já rozhodně ne. K velkému nákupu se odhodlám, až když se situace ve spíži stane katastrofální a hrozí nám smrt hladem. I tak se na takovou akci vždycky musím alespoň trochu duševně připravit. A nejen já. Nejméně den předem partnerovi oznámím, že „zítra bychom mohli zajet nakoupit“. Oběma nám hlavou prolétne zrychlený film, jehož hlavním dějem je vybírání zboží, skládání do vozíku, vyndávání na pás u pokladny, ukládání do tašek, převoz k autu, přeložení do kufru... Posléze přenášení k výtahovým dveřím až po konečné úložné manévry. Když se s tou představou vyrovnáme a cítíme se dost silní, společně se usneseme, že „tak teda jo, zítra.“
Sotva vkročíme do útrob „spotřebitelského ráje“, rozprchneme se. On si jde po svých, tedy prozkoumat nejnovější elektrotechnické vymoženosti, a já se věnuji poněkud přízemnějším činnostem, jako je počítání rohlíků, a dalších kratochvílím. Musím říct, že za léta společného soužití si můj partner asi vypěstoval jakýsi šestý smysl. Zjeví se u mě totiž přesně ve chvíli, kdy už mi dělá potíže naložený vozík fyzicky zvládnout.
To já jsem si na nákupy bohužel žádný smysl nevypěstovala. Spoléhám na svou paměť a – většinou mylně – předpokládám, že nakoupím skutečně všechno, co nám doma chybí a co potřebujeme. Pravda, většinu věcí do vozíku naložím, avšak pokaždé na něco zapomenu. Nejčastěji takové potřeby a ingredience, které nekupujeme pokaždé. Teprve doma zjišťuji, že „ježíš, vždyť jsem chtěla vzít ještě sůl, vanilkový cukr, prášek do pečiva, šampón a různé druhy koření“. V takových chvílích mám vždycky chuť reklamovat sama sebe a svatosvatě si přísahám, že příště si na papír napíšu alespoň málo frekventované položky. No, co myslíte? Další nákup se koná opět bez podpůrného seznamu.
Jak nakupujete domácí zásoby vy? Častěji, po menších dávkách, nebo to radši dvakrát, třikrát do měsíce strhnete ve velkém, abyste měli klid? A co seznamy? Píšete si je poctivě, nebo spoléháte na svou hlavu? A když někdy zapomenete něco koupit, co to nejčastěji bývá? Také máte nějakou začarovanou nákupní položku, na kterou chronicky zapomínáte?
18.7.2014 Rubrika: | Komentářů 85 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Velké nákupy. Jak je máte zorganizované?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..jpg)
Kadla: já ti věřím že utratíš míň. Taky jsem spočítala a je to i znát že více ušetřím než styl ,,přetékající koš" jednou za měsíc.
Co z toho že mám ve špajzu 20 kilo cukru, v lednici 5 kečupů a 10 kilo mouky od každého druhu, atd atd, když pak potřebuju skutečně uvařit, ale peníze mi leží v oněch nakoupených kilech.
Když koupím skutečně jen to, co budu potřebovat na 2 až 3 dny (něco vydrží i déle, třeba to kilo cukru u mne vydrží klidně i 2 měsíce), tak vlastně toho ani moc neskladuju, téměř nic nevyhazujeme (krom toho že se občas něco nepodaří) a hlavně mi odpadá to nervování, které prožívá autorka článku (možná, kdyby zrušila tyhle nervní nájezdy do obchodu a zajela třeba jednou za týden, nervala by takový košík a co zapomene, tak ví, že příští týden dokoupí zase v klidu).
Ale kdo nemá obchody u nosu a bydlí třebas v nějaké vísce, tak chápu, že se bez těchto velkých nákupů asi neobejde, těžko říct.
.jpg)
Kadla: jj já jako "autista' musím vědět kde co je,jinak jsem totálně rozhozena,hlavně ne velké nákupy....utratim strasne peněz a za dva dny už mazu znova,kousek od domu mám trhy kde je i pečivo takže parada
.jpg)
Senedra: Já právě "ve velkém" nakupovala dříve - celé roky, můj exmanžel to tak chtěl.... A už to nehodlám dělat nikdy více. Zaprvé teď podstatně ušetřím - skutečně mám o mnoho nižší útratu, když nakupuji jen to, co momentálně konkrétně potřebuji, než když jsem v obchoďáku měla pocit, že tohle by se hodilo, tamto by se hodilo, tohle je ve slevě (no, nekup to...)... Takže utratím fakt míň (mám to zdokumentováno), navíc mám menší nervy, protože nesnáším někde jezdit hodinu s vozejkem, pak to tahat do auta, pak z auta domů a půl hodiny doma vyskládávat nákup. Mám po cestě domů malé Penny s masnou a Lidl a nakoupím tam vše od čerstvých ryb až po parádní zeleninu... a cokoli, a to za výborné ceny - buď stejné jako v GLobusu a někdy i nižší... Do hypermarketu páchnu max. jednou za rok... z donucení 
Kadla: jde opravdu o zvyk - já taky tak dřív fungovala, teď se nerozmýšlím v obchodě, ale nad mrazákem doma 
, Děti i manžel jsou v pohodě, občas udělám studenou večei, občas teplou, o víkendech vařím vždycky víc a porce navíc si buď bere manžel do práce nebo dáváme do mrazáku a pak odebíráme.
