Velké nákupy. Jak je máte zorganizované?
Ženy prý rády nakupují. Nevím, zda o tom byl někdy proveden seriózní výzkum, nicméně si myslím, že obecně tradovaná láska žen k nákupům úplně pravdivá není. Ženy možná nakupují skutečně rády, ovšem jak co... Troufnu si tvrdit, že při nákupu potravin a potřebného proviantu do domácnosti málokterá z nás prožívá orgastickou rozkoš.
Alespoň já rozhodně ne. K velkému nákupu se odhodlám, až když se situace ve spíži stane katastrofální a hrozí nám smrt hladem. I tak se na takovou akci vždycky musím alespoň trochu duševně připravit. A nejen já. Nejméně den předem partnerovi oznámím, že „zítra bychom mohli zajet nakoupit“. Oběma nám hlavou prolétne zrychlený film, jehož hlavním dějem je vybírání zboží, skládání do vozíku, vyndávání na pás u pokladny, ukládání do tašek, převoz k autu, přeložení do kufru... Posléze přenášení k výtahovým dveřím až po konečné úložné manévry. Když se s tou představou vyrovnáme a cítíme se dost silní, společně se usneseme, že „tak teda jo, zítra.“
Sotva vkročíme do útrob „spotřebitelského ráje“, rozprchneme se. On si jde po svých, tedy prozkoumat nejnovější elektrotechnické vymoženosti, a já se věnuji poněkud přízemnějším činnostem, jako je počítání rohlíků, a dalších kratochvílím. Musím říct, že za léta společného soužití si můj partner asi vypěstoval jakýsi šestý smysl. Zjeví se u mě totiž přesně ve chvíli, kdy už mi dělá potíže naložený vozík fyzicky zvládnout.
To já jsem si na nákupy bohužel žádný smysl nevypěstovala. Spoléhám na svou paměť a – většinou mylně – předpokládám, že nakoupím skutečně všechno, co nám doma chybí a co potřebujeme. Pravda, většinu věcí do vozíku naložím, avšak pokaždé na něco zapomenu. Nejčastěji takové potřeby a ingredience, které nekupujeme pokaždé. Teprve doma zjišťuji, že „ježíš, vždyť jsem chtěla vzít ještě sůl, vanilkový cukr, prášek do pečiva, šampón a různé druhy koření“. V takových chvílích mám vždycky chuť reklamovat sama sebe a svatosvatě si přísahám, že příště si na papír napíšu alespoň málo frekventované položky. No, co myslíte? Další nákup se koná opět bez podpůrného seznamu.
Jak nakupujete domácí zásoby vy? Častěji, po menších dávkách, nebo to radši dvakrát, třikrát do měsíce strhnete ve velkém, abyste měli klid? A co seznamy? Píšete si je poctivě, nebo spoléháte na svou hlavu? A když někdy zapomenete něco koupit, co to nejčastěji bývá? Také máte nějakou začarovanou nákupní položku, na kterou chronicky zapomínáte?
18.7.2014 Rubrika: | Komentářů 85 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Velké nákupy. Jak je máte zorganizované?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
nákup začíná doma. Základem je přehled ve všem. Musím vědět, co je ve špajzu, v lednici, mražáku...kupovat jenom potřebné věci. Už jsem se hodně zdokonalila, vím kam a pro co jezdit, využívám akce podle letáků. Proto mě nakupování nezatěžuje. Velké plus je, že se nemusím honit, nechodím už do práce. Takže s rozmyslem - a docela ráda!
.gif)
Jarča*: to mu musíš dát seznam do ruky....ten můj už ví co kde je a ovládá to bravurně....
jen si sem tam přihodí nějakou tu mlsku.... pak přijde , napustí si vodu a zkontroluje seznam a má pocit že bez něj by to prostě nešlo.....
sharon - 18.7.2014 9:40: no tak ten můj by určitě popadnul, co by mu přišlo první pod ruku, to já si raději vyberu
Velké nákupy jsem dělala naposled snad někdy za komančů, když jsem musela nakoupit na víkend. Jinak jsem vždy nakupovala každý den cestou z práce, obchod jsem měla po cestě z MHD. Teď, co jsem sama, nakupuju když něco potřebuju, tak jednou za tři, čtyři dny a vejde se mi to do jedné tašky. Nikdy jsem si nedělala nějaké velké zásoby, jednak v paneláku to není ani moc kam dávat, jednak se mi to příčí. Maximálně, když je v akci nějaké maso, tak ho koupím a dám do mrazáku, jinak nic do zásoby nekupuju.
Nákupy potravin mě nebaví, je to jen otravná nutnost. Odměňuju se tím, že si obvykle koupím nějaký časopis. Kupuji většinou stále to stejné, nejsem nějaký experimentátor, vařím stejné věci, jím stejné věci, to, co mám ověřené léty. Seznam si nepíšu, zatím si obvykle všecko pamatuju, a když náhodou něco zapomenu, tak se bez toho obejdu a když to nutně potřebuju, tak holt pro to skočím. Jsem šťastná, že bydlím ve městě a obchod mám 5 minut od baráku a je otevřený pořád.
