Moje sestra zastává tzv. volnou výchovu. Je to k zbláznění.
.jpg)
Moje setra má skoro tříletého chlapečka, já dvouletou holčičku. Bydlíme kousek od sebe, obě jsme na mateřské, takže spolu trávíme hodně času. Navštěvujeme se, chodíme s dětmi ve apod. Mně to však začíná nějak zmáhat, protože máme obě dvě úplně odlišné výchovné metody. Já si myslím, že sestra své dítě rozmazluje, ona mi zase říká, že jsem Herodeska. Teď jsme se navíc dost pohádalay.
Jde o to, že ona si už v těhotenství přečetla nějakou příručku a podle ní se otrocky řídí. Její výchova je založena na tom, že svému synovi zásadně nic nenutí, nic nepřikazuje, netrvá na splnění povinností. Výsledkem je, že cokoli, co společně podnikáme, je spojené s šílenými nerváky. Pro mne, nikoli pro ni.
Jsme třeba domluvené, že půjdeme odpoledne s dětmi do ZOO a že se pro ně cestou zastavíme. Když vyrážíme z domova, vždycky jí zavolám, že už jdeme. Skoro pokaždé, když k nim dorazíme, nejsou připraveni. Z důvodu, že malý se nechce oblékat a ona ho přece nebude nutit. Je schopná do něj klidně dvě hodiny hustit, že v ZOO uvidí zvířátka, všechny mu je vyjmenuje a oklikou a nenápadně se ho snaží nasměrovat, aby se začal oblékat. Když je chlapec dobře naložený, tak ji za chvíli vezme na milost a obleče se, když se mu ale nechce, tak s ním nic nehne. Já vždycky chvíli čekám a když vidím, že to nikam nevede, jdu s malou sama. Sestra je na mně pak naštvaná, prý jsme byly domluvené, že půjdeme spolu a já to takhle porušuju.
Když jí vysvětlím, že na její styl výchovy nemám nervy, že si myslím, že dítě by prostě mělo poslechnout a dodržovat nějaká pravidla, důrazně proti mně ohradí. Já prý ze své dcery vychovávám nesamostatnou bytost, která nebude schopná nést za své jednání odpovědnost.
Teď o víkendu jsme se se sestrou už docela dost pohádaly. Jejího manžela chytil v sobotu odpoledne zub a bylo mu špatně, vezla ho na pohotovost a volala mi, jestli bych nepřišla k nim pohlídat malého. On prý nechce jet s nimi. Řekla jsem jí, ať ho tedy cestou přiveze k nám, že ho pohlídám u nás, měla jsem zrovna „uklízecí mánii“ a manžel byl s dcerou venku, nechtělo se mi se vším seknout a jet hlídat synovce.
Sestra se na mě hrozně urazila, že nejsem schopná jí pomoci ve chvíli, kdy potřebuje s manželem k doktorovi. Odvětila jsem jí, že ať to laskavě nehází na mě, že jí klidně kluka pohlídám, ale u nás. Nakonec to dopadlo tak, že zavolala naší mámě, která bydlí přes celé město a ta se nahonem sebrala a jela malého pohlídat.
Jsem z toho docela rozhozená. Nemyslím, že bych udělala něco špatného. Nelíbí se mi, že si sestra představuje, že budeme všichni skákat podle momentálních rozmarů jejího syna. Jestli jí to tak vyhovuje, prosím, ale já dceru vedu jinak. Docela mě zarazilo, že i moje máma na mě byla naštvaná, taky se jí to nehodilo okamžitě na zavolání jet přes celé město a řekla mi, že když to ní mám kousek, tak by mě snad neubylo.
Pořád na to myslím a přemýšlím, jestli jsem se opravdu zachovala špatně.
16.10.2012 Rubrika: Děti. Výchova, škola | Komentářů 92 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Moje sestra zastává tzv. volnou výchovu. Je to k zbláznění.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..jpg)
sallie: to je samozrejme taky moznost 
Speedy: naivne jsem si myslela, ze kdyz budu deti vychovavat podle sveho vzorce bude jine nez mistni rozjecene sireny....ha ha myslenka vydrzela do prvni navstevy piskoviste, kde ditko velice rychle zjistilo jak demokraticke jsou ostatni maminy, a od prvniho dne ve skolce jsem nemela absolutne sanci protoze tam si delala co ji vyhovovalo a ucitelky se prizpusobily, nejakou blaznivou matkou a jejimi vychovnymi nazory si prece nebude ditko doma kazit zivot 
On je každý extrém špatný. Psychologové vesměs trvdí toto:
Každé dítě potřebuje mantinely. A i když zkouší, kam až může zajít, musí být jistá mez, po jejímž překročení následuje trest. Děti, které nejsou nikdy trestané, samy tápají, nemají ujasněnou svou pozici a v podstatě neví, kým jsou. Hlavním problémem ovšem je fakt, že necítí respekt ani k rodičům a potažmo tak ani samy k sobě,“ vysvětluje úskalí přespříliš tolerantní výchovy psycholog.
