Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Souhlasím s Lindou,Lonkue,Renee....Takoví rodiče bych si myslela až do teď, snad ani nemůžou existovat! v dnešní době!! sto let za opicema...Zřejmě si mysleli,že jakožto rodiče ví jen oni všechno nejlíp....Nyní jen pí.Radmila s manželem sklízí plody své zaslepenosti.Nechápu,jak mohli dopustit,když už mají jen 1 dítě (?),dělat z něj "poslušnou dceru",která jako dobře cvičený pes bude ležet u jejich nohou,bude nadšená,že jí vezmou na výlet,nikdy nebude odmlouvat a vždycky přiběhne na první zavolání....Už malé dítě má mít doma svůj hlas,který se respektuje,né styl"tady jsou dospělí,ti jediní mají nárok,ty mladej šoupej nohama a drž hubu"....Dovedu si představit,jak pan otec drezúroval dceru a myslel,že dělá správnou věc...a matka v zájmu klidu kývala v koutku hlavou.Dcera oprávněně získala dojem,že jí nemají doma rádi....Jestlipak si mohla domů vodit kamarády?? Mohla jít někdy taky déle večer ven ? Myslím,že ta dcera tuší,že neudělala až tak dobře,ale v této chvíli vidí všude něco lepšího,než doma...Zamyslete se rodiče nad vším,nevnucujte se,ale dejte jí najevo,že jste chtěli jen její dobro a nechcete ji úplně ztratit.....

jelítko - 16.2.2012 8:55: Přesně tohle jsem doma měla. Jakmile mi 18 bylo, věta se změnila na: "dokud tě živíme, budeš nás poslouchat" a jakmile jsem si hned po maturitě našla práci, doznala změny "dokud tady budeš bydlet, budeš poslouchat" Přestože jsem vydělávala, platila jim nájem atd. chovali se ke mně jak nezletilému chovanci diagnostického ústavu Musela jsem dělat co chtěli oni, chovat se jak chtěli oni, nakládat se svou výplatou jak chtěli oni.... katastrofa. Za vše jsem byla neustále peskovaná. Pochvala nikdy žádná.
Pak jsem začala chodit s klukem, který se jim vůbec nelíbil, načež jsem začala doma denně poslouchat, že se s ním musím rozejít. Hysterické scény. Jednoho dne (to mi bylo stále těch 18) pohár přetekl, sbalila jsem si raneček, bouchla dveřmi a odešla k němu.
Podle toho článku mi připadá, že to dcera pisatelky měla doma VELMI podobné. Takže se jí ani trochu nedivím. Někteří rodiče by potřebovali povinně navštěvovat kurzy "jak nebýt nejhorší rodič na světě"
A víte co? Svým rodičům to peklo, které mi v dětství a mládí doma dělali, nikdy nezapomenu. Protože se to zapomenout nedá, je mi líto.

No tak pokud je tohle pravdivy clanek, tak musim rict, ze vazeni rodicove toho asi hodne pos%^£li. Pravdepodobne se doma citila jako ve vezeni. Je to jasna rovnice priciny a nasledku. Sama jste se zminila, ze jste asi na ni byli dost prisni. Co tim konkretne myslite. Normalni holka, ktera se doma citi milovana a respektovana neco takoveho neudela. Takze zamest pred vlastnim prahem. Podat ji pomocnou ruku a dat ji vedet, ze ji nebudete soudit ani ji k nicemu presvedcovat a doufat, ze se nekdy vztahy zlespi...

jelítko: 8:55 naprosto to same me napadlo.. ale u nich by to bylo jestenasledovane nejardeji vetou ( az by holka byla na vysoke) : "doku te zivime, budes nas poslouchat"... taky bych si hledala praci a byt

no muhaha.. kdyz ctu ten clanek.. tak se nedivim, ze je dcera odstrihla.

Nevím, ale přijde mi, že píšeš, že potíže dělá celý život jen dcera. Vy nic, vy muzikanti.
Přiznej si, že dcera vám doslova a do písmene zdrhla z domova, protože s vámi nemohla již vydržet. A jak o ní píšeš...jak o nějakém nesvéprávném teleti......podle mě jste teď sklidili co jste léta seli. Jestli chcete zpět dceru a tím nemyslím fyzicky zpět, ale jestli chceš s ní mít zase kontakt a vídat ji - začni nejdřív u sebe. Přemýšlej proč Vám dcera nevěří, nic neřekla a raději vše udělala a naplánovala potají a pak utekla. Její povahou to být nemusí.
Dokážeš si vůbec přiznat možnost, že je třeba vina na Vaší straně a dcera utekla před vámi?
Každopádně bys měla zkousnout zuby a jazyk, přestat s tím věčným lamentováním, rozmlouváním, vyčítáním a nucením co má a nemá dělat a přijmout fakt takový jaký je a trpělivě čekat až ti dcera zase uvěří. A získat si zklamanou důvěru a (myslím ,že to jste Vy ji zklamali) trvá dlouho. Takže musíš vydržet.
Ono holka peníze nejsou všechno. láska a porozumění potřebám druhých je pořád ještě k nezaplacení. I dneska.

