Nechci, aby dcera skončila jako anorektička
V naší rodině nikdy nebyla žádná žena hubená, nebo alespoň štíhlá. Těžko říct, jestli jsou na vině geny, nebo po generace děděné stravovací návyky. Když budu upřímná, myslím, že spíš to druhé. S mnoha kily navíc se potýkala moje babička, maminka i všechny tety a pratety. Ani muži na tom u nás nejsou o moc lépe. Jakoby každý, kdo se do naší široké rodiny narodí nebo přivdá či přižení, musel zaplatit nějakou daň v podobě obezity.
Já sama vážím ve svých třiačtyřiceti letech hodně přes devadesát kilo, manžel má víc než metrák. Měla jsem období, kdy mi to vadilo a chtěla s tím něco udělat, ale k ničemu to nevedlo. Není jednoduché změnit své od dětství zažité stravovací návyky. Ty spočívají hlavně v tom, že si velmi často dopřáváme tak zvanou českou klasiku – knedlíky, vepřové, smetanové omáčky, bramboráky apod. Máme to prostě rádi.
Teď však řeším problém s naší dospívající dcerou. Je jí patnáct let a mám podezření, že se z ní stává anorektička. Od dětství se potýká s nadváhou, zažila kvůli tomu i dost posměšků od dětí ve škole. Co se kvůli tomu naplakala. I kvůli ní jsem se už dřív snažila stravu v naší rodině změnit, ale nepodařilo se to. První se „pořádného“ jídla začal dožadovat manžel a k němu se nakonec přidala i dcera a já. Nikdy jsme to delší dobu nevydrželi.
Jenže teď se v ní asi něco zlomilo, podle mne to má souvislost s dospíváním. Chce se líbit, hezky oblékat a kila navíc jsou překážkou. Měří 168 centimetrů a váží 85 kg. To je v jejím věku opravdu hodně. Patrně se rozhodla vzít svůj osud do vlastních rukou a začala držet dietu. Nejdřív jsem to moc neregistrovala, ale poslední měsíc jsem se na ni více zaměřila. Ona totiž téměř nejí. Maximálně ji občas vidím s jogurtem nebo nějakým ovocem. Večeře ve všední dny odmítá s tím, že opravdu nemá hlad a o víkendu u oběda se ve všem jen porýpe.
Pravda, už nějaká kila viditelně shodila, což je určitě dobře, ale já mám obavu, aby se jí to nevymklo z rukou a neskončila jako ty anorektičky, které se postupně vypracují k absolutnímu odmítání jakékoli potravy.
Sedla jsem si s ní a promluvily jsme si. Nejdřív se jí nechtělo, ale pak mi řekla, že už nechce být tlustá, že je to hnusné a nerada by dopadla jako já a babička. To mne tedy docela zabolelo, ale svým způsobem ji chápu. Já už jsem na sebe rezignovala, ona ještě ne. Přála bych jí, aby se jí podařilo být se sebou spokojená, ale zároveň mám .jpg)
strach. Zkusila jsem jí navrhnout hubnutí pod dohledem odborníka, nabídla jí zprostředkování návštěvy na obezitologii, ale o tom nechce ani slyšet, prý si zhubne hezky sama. Ujišťovala mne, že se z ní anorektička rozhodně nestane.
Jenže já tomu moc nevěřím. Schválně jsem ji sledovala celý minulý víkend, kdy nešla nikam ven a byla oba dva dny doma. V sobotu snědla dvě jablka, jogurt a půlku kuřecího řízku s jedním bramborem. To bylo vše. A v neděli toho bylo ještě méně, za dopoledne nepozřela vůbec nic, oběd odmítla (měli jsme svíčkovou s knedlíkem) a místo toho si vzala z lednice tvaroh, který jsem měla připravený na upečení moučníku a půlku ho snědla s rajčetem. A to bylo za neděli jedno jediné její jídlo.
Nevím, jak to vyřešit. K doktorovi ji násilím přivést nemůžu, s vařením je to taky složité. Peněz nazbyt nemáme, vyvářet a nakupovat pro ni extra je nereálné. A když začnu nakupovat a vařit stejně jako pro ni i pro nás, tedy nějak dietně, tak nevydržím s manželem a přiznám se, že asi ani sama se sebou.
Asi mi tady dáte co proto. Nicméně bych byla ráda, kdybyste mi napsaly, jak byste to v naší situaci řešily vy. Já teoreticky taky vím, že naše stravovací návyky jsou špatné a na dceřině stavu mám vlastně velký podíl já sama. Ale když ono to opravdu není snadné změnit, hlavně u manžela určitě narazím, už jsem to zkoušela několikrát.
