Mám tři děti. Proč si prý nenajdu chlapa?
Je mi dvaatřicet let a mám tři děti. Osmiletou a čtyřletou holčičku a sedmiletého syna. Před dvěma lety jsme se s manželem rozvedli a mně zůstaly děti v péči. Před rokem mi skončila mateřská a nastoupila jsem do práce.
Mám se docela dost co ohánět, i když musím uznat, že bývalý manžel se celkem snaží. S placením alimentů nemám problém, děti si bere pravidelně každý druhý víkend, starší dceru doprovází dvakrát v týdnu na basketbal a poté mi ji vozí domů.
Přesto se cítím hodně osamělá. Vlastně neznám nic jiného než práci a kolotoč kolem dětí a domácnosti. Strašně moc mi chybí někdo blízký, někdo, ke komu bych se mohla schoulit, kdo by tu „káru“ se mnou táhnul dál.
Rodiče, kamarádky a kolegyně mi docela často říkají, ať si už konečně někoho najdu, že prý jsem ještě mladá a takhle uschnu. Tím naráží i na to, že jsem od rozvodu v podstatě neměla s žádným mužem vztah, a tudíž žiji úplně bez sexu.
Vadí mi takové řeči. Samotnou mne má situace trápí, muž mi chybí jak po tělesné, tak především po duševní stránce. Jenže ono se to všem strašně jednoduše říká: „Najdi si konečně nějakého chlapa!“ Jenže nikdo mi neporadí, jak to mám udělat. I kdybych byla svobodná, tak bych v mém věku měla se seznamováním nejspíš problém. Natož se třemi dětmi.
Někdy už z toho všeho upadám do deprese, občas mě přepadnou i ošklivé myšlenky, že bych to měla snazší, kdybych ty děti měla jen dvě, nebo jedno. Miluji je všechny tři a nedala bych je za nic na světě, jen jsem asi nějaká utahaná. A přemýšlím, jak to se mnou bude dál. Děsí mne představa, že už žádný vztah mít nebudu a že už napořád zůstanu jen „máma“.
Jsou mé myšlenky normální? Myslíte si, že i rozvedená matka se třemi dětmi má šanci poznat perspektivního partnera? Ono totiž všelijakých zoufalců (zadlužených, co nemají pomalu kde bydlet, případně ještě ve čtyřiceti žijí s maminkou), kteří by se ke mně rádi přilípli, je poměrně dost. Ale pořádného chlapa aby jeden pohledal. Nevíte někdo, kde se dá takový chlap „sehnat“?
20.10.2010 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 88 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,8/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Mám tři děti. Proč si prý nenajdu chlapa?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.Jenika: on je proste fakt, ze ta zoufalost je na vetsine zen videt a citit z nich na kilometry a tomu se chlapi vyhybaji. Co chlapa pritahuje je samostatna, sebevedoma zenska, ktera je spokojena sama se sebou. Ale to se neda predstirat a "hrat". To musi opravdu z zeny vyzarovat. No a nez zacne Martina tohle vyzarovat, tak na sobe musi zapracovat.... A fakt je, ze laska a flirty kvetou v kazdem veku. O tom by mohla moje 55-leta mama (diblik lovici v 30-letych vodach) psat romany....
Jenika: I později než v padesáti! Moje babička se seznámila, když jí bylo přes 70, po smrti manžela. Začala chodit s pánem, kterýmu bylo taky tak nějak. A chodili spolu několik let, než on umřel. Teď už je babička zase sama, ale jde to, a to je hlavní
Lonkue: napsala jsi to výborně. Já bych se snažila řešit to stejně. Maximálně nějaký flirt, psaní přes internet, občas návštěva, aby člověk věděl, že je ženská. Ale domů bych je zatím netahala. Obvzláště, když mají otce, který pomáhá. Jo, pokud by tě někdo úplně ohromil, no tak snad , ale nechala bych to na pozdejší dobu, kdy budou děti větší a budeš mít více času na sebe. Zamilovaná můžeš být i v padesáti a je to stejně hezký.
Mno, já si taky myslím, že rozvést se se třemi dětmi, na mateřské, když tomu nejmladšímu jsou teprv dva roky, to není úplně dobrý nápad. Souhlasím se Sofffie, když to jenom trochu jde, je lepší si nechat otce dětí, a ten vztah se pokusit zachránit a vylepšit. Nikdo nejsme dokonalý, a drobné chybičky se dají odpustit, v dlouhodobé perspektivě. Ze svého úhlu pohledu - taky bych nechtěla chlapa se třemi dětmi, a nedivím se, že se nehrnou zástupy mužů, co by si chtěli vzít na triko rovnou celou početnou rodinu. Být sama s dětma sice je možné, a sama jsem tak žila 15 let, bez stálého partnera (teď nehovořím o příležitostných milencích, to je jiný kafe ) ale je to holt málo veselé, když je člověk na všechno pořád sám. Na závěr - kdybych věděla, kde se dá "pořádný chlap" sehnat, nechám si ho pro sebe, poněvadž chlapů obecně je nedostatek, a těch, co nastavenou laťku nepodlezou, ale rozverně přeskočí, těch je sakra málo. A většinou už je nějaká ulovila a nepustí.