Juana: 1) jsem vzala v potaz tu horsi variantu a 2) promin ale v dnesni dobe kdy kazdy druhy je rozvedeny, 5x zenaty, deti manzelsky / nemanzelsky a buh vi odkud a pokud neni rozvedeny tak aspon vlastnici buh vi kolikátopu milenku (netvrdim ze vsichni, ale???) ... sorry nejsem romantik a ani se nevznásim v oblacich a at si kazdy delá co mu vyhovuje ,ale proste s pohledem na statistiku neverim v nehynouci lásku a zlatou svatbu . A je sumák jestli se to tyká holciny z clánku a nebo me osobne, proste v dnesni dobe verit na prince na bilym koni ktery chudinku holcicku odvedl od nechapajicich rodicu a bude ji nosit na rukou, at delám co delám neverim, cimz nepopirám ,ze zrovna oni dva muzou byt vyjimka potvrzujici pravidlo. Tak jako tak to pani Radmilu nezajimá tudiz jsem tuto stranku veci neresila. To co pani Radmilu zajimá je, jak to rici slusne.... pitomost, pohádka, neexistujici reseni (dosad si sama). Proste ta holka se nevráti domu i kdyby se rodice staveli na hlavu a odpichovali usima a nemá to co delat s budoucim vyvijem jejiho manzelstvi. V tom uplne nejlepsim pripade s nimi casem zacne komunikovat, ale to se pani Radmila a manzel budou muset obrátit minimálne o 1000stupnu a na to to zatim nevypadá (soude dle posledniho odstavce).

Linda: četla, ale ty nekompromisně píšeš, že jim to nevydrží což není tak jisté

Linda: já to tak nemyslela, s ostatníma tvýma bodama souhlasim. proto jsem se vyjádřila jenom k tomu jednomu, kterej může bejt jinak

Koukám ze muj názor na deti je nejdulezitejsí, no tak ok beru deti zpet...at tam jsou/nejsou/at je to superchlap a stará se..... pro me za me at je z holciny supermatka a nebo naopak nemusi s detma prijit do styku....ze má dotycny pán dve deti je momentalne vedlejsi a tato drobnost je evidentne dulezitá pouze pro pani Radmilu... moje pointa je jinde.... at ji manzelstvi vydrzi a nebo at je to omyl a diky trucu si nabije usta tak jako tak z popisu v clánku usuzuji, ze zpátky rodicum plakat na rameno nepujde i kdyby ji to mela stát zbytek sil!!! + to co jsem napsala pod bod 4)... zbytek je naprosto nedulezitá omácka

A co takhle nechat dceru žít její život, seznámit se s jejím manželem, aspoň ho zkusit bez předsudků přijmout do rodiny a věřit, že se opravdu mají rádi a myslí to spolu vážně? Ptáte se, jestli "je nějaká šance ji získat zpět". To zná jako by to byl soubor mezi vámi a jejím manželem o její přízeň. Nebo spíš poslušnost? Dcera je vaše dítě, ne váš majetek a v jejím životě holt figurují i jiní lidé než vy, tak se s tím smiřte a zamyslete se nad svým přístupem. Dcera se asi "nestaví na zadní" jen tak bez důvodu, neutekla s nějakým mladým uchem bez představy, co dál, nehodlá se zřejmě jen tak poflakovat a žít na náklady státu, naopak se vdala za zřejmě zajištěného muže, který je ochoten ji živit, aby mohla vystudovat, to mi nezní jako nějaká pubertální revolta. A proč by najednou měla otěhotnět, když s dotýčným pánem chodí už rok a dosud těhotná není, to taky nechápu. Nebo myslíte, že svatba vylučuje antikoncepci?

Nevíte co máte dělat ? No především vzít na vědomí, že je dospělá, svéprávná a provdaná žena.... A přestat jí kecat do života, pokud si namele, bude mít namleto a na vás bude, podat jí pomocnou ruku... Už je to prostě na ní a ne na Vás... Zkuste žít svůj vlastní život

Linda: Ale přece nikde není psáno, že ty manželovy děti vůbec k nim chodí na návštěvu, nebo na víkendy. Třeba se s nima pán stýká mimo novou rodinu. A to je pak pro tu holčinu úplně v pohodě. Nebo i když tam jsou tak se o ně stará ten chlap, jak by to mělo správně být. Jsou to jeho děti.

Kaliban: Juana: docetly jste muj prispevek do konce a nebo jste prestaly u toho ,ze ji to stejne prestane bavit?...pouze teoretická otázka, nemusite odpovidat

sallie: 2:32 přesně