Bellana: Co mám pořádně velkou špajz a velký mrazák, tak jsme taky takhle začali nakupovat - taky ráda peču, mouka, cukr, mléko u nás mizí neskutečně rychle.
U nás jsou dva obchůdky, občas v nich vezmu třeba pečivo, když doma dojde nebo pár deka šunky, ale jezdit denně kvůli masu a zelenině do sousedního města, to se fakt nevyplatí.
A je pravda, že když jsem nakupovala denně, tak jsem utratila víc, než když jedeme na nákup jednou za týden.
Já nákupy vyloženě nerada... a co naprosto nesnáším, jsou hypermarkety. Dělá se mi tam mdlo, vadí mi davy lidí a vadí mi, že mi trvá hodinu, než to prolezu, abych našla to, co potřebuju.. Takže já nakupuju obden po troškách - vběhnu do krámu, vezmu těch 3 - 5 věcí, co potřebuju a za 7 minut jsem venku... Vařím každý den večeři a o tom, co budu vařit, se rozhoduji až odpoledne nebo rovnou až v krámě, podle toho, co mají třeba v akci, nebo na co dostaneme se synkem chuť... Už bych to neměnila. Na nějaké velké zásoby jídla nemám prostor a nebaví mě maso rozmražovat, takže vařím z čerstvého...
.JPG){kind=avatar}
orinka: Tak to já jsem křeček. Když je v akci třeba cukr, koupím deset kilo. Manžel je sladkomil, do půl roku ho spotřebuje. Mouku taky kupuji ve větším, pořád mu něco peču, namíchlo by mě, kdyby mi došla. Tím, že nejbližší supermarket máme 15 km, takový výpadek by se mi prodražil. V našem obchodě mají menší obrat, takže je zboží starší a dražší. Ale já to mám kde skladovat. Chleba taky mrazím. Když ho nechám rozmrznout v chladničce, ani se moc nepozná, že nebyl čerstvý. Jen maso a zeleninu kupuji v množství potřebném na nejbližší tři dny.
.gif)
Povedeny a vtipne napsany clanek
Ja musim napsat,ze patrim asi spise k te mensine zen co nemaji nakupy rady vubec.Pokud jsem nucena nakupovat ve vetsim supermarketu,ktery neznam jsem z toho rozcilena a mota se mi hlava,nesnasim hledat kde co maji.Bohuzel jsem vsak nucena delat vetsi nakupy,protoze bydlime v malem pobreznim mestecku a zadny vetsi supermarket tu nemame.Jezdime tedy asi 50km do Lidlu a tam vzdy nakoupim do zasoby kysele okurky,maslo,trvanlivou slehacku a spustu jinych veci,ktere pouzivam na vareni.Mam rada system napsaneho listku,popadnout to co potrebuju a zadne prochazky mezi regaly a okukovani zbozi.Ovsem i tento muj oblibeny Lidl me jednou za dva roky rozhodi a zmeni kompletne polohy zbozi a to potom dlouho rozdychavam nez si zase opet zvyknu
.jpg)
orinka: tak to u nás do mrazáku pečivo nééééééé máme obchod fakt blizko 
rád zajde po ránu pro čerstvé
orinka: no jsi lepčí než jáááááá ale nejsou tak až veliké
denda04: ne, já kupuju opravdu jenom to, co spotřebujeme, zásoby nedělám. Ani by se nám do malého špajzu nevešly. Základní mám neustále, v mrazáku taky - hlavně pečivo, aby se nemuselo do obchodu jen kvůli chlebu nebo rohlíkům. Já si říkám, ať to opatrují obchodní řetězce, mají na to prostor.
Anahir: já takhle kdysi kupovala špejle. Sůl mám spojenou s Lidlem, stejně tak jako dvakrát zahuštěný rajský protlak. Když tam jsem, nikdy nezapomenu, pokud docházejí.
Jinak jsem dumala,co pravidelně zapomínám a to opakovaně a už vím.
Je to sůl.
tu zapomínám pokaždé. Zatím mám nějakou sůl v mlýnku takže si používám tu, když sůl dojde. A to jdu třeba do obchodu, sůl je došlá a stejně na ní zase zapomenu.
Vůbec to nechápu, když je nad zlato.
sharon: hlavně jak mu řeknu stačí napřklad 10 rohliků tak určitě koupí 15 a tak je to se vším raději vííííííc ,proč kg když může být klidně 2 kg
sharon: můj taky rád nakupuje s listečkem a koupí i to co nechci ,ale nakoupí dobře ví co mám ráda ,hlavně ovoce a mlsky 
orinka: u nás je to podobně 
chodíme 1 x týdně na vetší nákup a pak jen běžnej nákup ,ale i ten je kolikrát velkej jak je třeba akce no nekup toooooo
