Já se cítím podvedená, on tvrdí, že nic neudělal
Už několik dní zažívám směs hodně podivných pocitů a potřebovala bych znát názor a pohled někoho nezaujatého. Nerada bych se nějak unáhlila, je mi jasné, že jsem momentálně v zajetí emocí a také ublíženosti, kterou cítím hodně silně. Pokusím se celou záležitost, která mne tíží, popsat co nejobjektivněji.
Žiji s přítelem, máme spolu dvou a půlletého syna. Přítel pracoval několik let v cizině, ale poté, co tam došlo k problémům s výplatou mezd a zajištění další práce, se vrátil domů. Dodnes nedostal zaplaceno za poslední tři měsíce, které tam odpracoval.
I tady měl se sehnáním práce velký problém. Má pouze výuční list a v jeho oboru nic nesehnal. Hledali jsme proto intenzivně společně, absolvoval hromady pohovorů, odeslal desítky životopisů. Všechno marné. Hledání práce trvalo více než rok, než bylo korunováno úspěchem.
V průběhu toho roku jsem nás živila v podstatě já ze své mateřské a přivýdělkem v rozsahu, který jsem si mohla vzhledem ke svému plnému invalidnímu důchodu dovolit. Nejsem zcela zdravá, přiznávám, že mne to hodně vyčerpávalo. Přítel byl zatím doma a převzal péči o syna a po několika urgencích i o domácnost. Tomu se totiž zpočátku vyhýbal, tvrdil, že už tak je jako chlap degradovaný, že ho živí žena, a já po něm chci ještě vykonávání domácích prací.
V tomto období jsme se dost hádali, nakonec se podařilo najít rozumný kompromis a vše jakž takž klapalo.
Když se konečně podařilo sehnat mu práci, byli jsme oba šťastní. Místo sice není nic moc, ani za kdovíjaké peníze, ale je to lepší než nic. Přítel nadšeně nastoupil a pozorovala jsem na něm, jak viditelně pookřál. Pracuje už druhý měsíc a je spokojený. Bohužel, jak jsem zjistila minulý týden, je spokojený až moc.
Kolektiv, v němž s pohybuje, je převážně ženský. A jelikož přítel je celkem atraktivní typ, začalo mu dělat dobře, že se kolem něj děvčata rojí a snaží se ho nějak zaujmout. Často mi o tom doma s uspokojením vyprávěl. Příjemné mi to nebylo, ale říkala jsem si, že nebudu dělat vlny, konečně má práci, cítí se jako plnohodnotný chlap a že se to časem srovná.
Jenže ono se to nesrovnalo, naopak, stalo se něco, co mne docela vykolejilo a co je důvodem, proč sem píšu.
Minulý týden mi přítel oznámil, že ve čtvrtek nebude večer doma, protože jde s jednou kolegyní „na pivo“. Ptala jsem se ho, zda se mu to zdá vhodné, a on odpověděl, že na tom přece nic není, jsou kolegové. A že jí před pár dny s něčím pomohl a ona se mu chce odvděčit a pozvala ho. A hned dodal, ať hlavně nejančím, že o nic nejde, že jinak by přece šel tajně a netroubil mi to na plná ústa, s kým jde.
Spolkla jsem další námitky, ale uvnitř mi bylo hodně úzko. Ve čtvrtek dorazil z práce, vlítnul do vany, pečlivě se kompletně vymydlil, nageloval vlasy, oblékl čisté prádlo a zmizel jak pára nad hrncem. Já zůstala jako tvrdé y, jen na mne houknul, že za dvě, tři hodinky je doma. Přišel až za pět hodin, vysmátý a spokojený. Chtěl se milovat, ale já neměla náladu. Něco takového se stalo poprvé, nejsem typ ženy, která se vymlouvá na bolest hlavy.