24.2.2012 Rubrika: Děti. Výchova, škola | Komentářů 90 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Nechci, aby dcera skončila jako anorektička
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
teď jsem naťukala dcerčino sobotní jídlo do e-kalkulačky a hlavní problém je v bílkovinách, opravdu je nereálné jí ten kousek masa podusit místo řízku? Když děláš svíčkovou tak nejde oddělat porci masa se zeleninou než tam dáš smetanu? To bude stát stejné peníze ... a možná by raději kuře, to Tě přijde ještě levněji ...
.JPG){kind=avatar}
Almega: Za nás nebyly dětem cpány sladkosti horem dolem od batolecího věku. Měli jsme víc přirozeného pohybu. Mohli jsme ho mít, protože úchylové sice taky byli, ale nebyli tak mobilní a lidi si víc všímali cizích lidí. Dnes je o strach pustit dítě z dohledu. Tak by děti aspoň neměli překrmovat sladkým a tučným.
S dcerou si v klidu sedni, vezmi si k ruce nějaké odborné články a rady hubnutí a vysvětli jí, že když nebude jíst vůbec nebo jen málo, sice zhubne, ale špatným způsobem. Místo tuků ztratí svalovou hmotu. Podívejte se třeba společně na jeden díl Jste to co jíte, doktorka Kateřina to tam skoro vždycky těm hubnoucím říká - že jsou tlustí, protože jedí ve šoatném složení a MÁLO. Dát si místo svíčkové tvaroh je sice fajn, ale je-li to za celý den jediné jídlo, tak to už dobře není. Sedněte si spolu a zkuste vymyslet jídelníček pro dceru, který by jí vyhovoval a zapřemýšlejte nad tím, jak ho spojit s tím vaším. V patnácti je dcera dost stará, aby se na vaření taky začala podílet (a tím nemyslím jen diktovat, co jíst bude a co ne, ale taky v kuchyni něco dělat). Jestli s manželem opravdu dlouhodobě nezkousnete lehčí stravu, zkuste společně vymyslet, jak by se z jednoho základu dala dělat jídla pro vás i pro dceru. Byl by takový problém osmažit dceři jeden řízek na přírodno na kapce olivového oleje místo v trojobalu na sádle? Nebo svíčková - na té není "nejhorší" maso, ale smetanová omáčka a knedlík. Tak dceři oddělte trochu šťávy se zeleinou dřív než ji zasypete moukou a zalijete smetanou a místo knedlíků jí jako přílohu dejte na páře ohřátou zeleninu. Podobných variací se dá najít víc, když se dcera v kuchyni zapojí, nebude vás to stát žádný čas navíc a peníze už vůbec ne.
Jo a k hubnutí opravdu nestačí "nežrat", taky potřeba správný pohyb. Jak to má dcera s tím?
Květo, já nechápu jednu věc, Ty se bojíš, že dcerka bude anorektička (pokud bude jíst tak jak jí tak určitě nebude), ale nebojíš se o její zdraví a život, když je tlustá ... teď budu hodně hnusná, ale nebojíš se , že pokud to Tvoje dcera dokáže, že budeš muset přiznat, že si za svůj život a své tělo můžeš Ty sama? Ty jsi se rozhodla být tlustá. Nezlob se na mě, ale ve 43letech se vymlouvat na výchovu ... Mimochodem já se dokázala vyžrat na 113kg, když koukám dnes na fotky tak nechápu sama sebe, že jsem byla tak pitomá.
monja: 5000 - 5500 kcal???? 
To by jedla jako horník - no spíš dva, spletla sis kalorie s joulama, tohle je doporučené množství kilojoulů, 1 kcal = 4,2kJ. I když - když o tom tak přemýšlím, nebyla by to špatná dieta, jen by asi neměla žádný efekt 
Chudák dcera! V naší generaci si nepamatuju,že by byla mezi námi ve třídě tlustější holka....Když si prohlídnu školní fotky,tak tam jsme jedna vycmrdlá děvenka vedle druhé....Já měla v 15 letech na 163 cm cca 50 kg,váhu jsme neměli,tak odhaduji...Dnes jsou lidi mnohem rozežranější,mají více možností si kupovat žrádlo-včera v kaufl.byla tak neobyčejná fronta,až jsem se podivila-jestli snad dávali něco zadarmo??!! Když už rodiče jsou vyžraní,měli by mít trochu nadhledu a svým dětem dopřát,aby takové nebyly!!