Dokud jsem byla doma na mateřské, tak jsem měla v dosahu několik hyper/super. Takže jeden den jsem zaskočila do jednoho pro pečivo, druhý den do druhého pro maso.. dost často jsem až při pohledu na regály vymýšlela, co vařit. Teď jsme se přestěhovali na vesnici a na mateřské už nejsem. Manžel dojíždí do práce autem, má po cestě dva opravdu velké a dobře zásobené hypermarkety, takže většinou ve čtvrtek mu odešlu do práce mail, ve kterém má napsaný seznam na týdenní nákup - část je už "stabilní" , část podle toho, jaký vymyslíme jídelníček na následující týden a část podle letáků - máme docela velké úložné prostory, tak můžeme nakupovat do zásoby. Nákup uklízíme společně, někdy i s dětmi, pokud ještě nespí.Jinak v kuchyni visí nástěnka, na které máme dva lístečky - na jeden píšeme, které potřeby do kuchyně dochází ( + věci jako mýdlo a podobně), na druhý píšeme ostatní věci - lékárna, drogerie... Když jedeme do sousedního města, tak nakoupíme, co doma chybí. A ještě máme seznam do hobyobchodů. Poslední 3 roky si vedeme velmi podrobné domácí účetnictví a s tímhle systém držíme spotřebu +/- stabilní.
.JPG){kind=avatar}
Na nákup potravin jezdíme jednou týdně, většinou v pátek odpoledne. To už je u nás v obchodech volněji. Problém je jen se zeleninou, odpoledne bývá přebraná. Vezmeme vozík a každý z nás do něho snese to, co potřebuje. Lístek většinou nemám. Začínám být sklerotická, potřebuji trénovat paměť. Hlavně, ono se nic nestane, když něco zapomenu. To pak koupím u nás na vesnici, kilák a půl tam, kilák a půl zpátky, aspoň protáhnu peroutky (naše vesnice je velká). Nakupování potravin mi nevadí, nepotřebuje to zkoušení. Až nám auto odejde do věčných lovišť. budeme muset změnit nakupovací zvyky. Manžela řízení nikdy moc nebavilo a teď ho baví ještě méně. Za pár let uvidíme. Třeba si koupím pěknou tašku na kolečkách a budu teprve ta správná venkovská důchodkyně
Jarča*: 9:33..to je a zvlášť s tou bezdotykovou......
Jarča*: tak u nás je to naopak......muž dostane do ruky lístek a chodí , běhá a cvála po obchoďáku a snáší do vozíku jako do hnízda...... u nás v Globu je uprostřed v uličce lavička s tím pítkem na vodu tak já si tam kolikrát i sednu a on snáší.... baví ho to a taky je mladší.....
Anahir: to si říkám pořád, že zruším kartu a budu nakupovat za hotové, že by se určitě ušetřilo, ale ještě jsem se k tomu neodhodlala
Když ono je to s tou kartou tak pohodlné
U nás probíhá velký nákup podobně jako v článku. Naštěstí už se nám to povedlo stáhnout na 2-3x měsíčně, když josu potřeba nakoupit těžší věci jako pití, kočičí krmení a stelivo atd. Mezitím nakupuju čerstvé věci průběžně v menších krámech.
Když vidím mého muže v obchoďáku, vždycky se mi vybaví věta, kterou jsem četla v nějakém článku o tom, jak nakupujou muži a jak ženy: "zatímco žena vybírá, muž postává opodál znuděně se opírající o vozík". To je přesné
.jpg)
sharon: nakupuji každý den ,mám rada vše čerstvé a hlavně pracuji v centru všude mraky obchodu.....ten tablet Pise desne
taky občas nakupuju stylem..tohle by se hodilo tomu, tohle onomu....pak to doma uložím do skříně v chodbě a jak se děti u nás střídají tak je obdarovávám....
Anahir: to je výhoda platit obsahem peněženky.....já platím kartou a tak asi proto nic neušetřím....
evropka: já ráda taky ale musím na to mít náladu.....
no včera bylo tolik tašek - ještě že zrovna přiběhla vnučka tak pomohla....
.jpg)
kubikm: jj, tak napíšu co potřebuju na lístek abych to nezapomněla a pak ten lístek zapomenu vzít sebou
Nedělám velké nákupy, zjistila jsem že víc utratím, protože pak nakupuju stylem - ještě tohle a tohle a tohleto - i když to vlastně vůbec nepotřebuju, protože to dojde třeba až za 14 dní.
Mrknu kolik mám v peněžencenaplánuju si co asi tak budu vařit + co doma došlo (včetně drogerie), v obchodě poupravím podle nabídky, slev apod. Musím se do stavu peněženky vejít.
Takže nakupuju tak 2x za týden, někdy 3x.
Velké nákupy mě akorát nervovaly,takhle je to v pohodě, nakupuju vlastně průběžně.
Já rada nakupují vsechno
