Mateřská jako galeje. Už to nevydržím.
Je mi 32 let a mám desetiměsíční dcerku. Oba dva s manželem jsme si ji přáli, a když se narodila, byli jsme ti nejšťastnější rodiče na světě. Přestože jsem měla zajímavou a perspektivní práci, plánovala jsem zůstat s malou doma alespoň do jejích tří let.
První měsíce jsem si skutečně užívala. Když pominulo poněkud splašené šestinedělí a obě dvě jsme najely na docela rozumný režim, bylo všechno fajn. Necítila jsem se ani přehnaně unavená, jak si často maminky malých miminek stěžují, ani frustrovaná.
Jenže přibližně po půl roce se to změnilo. Najednou jsem si začala uvědomovat ten příšerný stereotyp, od rána do večera vlastně stále to samé kolem dítěte a domácnosti. Nejdřív jsem si myslela, že je to jen přechodná krize a že to přejde, ale mýlila jsem se. Už to trvá čtyři měsíce a já se cítím čím dál hůř.
Manžel se sice snaží mi trochu ulevit, takže převzal například starost o večerní koupání a uspávání, o víkendu jde odpoledne na pár hodin sám s kočárkem na procházku, abych měla chvíli pro sebe, jenomže i to je málo. Připadám si doma nevyužitá, cítím, jak ztrácím takovou tu životní jiskru. Stala se ze mě utahaná mamina, která nemá na starosti nic jiného než přebalit, uklidit, vyprat, nakoupit a učit paci paci.
Chtěla bych z toho kolotoče trochu vypadnout, alespoň na pár dní v týdnu nebo občas na půl dne. Ale u nás taková místa nejsou. Někam do práce můžu nastoupit leda na plný úvazek. Mohla bych se vrátit na původní místo, kde jsem měla velice slušný plat. Už jsem to zjišťovala a podařilo se mi sehnat i hodnou paní, která by za rozumný peníz ráda dělala Evičce chůvu.
Avšak u manžela jsem tvrdě narazila. S něčím takovým hrubě nesouhlasí, nepřeje si, aby se o naši dceru staral kdokoli cizí. Tvrdí, že mi bude klidně pomáhat ještě víc, abych nebyla tak frustrovaná, ale doslova mi zakázal začít chodit do práce.
Jsem z toho nešťastná. Evička mi jde stále víc na nervy, začala lézt a je to s ní víc a víc náročné. Někdy mám pocit, že jestli zůstanu doma ještě jeden den, tak se zblázním.
Měly jste také takové stavy, když jste byly na mateřské? Přejde to? Jsem opravdu vyčerpaná.
16.2.2009 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 94 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Mateřská jako galeje. Už to nevydržím.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Nevím sice kolik ti je let, ale tvé vyjádření svědčí o nezralosti, jelikož nejprve dítě chceš a pak ti dcera leze na nervy.... pochopila bych, že by sis třeba jednou týdně chtěla jít zacvičit, nebo nějakou kultůru, ale ty jsi znechucená prácí kolem malé dcerky. Myslím, že i manžel musí být s tebe zklamaný, s tvých postojů a otrávené manželky, kterou nebaví péče o dítě.
.jpg)
No podle posledního odstavce ti jde malá na nervy, takže ty netoužíš po práci nebo kariéře, ty chceš prostě pryč od té malé.
Pokud jste finančně zajištění (manžel má dobrou práci) tak souhlasím s ním. Nikdy bych svoje děti cizímu člověku nesvěřila pokud by to nebylo nezbytně nutné. A ve tvém případě to nutné není.
Mimochodem - měla jsem dvě děti rok po sobě, občas jsem měla pocit že mi šišlání zůstane, že budu prát a žehlit plíny navěky..... Tohle je klasická ponorka. Zase přejde.
.jpg)
no ja myslim ze mas pocit ze ti nekde neco utika, citis se doma s miminem nevyuzita. me to moc normalni neprijde. kdyby jsi doma byla 2 roky tak ok, ale u batolete?
Opravdu chces aby ti cizi zenska az projdes domuz prace rekla ze tvoje dcerka udelala prvni krucek, ci rekla prvni slovo? ja to vidim tady, zensky normalne nastupuji do prace po sestinedeli, zadna materska haha. stat ti neda ani korunu, nikdo na tebe nebude cekat s mistem 3 roky. Co by za to ty zensky daly. ja vim ze se citis stresovana a frustrovana, bud si budes muset najit nejakeho konicka co te toho zbavi, treba tanec ci hudba cokoliv nebo bych navstivila psychologa. neprijde mi normalni ze ti dcerka tolik leze na nervy ze uz to nemuzes vydrzet. pravdu bych sehnala pomoc, takhle trapis sebe, malou i mazela. hodne stesti
Píšeš,že jsi měla dobrý plat.A manžel si nepřeje,aby se o dceru staral někdo cizí.Tak mu navrhni,at jde na rodičovskou dovolenou teď on, a že ty budeš chodit do práce.Když je ochotný více pomáhat,třeba přistoupí na tuto možnost.