Hlavne začni viac času tráviť so svojou dcérou a schudneš i ty. Večer miesto sledovania televízie choďte na prechádzku, začnite pomalou chôdzou asi tak 1 hodinu a až budete mať trochu kondičku nabehnite na rýchlu chôdzu a na tzv. Nordic walking, kde zapájaš celé telo. Chôdza je najprirodzenejší druh pohybu a uvidíš ako sa budeš i ty cítiť lepšie. Neodrádzaj dceru od toho, ale ju v tom podporuj a pridaj sa i ty. Veď schudnúť treba iba 5 kg sa odzrkadlí i na tvojom tlaku, nemáš ho náhodou vysoký? Byť na staré kolena tučná a niekomu na obtiaž je hrozné, predstav si tie zdravotné sestry ako majú problémy s takými tučnými pacientmi. Naviac ak budeš viac času tráviť s dcérou, môžete viac hovoriť o tom stravovaní a treba presvedčí i teba, že dať si polovicu tvarohu je pre telo lepšie ako rezeň. Myslím, že ty nie si ešte tak stará aby si sa dobre cítila tučná, skús to s ňou a až vyzlečieš zimné šatstvo, uvidíš tie závistlivé pohľady ostatných a možno sa pridá i manžel.
Kveto, ja bych videla jako reseni zmenit stravovaci rezim vasi rodiny (vim, ze se ti ta myslenka nezamlouva). Aby tvoje dcera pak nemusela odmitat obed, ktery si uvarila (knedlo, vepro, zelo)... Da se varit dobre, chutne a pritom ne tak "tluste". Zkus se mrknout na kucharky od ing. Petra Havlicka. Prvni se jmenuje Jidlo jako zivotni styl a druha Hezky cesky, hrave a zdrave!
No a proc mmch nenavstivis toho odbornika na vyzivu ty a poradis se co pripravovat, aby dcera mohla jist vse co uvaris? Kdyz se zacnete vy dva s manzelem stravovat zdrave a primerene, je tu sance, ze se dcera proste prida... rohodne lepsi, nez kdyz bude pak odmitat uplne jidlo. Dcerka totiz ted ani tak nedrzi dietu jako spis hladovi, coz ok neni.
.jpeg)
Škoda, že neexistuje bůček, po kterém by se hublo
PEGG: s těma nízkotučnýma jogurtama jsem ujela, to máš pravdu. A o těch tukových buňkách jsem taky četla - kdo si je vypěstuje v mládí, už má celý život zaděláno na to s tím bojovat.
Jarča* - 24.2.2012 8:33 - souhlas, že ta holka musí mít v lednici něco k jídlu, ale nízkotučné bych pro dítě nedoporučovala, je to hnusné a ještě nezdravé.
Tvé dceři fandím. Když si místo knedlíků a svíčkové dá tvaroh, nejde o anorexii, ale o zdravý rozum. A ty bys ji v tom měla podporovat, možná se i přidat. Jsem z rodiny, kde jsou všichni kulatí a celý život poslouchám řeči: "No jo, ty si nedáš (druhý řízek, třetí knedlík, další dortík, ...), ty bys byla tlustá." Když budeš dceři, která se snaží jíst rozumně, vnucovat svoje těžká jídla, tak z ní tu anorektičku uděláš. Místo toho spolu navštivte nutriční poradkyni, nechte si vypracovat rozumný jídelníček, aby dcera začala hubnout a přitom jí to neničilo zdraví. Ta obezita jí už zdraví ničí .
monja - 24.2.2012 8:04 - přesně, kdo chce najde si cestu, kdo nechce najde si výmluvu
Nejhorší je, že tukové buňky, které si člověk vypěstuje už nezmizí, pouze je můžeme nechat vyhladovět a tím splasknou (laicky řečeno)
Já taky ráda řízečky, svíčkovou, kachničku, ale snažím se krotit, protože kdybych snědla všechno na co mám chuť, tak už neprojdu dveřma Jedinou kliku mám v tom, že nemusím sladké, snad mi to vydrží
Ještě mě napadlo, jak tu píšou holky, že je mamka vytáčela tím nežer, budeš tlustá, že u vás je to nejspíš naopak. Nutíš holce svíčkovou s knedlíkama, a říkáš, jen se pořádně najez. I když nic proti svíčkové - jak píše Linda v rozumné míře. Kdybys možná nakoupila celozrnný chleba, nízkotučné jogurty a hromadu zeleniny nebo uvařila zeleninové jídlo a řekla jí, ať si dá, na co má chuť, třebas by po tom skočila ráda. Jestli se v ledničce najde tvaroh, jen když je připravený na buchtu, má to holka těžké.
Nika1: u dospělého člověka jo, ale když to zadáš do kalkulačky i s věkem, je to horší.