Urcite je tezke byt sama s 3 detmi. Ale neves hlavu. To ti jenom zivot dava signal, aby jsi neco zmenila. A zacni sama sebou. Sedet doma a cekat na prince na bilem koni je blbost. Zacni tim, ze zacnes byt kompletne sobestacna a spokojena sama se sebou. Necekej od nejakeho chlapa, ze te vysvobodi jako princeznu. Najdi stesti a radost ve sve soucasne situaci. Je nefer chtit, aby nas druzi delali stastnymi. A pak se zacni pomalu rozhlizet a vyrazet ven. Zkus internetovou seznamku, pres zname, ve sportovnim klubu, atp.... A klidne si obcas vyhod z kopytka a riskni i chlapa, ktery nutne nebude Mr. Right ale bude jenom Mr. Right Now. Jsi rozvedena zena a obcasnym sexualnim dobrodruzstvim nikomu neublizis. Hlavne se hned neupinej na kazdeho chlapa. To je desi a po pravu.... Neni nic horsiho nez zoufala zenska, ktera se snazi za kazdou cenu nekoho najit. Nech tomu volny prubeh. Bav se, seznamuj se, uzivej si. Ono uz se to nejak vyvrbi.....
Martině bych poradila, aby se hlavně naučila žít sama se sebou a naučila se nacházet na tom životě bez chlapa to pozitivní. Ono je toho docela hodně Ve chvílích depky taky pomáhá vzpomenout si na kolegyni/kamarádku/sousedku, která má doma nějakého hrozného debila S tou by určitě neměnila ani na chvíli.
Ono se to dá, žít pěkný život i sama. Mám jednu kolegyni, která byla 3x vdaná, 3x se rozvedla a teď žije sama a už by si žádného chlapa domů nenastěhovala, zjistila, že takhle je jí nejlíp. A opravdu, rozkvetla, doma rozhodně nesedí a kamarádů má plno.
Sofffie: je to tak
Sofffie:
Renee to napsala dobře. Pokud se mamka se třemi dětmi zaměří na stejně staré muže, pravděpodobně neuspěje, a ti starší zase nebudou mít nervy na malé děti. Je to zoufalá situace, která většinou nemá řešení. Pro ženy je to o nervy o to víc, že ke všemu tomu vyčerpání z dětí, z nelehké finanční situace a z depresivních stavů kvůli pocitu vlastního selhání se přidá ještě zoufalá touha vypadat co nejlépe...
Proto taky pořád hlásám to, že když máte doma chlapa, který sice stárne, chodí s mírou do hospody, pelichá nebo se zapomněl při flirtu na večírku, ale jinak je to skvělý člověk, partner a táta, dávejte jim druhou šanci. Kvalitních chlapů je jako šafránu a je zapotřebí si je hýčkat. Nebudeme -li to dělat my, udělá to opuštěná sousedka z prvního patra. A i skvělý chlap je pořád jenom chlap.
(Omlouvám se, asi vám už s tím mentorováním lezu na nervy. Budu se krotit, slibuju. )
sallie - 20.10.2010 3:01
Renee: Stanik: přesně tak.
Renee: je to tvrde, ale j eto jak pises, pokud uz chlap touzi po detech, vetsinou po vlastnich... a chlapi v tomto veku maji porad dost na vyber z bezdetnych o 15-20let mladsich dam.. ktere k zajistenym 40tnikum tihnou...
A jak tady zaznělo, rozvádět se, když mám 3 malé děti, mi taky nepřijde zrovna rozumné, ale možná ji zničehonic začal bít, to nevíme, pravda.
niklovka: "Každý chlap touží po dětech" - na to jsi přišla jak? Já naopak znám spoustu chlapů ve věku Martiny, kteří děti nechtějí ani náhodou, natož pak cizí. Myslím, že si Martina na opravdový vztah bude muset ještě pár let počkat, až děti odrostou a stanou se samostatnými. Nejlíp až se odstěhují, bohužel. Pak se třeba najde pán v podobné situaci. V tomhle věku si moc nedovedu představit chlapa, co by do něčeho takového dobrovolně šel, muž před čtyřicítkou si totiž bez problémů najde svobodnou bezdětnou pětadvacítku, se kterou si založí rodinu vlastní, to je bohužel realita
Bude to znít možná hnusně, ale ono i dost záleží, jak Martina vypadá. I od toho se bude úspěch v seznamování odvíjet. Pokud není moc hezká a pěstěná, má po dětech velkou nadváhu atd., je to bohužel ztracené. Ovšem s hezkou vizáží..... kdo ví. Tak hodně štěstí a když se to nepovede teď, tak ve středním věku určitě
oprava: chlapi byli, už asi magořím