Od té doby máme doma trochu dusno. Já se cítím oklamaná, držela jsem ho nad vodou, dokud neměl práci, a teď, když ji má, mám pocit, že se mi začíná vzdalovat a kdoví, zda už mi i nezahýbá. On by mi to samozřejmě nepřiznal. Mou ublíženost nechápe, prý jsem hysterická. Když jsem se ho zeptala, jak by mu bylo, kdybych se vykoupala, navoněla a načančala a oznámila mu, že jdu na kafe s nějakým kamarádem, kterého on nezná, nedokázal mi odpovědět.
Nevím, jestli se mi podařilo napsat ten problém, o co mi jde, dostatečně srozumitelně. On mne prostě znejistěl, nasadil mi brouka do hlavy. Já jsem teď dost rozhozená. Hlavně i díky tomu, že kvůli své nemoci mám jisté viditelné postižení, které není zrovna estetické. A tu kolegyni jsem viděla na facebooku. Mladá, krásná, vysportovaná blond kočička.
Je mi z toho všeho zle. Mám ho ráda, máme dítě. Myslíte, že jsou mé pocity oprávněné, nebo se jedná o přecitlivělost a zbytečně vyhrocenou žárlivost?
10.5.2011 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 94 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Související odkazy:
- Žárlivost. Jak rozpoznám tu chorobnou?
- Žárlivost. Kdy už to není normální?
- Chce, abych zničila své vzpomínky. Je to žárlivost?
Diskuse ke článku - Já se cítím podvedená, on tvrdí, že nic neudělal
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Myslím, že hlavní problém je v tom, že jsi ho rok živila a prostě mu byla oporou, ale v okamžiku, kdy se on postavil na vlastní nohy a oklepal se ze svého horšího období si hledá novou společnost. Říkáš si asi: tenkrát jsem mu byla dobrá a teď už se rozhlíží jinde. No...zatím si vyrazil jednou, tak to nehroť a dělej, že je vše ok, však se nic neděje.
Jedna rada do života( neodpustím si
) : nikdy nečekej od chlapa vděk za to, co jsi pro něj udělala, nikdy mu nepřipomínej, že jsi pro něj něco udělala nebo tě bude nenávidět a pokud pro něj něco děláš, tak s vědomím, že TY to chceš udělat, že to děláš kvůli sobě.
Bety: Naprosto s Tebou souhlasím.
.gif)
Verera: není to opakovaně, bylo to poprvé.. holt na to podruhé.. potřetí... nebyl ještě tento týden čas 
Bety: Tady se nemluví o opakovaných schůzkách s tou samou osobou.
Pokud to bylo jednorázové, tak být na něj hnusná není ani taktické, ani fér.
Neříkám, že posléze není vhodné naznačit, že ti zrovna tento typ schůzek není zrovna po chuti.
Ale pokud si bude chtít něco s někým začít, tak to udělá stejně a tak, abys o tom nevěděla.
Ano, vysprchovala bych se, načančala, vrazila mu dítě a šla s kámošem na pivo a přišla bych za 5 hodin a vyžadovala sex. A klidně bych si před tím zašla ke kadeřníkovi a dala to tomu Don Chuánovi sežrat. Jinak bych byla příjemná a dělala bych jakoby nic, je to přece normální miláčku, zatím se postarej o synka, navař a vysát taky můžeš. Kdo chce kam, pomozme mu tam. Mimochodem osobně vím, jak "kamarádství" dokáže nadělat paseku.
.jpg)
Mně by to teda vadilo zatraceně hodně. Ale myslím, že jediná možná reakce na takovou situaci je, že pokud přítel takto vypadne na pivo s kolegyní, nebudu na nic čekat, načančám se, sbalím, vypadnu někam ven (ke kámošce, k mamince, kamkoli) a vrátím se až k ránu (nebo prostě každopádně později než přítel), řádně ovíněná, veselá, rozdováděná a toužící po přítelově náruči. Ten by čuměl
jo a na pivo zásadně jen v čistém prádle! 