POdle me má sestra pravo vychovavat si sve dite jak chce a jak se domniva, ze je to spravne. Na druhou stranu ovsem nemuze ocekavat, ze se ji svet prizpusobi. Na tvem miste bych si sedla se sestrou ve dvou, bez deti (pokud to lze) a vysvetlila ji, ze podle tebe dela neco spatne ale je to jeji syn a jeji vychova a ty to respektujes. Ovsem respektujes to jenom pokud to neomezuje tebe, takze pokud jste domluvene na treti hodinu bude ona ve tri (plus minus) pripravena a jinak jdes sama. Nejsi to ty kdo porusuil dohodu, ale ona, ty ses pouze prizpusobila novym podminkam. Pokud bude potrebovat pohlidat syna rada vyhovis, ale podle tvych pravidel a pokud se ji to nelibi tak at si zjedna hlidani nekde jinde. Popremyslej predem co a jak chces sestre rici, klidne si napis poznamky a v klidu si promluvte. Bud najdete nejaky kompromis a nebo holt budes materskou travit jinak nez se sestrou. ANo jste sestry ale nejste siamska dvojcata.
K volne vychove. Nejsem zastancem 100% volne vychovy, ale zastavam tak 50%, dite má pravo na svuj názor. Nemusim se jim ridit, ale beru na neho ohled. Napriklad chceme jit na prochazku tak proc nejit tam kam navrhuje dite (teda pokud to neni nápad typu navstivit more nebo Mesic). V danem pripade bych 3letemu diteti v patricnem predstihu oznamila odchod a oblec se, netrvam na tom aby si navleklo modre kalhoty a barevne odpovidajici mikinu, at si pro me za me navlekne neco z tyhle hromady (stejne se brzo zmaze takze nejaka papousci kombinace barev nebude videt 
) a az zazvoni budik budes pripraveny a nebo jde teta do zoo sama (a budik nastavit tak na 10-15 minut predem).
.JPG)
Ale co nesnáším a nechápu : když jsem domluvená s kýmkoliv, rozvrhnu si oblékání atd. tak, abych plus minus pět minut byla na čas připravená.
Kdysi jsem byla domluvená s kamarádkou na kafe - já s malým jsem vstávala, jela hodinu autobusem. Ona přijela jak vítěz skoro hodinu po mě / má to asi dvacet minut cesty/- "kakali jsme, oblékali jsme se, papali jsme..." Moje děcko to asi nedělá, že? 
Taky si říkám, že to možná tak horké nebude...s tou cizí výchovou...
Ale skutečně znám maminku, která toto praktikuje. Takže při kontaktu s ní slyšíte:" Eliško, no tak Eliško, co jsem říkala, Eliško, prosím, Eliško..."
Všechno naprosto klidným, neutrálním tonem hlasu.
Já už bych Elišce dala na prdel, nebo aspoň zvýšila hlas.
A můj postřeh na závěr: není radno cizím matkám říkat, že blbě- nedostatečně- nedůsledně vychovávají své dítě. Prakticky žádnou to nepotěší. A je jedno, jestli je to sestra nebo cizí.
hmmm... a co na to druhá strana? Není to třeba takhle: "mám sestru, máme podobně staré děti, ale ona je děsná puntičkářka, její holka nic nesmí sama, pořád je jí za zadkem, pořád jí s něčím prudí, doteď jí obléká, krmí, vše dělá za ní. Já jsem spíš pohodář a myslím si, že i když je dítě teď v činnostech pomalejší a holt mu oblékání trvá déle, tak v dlouhodobé perspektivě bude samostatnější a rychlejší. Taky sestra má takovou tu hodnou spořádanou holčičku, co poslechne na slovo, já mám kluka, paličáka, navíc v období tříletého vzdoru do kterého sestřina holčička ještě nedospěla. Tuhle jsme byly domluvené na výlet do ZOO, a protože jsme nebyli se synem na minutu přesně připravení a on navíc hodil hysák, tak se ségra naštvala a jela sama bez nás. Vrchol byl, když jsem musela s manželem na pohotovost a požádala jsem jí, jelsit by nám malého nepohlídala - a ona mi na to řekla, že je doma sama a uklízí a že teda smíme synka k nim přivézt - jenomže pro mě by to znamenalo zase malého sbalit, oblíkat, připravit a odvézt, což by nás nesmírně zdrželo. Navíc upřímně - nebyla jsem si jistá, kolik hlídání by sestra byla schopná zajistit, když si chtěla uklízet. Tak jsem nakonec musela požádat mamku, která bydlí dál než sestra a hlídala nám ona. No, tak se utěšuju tím, že má sestra aspoň extra pěkně naleštěná okna... a holt vím, že i když jsme sestry, tak od ní se pomoci nedočkám".
Ale ze všeho nejvíc mi to přijde - s prominutím - taková ta slepičí klobaná - dvě ženské na mateřské se budou předhánět kdo je lepší matka a hospodyně a kritizovat jedna druhou a dělat si drobné naschvály... to fakt, holky, nemáte nic lepšího na práci?
.gif)
Nemyslim, zes udelala neco spatne. Vidim tady v cizine, jak ta uplne volna vychova bez jakychkoliv pravidel dopada. Zhusta se mi otevira kudla v kapse jak hluboce nesouhlasim a jsem stastna jako blecha, ze uz mam po sezone a netyka se me to. Dite posle rodice do pr**le jen to hvizdne, v horsim pripade to jde jeste dal. Jsem zvedava, jak bude chlapecek snaset dochazku do skoly a dalsi situace, treba se mu tam taky nebude chtit.