To je zajímavé, kolik je chápavých žen, kterým by nevadilo, že se manžel okoupá, oholí a načančá a jde na 5 hodin a předem domluvenou schůzku s atraktivní kolegyní.... čekají v klidu doma, mírné a usměvavé a pak ješlě s úsměvem poslouží jako matrace... páníček se má, proč by nechodil dál a častěji když to tak hladce klape, přítelkyně neprudí a podrží na požádání a s kolegyní zatím uvidíme jak se to vyvine, není kam spěchat, sexu je doma dost a obdivného vzhlížení ze strany atraktivní kolegyně taky dost. Doma je opráno, uvařeno a uklizeno tak hurá pomáhat někde jinde...
zonan: to si já nemyslím vůbec, spíš přišel nabuzený a nažhavený tou krásnou mladou blond kočičkou která mu zatím ještě nedala a potřeboval vypustit páru a k tomu měla posloužit Andrea...
Takže v mých očích první zásadní chyba bylo odmítnuté milování. Druhá, hustá atmosféra. A teď proč. Muž prožije příjemný pokec 
, je dobře naladěný, přijde domů... a tam prudič. On necítí žádnou vinu, z jeho pohledu to bylo nevinné a má za to dusno. Tak proč by se měl v budoucnu (pokud se to bude víckrát opakovat) snažit o nevinnost? Vždyť je to vlastně jedno.
Když byl Tvůj přítel v zahraničí, neměla jsi nejmenší tušení, kdy a s kým jde na pivo - a tudíž jsi to neřešila.
Ta kolegyně je možná na lovu.
Ale pokud má mužský doma pohodu, rád se vrací. Nedělej mu dusno, ale naopak příjemnou atmosféru. Řekla bych, že jsi odmítnutím milování a hustou atmosférou zvolila tu nejhorší věc, kterou jsi mohla udělat.
Myslím, že by se hodilo projít několik dní starou diskuzi na téma přehnaná žárlivost a z ní plynoucí nevěra - pak by si člověk rozmyslel, jestli začne vůbec žárlit.
Jinak mě by teda přišlo divný, jít s mužem, když jde na pivo s lidma z práce, protože si s nima nemám co říct. Já taky někam zajdu s lidma ze školy i když je znám jen ze školy - tak je snad chci poznat, ne?
A že se vyfintil? To mi taky nepřijde divný, přijde z práce splavenej, tak se umeje než někam jde - to je asi o pocitu (čistoty a i ze sebe schodit všední den než se jdu bavit). Ten můj zkonstatoval, že se nejvíc vyfintím, když jdu někam s kamarádkou, případně s ním na nějakou akci, kde potkáme lidi, které nevídáme každý den - to je o pocitu a sebeprezentaci. Milenci, pokud maj zázemí (asi jo, když přišel domů zase čistej a chtěl se milovat) se ochotně umejou i před, je to skvělý předehra. V tom bych fakt nedělala brouka.
Jediný co bych řešila, jestli se umíte bavit i spolu a nesklouzli jste jen k jídlo-sex-spánek. Aby pak nezjistil, že s jinýma je zábava narozdíl od tebe...
Rozhodně ti chybí zdravé sebevědomí, které asi pramení s tvého postižení. Ale výčitkami a hudrováním ničeho nedosáhneš, ba naopak. Musíš si uvědomit, že pokud by chtěl ti zahnout tak udělá, pokud zahnout nechce, tak to neudělá !!!
Myslim, že horší by bylo, kdyby přišel domů a nechtěl Tě.
řekni mu, ať se jí příště revanšuje čokoládou :-)
jestli je to jenom kolegyně a ne dlouholetá kamarádka, se kterou má třeba společného koníčka, nechápu proč spolu chodí na pivko po večerech.. Můhla ho pozvat na oběd v praacovní době.
Mně by se tohle taky nelíbilo.
O je rozdíl jít na pivo s kámoškou se kterou manžel leze po skalách a jít na pivko s kolegyní, se kterou se defact zná jen z práce.
Nedělej scény ale v klidu oznam, ať se naučí revanšovat jinak, anebo ať nedělá dobré skutky
Nedělala bych z toho drama, řekl ti o tom, přišel zpět, myslel na tebe. Zkus být milá a příjemná, ať se těší k tobě domů.
